Portréty oblíbených plemen doma i ve světě: Japonský chin
Pokud hledáte společenské plemeno jako vyšité, už ho máte. Japonský chin totiž bere roli společníka jako své životní poslání. Tenhle minipsík je veselý, hravý a poslušný parťák pro děti i dospělé.
Předpokládá se, že předkové japončíků byli do Japonska poprvé dovezeni už v 8. století jako dar od vládců Koreje a v průběhu dalších let sem byli dováženi další jedinci. Odtud se pak v 17. století dostali do Anglie a za další dvě století se stali oblíbenými mazlíky vyšší třídy. Dnes je v Evropě rozšířený jako populární společenský psík.
Vzhled japončíků je nezaměnitelný, především díky jeho placatému širokému obličeji. Za zmínku ale stojí i elegantní tělo a bohatá, hedvábná a jemná srst. To nejdůležitější je ovšem jeho společenská a přátelská povaha. Je to veselý a přítulný psík. Povahu má nekomplikovanou a mírnou, ovšem rád je ve středu pozornosti. Přítomnosti svého člověka si velmi cení a oplácí ji poslušností. Dobře vychází s ostatními psy a dalšími domácími mazlíky, stejně jako s dětmi. Je ale třeba děti hlídat a usměrňovat, tenhle malý pes totiž není stavěný na drsné hry. Japonský chin se lehce přizpůsobí chodu domácnosti i náladě člověka, což z něj dělá opravdu výborného společníka.
Co se týče výchovy, díky jeho snaze zavděčit se s ní nebývá problém. Tvrdá výchova na něj ale neplatí a vedla by jen ke svéhlavosti a zatvrzelosti. Pokud ale máte rozumné požadavky nepřesahující jeho schopnosti, jednáte s ním klidně a otevřeně, stačí důslednost a dosáhnete poslušného mazlíka.
Ani na pohyb není nijak náročný, i když nejde o žádného pecivála. Rád dovádí a hraje si, proto je ideální do rodin s většími dětmi. Pokud se mu ale bude člověk dostatečně věnovat, dobře se mu povede i se samotným člověkem.
Ač má toto plemeno hustou dlouhou srst, netrpí na zacuchávání, a tak si jeho kožich nevyžaduje žádnou zvláštní péči. Jelikož má ale bílo-černou nebo bílo-červenou barvu, jeho bílé části trpí na ztmavnutí stejně jako ostatní bílá plemena. Pokud chcete kožíšek udržet zářivě bílý, je dobré psíka jednou za čas vykoupat a zahnědlé části na obličeji ošetřovat zásaditou vazelínou.
Toto malé psí plemeno je hodně oblíbené ve světě i u nás. Díky tomu se ale objevuje také v inzerátech množíren. Proto vždy vybírejte jen z chovatelských stanic, jen tam dostanete záruku zdravého, psychicky vyrovnaného a socializovaného psa.
Kdo z vás doma má japončíka? Je to opravdu kámoš jak se patří, že? Vždy dokáže zvednout náladu a podržet člověka v těžkých chvílích.
Život v teráriu může být pro hlodavce dokonce příjemnější než „divočina“. Zvlášť pokud uděláte všechno pro jejich spokojenost – to se týká i péče o jejich sociální vyžití. Ne všechny druhy hlodavců žijí ve volné přírodě o samotě a bez vhodné...
Prvního psa, Dixiho, jsem si pořídila s bývalým přítelem ještě na střední škole. Bylo to jedno z těch horších rozhodnutí v mém životě. Ani jeden z nás toho o psech moc nevěděl a o Dixiho jsme se starali dost podobně, jako o sebe – roztržitě a...
Lovecký výcvik může být tou správnou cestou pro vašeho psa, aniž byste byli myslivec nebo měli zalíbení ve zbraních. Můžete být dokonce i zapřisáhlý vegetarián. Pokud bydlíte v přírodě a bojíte se, že by váš pes mohl prohánět zvěř jako divý, díky...
Někteří lidé považují soužití psa a hlodavce za nesmysl. Já se jim ani nedivím, vždyť jsme vyšlechtili plemena přímo za účelem lovu hlodavců. Z toho plyne obava, že pes bude chtít každé drobné domácí zvířátko ulovit. To ale vůbec nemusí být pravda –...
Tančení se psem není pro každého. Nejde ale jen o velikost nebo rasu pejska, záleží hlavně na tom, jak jste pilní vy sami. Potvrdila by vám to i Vanda Gregorová, která své psy dovedla k mnohým oceněním za dogdancing. Její čivava Roxy a australský ovčák...
Psi si podzim vychutnávají, ať už se válí v listí nebo v blátě. Jejich majitelé si ho užívají o poznání méně – po příchodu z procházky je dost často místo pohodičky s nohama nahoře čeká koupání, sušení a v některých případech i trocha zápasení. Pokud...
Nedávno jsem se setkala s člověkem, který pronesl, že kočku by doma mít nechtěl, protože se na rozdíl od psa nedá vychovat. S tímhle názorem rozhodně nemůžu souhlasit.
Domestikace psa je téměř nevyčerpatelné téma. Nikdy se nedozvíme, jak přesně tenkrát probíhala, přece jenom už je to nějakých deset tisíc let. Stále se ale dozvídáme něco nového a kousek po kousku odhalujeme její tajemství ve snaze dozvědět se co...
Ježci a podzim už k sobě neodmyslitelně patří. Spousta z vás si při pohledu na ně pomyslí: Chudáci, možná nestihnou zazimovat, co když potřebují teplo a jídlo? Také jsem tak přemýšlela – až do loňského podzimu. Dnes mi při pohledu na ježka prolétne...