20 let Britu
Rok 2014 je rokem oslav – máme za sebou krásných 20 let!
Pokud hledáte společenské plemeno jako vyšité, už ho máte. Japonský chin totiž bere roli společníka jako své životní poslání. Tenhle minipsík je veselý, hravý a poslušný parťák pro děti i dospělé.
Předpokládá se, že předkové japončíků byli do Japonska poprvé dovezeni už v 8. století jako dar od vládců Koreje a v průběhu dalších let sem byli dováženi další jedinci. Odtud se pak v 17. století dostali do Anglie a za další dvě století se stali oblíbenými mazlíky vyšší třídy. Dnes je v Evropě rozšířený jako populární společenský psík.
Vzhled japončíků je nezaměnitelný, především díky jeho placatému širokému obličeji. Za zmínku ale stojí i elegantní tělo a bohatá, hedvábná a jemná srst. To nejdůležitější je ovšem jeho společenská a přátelská povaha. Je to veselý a přítulný psík. Povahu má nekomplikovanou a mírnou, ovšem rád je ve středu pozornosti. Přítomnosti svého člověka si velmi cení a oplácí ji poslušností. Dobře vychází s ostatními psy a dalšími domácími mazlíky, stejně jako s dětmi. Je ale třeba děti hlídat a usměrňovat, tenhle malý pes totiž není stavěný na drsné hry. Japonský chin se lehce přizpůsobí chodu domácnosti i náladě člověka, což z něj dělá opravdu výborného společníka.
Co se týče výchovy, díky jeho snaze zavděčit se s ní nebývá problém. Tvrdá výchova na něj ale neplatí a vedla by jen ke svéhlavosti a zatvrzelosti. Pokud ale máte rozumné požadavky nepřesahující jeho schopnosti, jednáte s ním klidně a otevřeně, stačí důslednost a dosáhnete poslušného mazlíka.
Ani na pohyb není nijak náročný, i když nejde o žádného pecivála. Rád dovádí a hraje si, proto je ideální do rodin s většími dětmi. Pokud se mu ale bude člověk dostatečně věnovat, dobře se mu povede i se samotným člověkem.
Ač má toto plemeno hustou dlouhou srst, netrpí na zacuchávání, a tak si jeho kožich nevyžaduje žádnou zvláštní péči. Jelikož má ale bílo-černou nebo bílo-červenou barvu, jeho bílé části trpí na ztmavnutí stejně jako ostatní bílá plemena. Pokud chcete kožíšek udržet zářivě bílý, je dobré psíka jednou za čas vykoupat a zahnědlé části na obličeji ošetřovat zásaditou vazelínou.
Toto malé psí plemeno je hodně oblíbené ve světě i u nás. Díky tomu se ale objevuje také v inzerátech množíren. Proto vždy vybírejte jen z chovatelských stanic, jen tam dostanete záruku zdravého, psychicky vyrovnaného a socializovaného psa.
Kdo z vás doma má japončíka? Je to opravdu kámoš jak se patří, že? Vždy dokáže zvednout náladu a podržet člověka v těžkých chvílích.
Rok 2014 je rokem oslav – máme za sebou krásných 20 let!
Naposledy tímto zdravím všechny ty, kteří drželi pěsti českému týmu – moc všem děkujeme!
Mezi malým a velkým zvířetem je znatelný rozdíl, to dá rozum. Občas si to ale neuvědomíme a krmíme všechny psy stejně jako sebe, velikost, nevelikost. Jenomže bišonek vyžaduje zcela jiný způsob stravování, než třeba vlčák, a jeho potřebám je při volbě...
Včerejší ne úplně ideální den jsme hodili za hlavu a do soboty vstoupili s novými očekáváními a nadějemi. Ráno v 6.54 měla poslušnost Míša Kuncová, a tak jsme posbírali síly, vypotáceli se z vyhřátých postelí a jeli jí fandit na stadion. Studené ráno...
Pokud budeme vzpomínat na páteční den na Mistrovství světa ve Švédsku, tak asi jako na smolný, poznamenaný především stopami Petra Foltyna a Jirky Čejky. Bohužel Péťův Auzzy dostal 45 bodů, Jirka 0, nicméně postupně…
Na stopách mi bude stačit „tolik a tolik“, slyšela jsem sem tam z našeho týmu v předchozích dnech. Ovšem to ještě všichni počítali s hlínou, resp. uvláčenou podmítkou, a tak hypotetické odhady závodníků nebyly nijak nereálné. Ovšem skutek utek aneb...
Středa byla prvním dnem, kdy už se toho opravdu hodně dělo. A začala pro mne telefonátem z kanceláře závodu, že se mění program, a to posunem zkušebního psa na 14.30 a porady vedoucích týmu na 15.30. Čekala jsem, kdy se co dalšího ještě změní, nicméně...
Zase jednou jsem narazila na něco nového. Slyšeli jste někdy o „domestikačním syndromu“? Jestli ne, můžete si přečíst aspoň můj stručný překlad článku, ze kterého tuto informaci mám.
Včera jsem zmiňovala, že k nám má večer přijet na návštěvu slovenský tým, a tak se i stalo. Takže jsme sestěhovali stoly z teras, usadili se okolo nich, nachystali něco dobrého k jídlu a k tomu si nalili dobré pití. Vašek Kejř mě požádal, ať dojdu do...
Druhá noc na švédských matracích už byla pro některé členy naší výpravy malinko neklidnější, jednak za to mohou příliš měkké matrace, a pak se nám začíná krátit čas do samotného závodu... Nicméně atmosféra je stále uvolněná a pohodová. Dnes jsem s...
Konečně jsme se s Lukášem prokousali nezbytnými technickými základy focení a můžeme se věnovat postřehům z praxe psího fotografa. Někteří psi se fotí sami, s jinými je to trochu těžší. Lukáš pro vás napsal, jak hodnotí své modely on (a předpokládám, že...
Je to tu! V pátek vyvrcholily poslední naše přípravy na cestu, dostali jsme s sebou skvělé dárky od sponzorů, zadali kódy do navigace, přestěhovali své životně důležité věci do aut a – v sobotu ráno konečně cesta do švédského Malmö, kynologické Mekky...