Abyssinian, neboli Habešská kočka, je krátkosrstá elegantní dáma se silnou osobností a historií sahající až do starého Egypta. Chce být právoplatným členem rodiny a jejího hustého a hedvábného kožíšku se nebudete moci nabažit.
Habešská kočka pravděpodobně žila na dvoře faraonů v době starého Egypta. Nejenže ji můžete vídat na různých vyobrazeních z té doby, zřetelná je i podoba tohoto plemene se soškami i nalezenými mumifikovanými kočkami. Přestože nezvratné důkazy příbuznosti nejsou.
Co ale víme jistě, je fakt, že byl předek habešské kočky dovezen do Velké Británie v roce 1868 polním maršálkem z Etiopie, tehdejší Habeše. Tato kočka jménem Zula byla zřejmě matkou všech habešských koček. Těm dnešním habeškám se ale moc nepodobala, až na typické zbarvení srsti. Uznání se toto plemeno v Británii dočkalo poměrně rychle, a to roku 1882.
Následující události, mezi které patřily i obě světové války a epidemie kočičí leukémie, se postaraly o značnou redukci členů plemene a chybělo jen málo k jeho vymření. Situace se začala otáčet až v 60. letech, kdy habešky začaly získávat na popularitě, a dnes už patří mezi nejznámější a nejoblíbenější krátkosrsté plemeno koček.
Jak už jsem předznamenávala, habešské kočky mají silnou osobnost, nehodí se proto pro každého. Jsou to moc chytré, extrovertní a svéhlavé kočky. Ač si stále udržují svou eleganci a jsou převážně tiché, dokáží člověku zřetelně sdělit, co chtějí. Jsou to nehorázní zvědavci a průzkumníci. Důkladně projde inspekcí cokoliv od nákupu až po návštěvu. Také velmi nerady riskují.
Aby se cítily dobře, potřebují hodně kontaktu se svojí rodinou a být jejím právoplatným členem, který není vynecháván z žádného dění. Takže pokud trávíte většinu dne mimo domov a kočka by doma měla být sama, chřadla by. Velmi dobře vycházejí s ostatními kočkami a skvělými parťáky dokáží být i psovi.
A kdo neví, jak taková habešská kočka vlastně vypadá, má svalnaté a pružné tělo mírného orientálního typu. Celkově působí dosti lehce a elegantně. Pochlubit se může hustým, jemným a hedvábným kožichem. Jeho původní barvou je barva divoká, nazývaná “ruddy”. Postupem času přibývaly barvy další, ovšem vždy s tickingem. To znamená, že na každém jednotlivém chlupu se nachází dva nebo tři tmavěji zbarvené proužky. Stejnou kresbu můžete najít například také u divokého králíka.
Zajímavostí je, že koťata tohoto plemene se rodí vždy s tmavou srstí, která pomalu zesvětluje až během dospívání. Může se také stát, že se ve vrhu objeví i dlouhosrsté kotě – tedy somálská kočka. Může totiž nést gen pro dlouhosrstost.
Máte habešku doma? Já mám nejraději jejich ruddy zbarvení, díky kterému vypadají zajímavě a divoce.
Taky vás zajímá, co dělá váš pes, když nejste doma? Už jsme tu společně nakousli téma pes a práce, jelikož ne vždy můžu svého chlupáče vzít s sebou. A teď když mám psy dva, musím počkat, až se škvrně trochu vyřádí, než začnou zase oba chodit pěkně se...
Voda je základ života a obzvláště v létě je důležitá pro všechny živé tvory. To platí nejen pro psy a kočky, ale i pro naše malé čtyřnohé kamarády hlodavce. A jak jsou na tom ti nejmenší?
Náš nový chlupáč do party teprve objevuje svět. To, co však objevil rychle, je vášeň pro míčky všeho druhu. Zabaví se s nimi i celé hodiny. A ještě než jsem začala učit povel “přines”, tak už jsem měla aportovaný balónek zpátky v ruce, na kterou...
Postroj pro psa - pro někoho stále novinka, pro mě dnes už samozřejmost. I když musím přiznat, že do nedávna i můj chlupáč disponoval jen klasickou sadou obojek - vodítko. Jenže pak jsem se začala trochu více zajímat o canicross a dogtrekking a tam se...
Sama se nepovažuji za kdovíjakou znalkyni hlodavců a tak se vždy snažím využít každou příležitost dozvědět se něco nového o péči o tyto malá čtyřnohá stvoření. Když mi můj kamarád Michal řekl, že si pořídil morče, hned jsem si u něj domluvila návštěvu,...
Léto a především letní vycházky já i můj chlupáč milujeme. Ovšem to, co máme rádi o něco méně, jsou teploty, ve kterých se nedá vyjít ani ven. Rozpálený betonový chodník, rozteklý asfalt na silnici, vyprahlá půda a seschlá tráva. To vše dělá život můj...
Přišlo to z nenadání. Na facebookové stránce jednoho útulku na mě vykoukla dvě krásná očička, která hledala nový domov. Ten původní byl bohužel nevyhovující. A tak jsme za pár dní s přítelem vyrazili a ještě ten samý den neplánovaně rozšířili naší psí...
V létě trávím maximum času venku a především o víkendech chodíme s přáteli a jejich psy na společné venčící výlety. V naší rozmanité smečce jsou i pejsci, které pracovně nazývám “vysavači” všeho, co se venku povaluje. Bohužel jsme tak již párkrát s...
Moderní technologie jsou součástí našich život už nějakou tu dobu. A ochuzení o ně nějsou ani naši čtyřnozí přátelé. Sice nejsem úplný IT guru, ale přirozená zvědavost mi nedala a vyzkoušela jsem pár aplikací. A dnes se s vámi ráda podělím o...
Dnes jsem si pro vás připravila další ze série článků o psích sportech. A tentokráte věnovaný sportovní disciplíně, která původně nahrazovala “pasení” pro ovčácké psy. Treibball si však pro řadu pozitivních aspektů oblíbila celá řada pejskařů a zdaleka...
K létu neodmyslitelně patří zmrzlina. Milují ji děti i dospělí a dokonce i naši chlupáči. Jenže jak to vlastně mají psi se zmrzlinou? Není pro ně složení škodlivé? A co jejich zoubky a studené? Zvědavost mi nedala a obrátila jsem se s několika málo...
V jednom z předchozích článků (“Milujete vodu? A jak je na tom váš pes?”), který se věnoval tématu pejsků a jejich vztahu k vodě, jsem vám slíbila, že se příště zaměřím na praktické rady. Jak na psí koupačku, zvláště pro (psí) plavce-začátečníky. Ale...
