FIV je obávaným virovým onemocněním koček. Způsobuje pomalý rozvrat imunitního systému, podobně jako lidský virus HIV. Jaká je příčina a průběh této zákeřné nemoci a jak vypadá její konečné stádium?
Původcem kočičího AIDS je virus jménem FIV (feline immunodeficiency virus). Virus obsahuje zvláštní enzym, který mu umožňuje začlenit se do DNA nakažené kočky. Proto je infekce trvalá a pomalu postupuje celým tělem.
Nakažení hrozí zejména kočkám venkovním, nejčastěji při pokousání jinou kočkou během bitky nebo při pohlavním styku. Proto jsou nejvíce ohroženi nekastrovaní kocouři. K přenosu infekce ale stačí i dlouhodobější kontakt s nakaženou kočkou.
Když se FIV dostane do kočky, začne se množit v druhu bílých krvinek, které mají na starosti imunitu organismu. Po několika týdnech se v důsledku rychlého množení dostane kočka do stádia akutní infekce. Toto období může trvat několik dní i týdnů a nemá specifické příznaky, někdy si ho ani nemusíte všimnout. Jindy se zas objeví teplota, apatie, průjem, zvětšené uzliny nebo zánět dásní.
Poté nastává tzv. stádium “nosičství viru”. Během něj pomalu ubývá zmíněných bílých krvinek a kočka vypadá na první pohled zdravá. Přítomnost viru je zjistitelná pouze vyšetřením krve. Toto období může trvat měsíce až roky, u zdravých mladých koček ani nemusí zapříčinit zkrácení života a dříve zemřou z jiných příčin. Polovina z nich je nosiči viru i 4 až 6 let. U koťat, starších nebo slabších koček se však imunita může zhroutit už po dvou měsících.
Konečné stádium nemoci pak přichází v momentě, kdy je už postižení imunitního systému natolik rozsáhlé, že není schopen pořádně fungovat. Kočka začne hubnout, trpět nechutenstvím, mohou ji trápit zvýšené teploty a zvětšené uzliny. Často se objeví i zánět dásní, chudokrevnost nebo chronická rýma. Stav se zhoršuje až do úplného selhání imunitního systému, stavu podobnému AIDS. Objevují se chronické infekce kůže, močových a dýchacích cest. Díky paralyzované imunitě jsou náchylnější ke všem infekcím, nádorům i leukémii. Toto postupné zhoršování zdravotního stavu může trvat i roky. Nakonec je infekcí zatíženo více orgánů, postižen je i mozek a přichází demence.
Infekci FIV můžete u své kočky poznat hlavně podle chronických zánětů dásní či horních cest dýchacích. Prokázat ji pak musí jedině krevní test. Jelikož jde o chronické, nevyléčitelné onemocnění, žádná léčba neexistuje. Můžeme ji ale prodloužit období bez příznaků. A to zejména kastrací - nejenže tím zmenšíme riziko šíření nemoci, znatelně tím i zmírníme zátěž organismu. Velmi kočce pomůžeme i tím, když ji budeme držet doma, ideálně izolovaně od ostatních koček. Velmi důležité je také pravidelné odčervování a kvalitní krmivo. Samozřejmě pomůže i to, pokud kočku co nejvíce ušetříte stresu.
V zahraničí už očkování proti tomuto viru existuje, u nás ale dostupné není. To mi ještě připomíná, pokud plánujete FIV pozitivní kočku očkovat proti běžným kočičím nemocem, nezapomeňte si říct o inaktivovanou vakcínu.
Ekologové odhadují, že v Česku dnes žije okolo pěti až šesti vlčích smeček. Na naše území se vlci začali vracet zhruba před třiceti roky. A přestože se počet smeček v posledních dvou letech téměř zdvojnásobil, mohou být čeští vlci opět v ohrožení.
Někdy jsou nazýváni „mazlíčci do kapsy“, a to především kvůli jejich malé velikosti. Mezi oblíbené hlodavce doma i ve světě bezpochyby patří křečci syrští, kteří jsou typičtí svou zlatou barvou srsti a její saténovou strukturou.
Jiný kraj, jiný mrav. To platí i pro chov domácích mazlíčků. V některých zemích světa se v několika posledních letech rozmohl nový a rychle rostoucí trend, a sice nechat svého zvířecího miláčka žít věčně.
Asi vás nepřekvapí, že německý ovčák je nejen nejrozšířenějším pracovním plemenem ve světě, ale i nejrozšířenějším psím plemenem vůbec. Jsou to inteligentní, vytrvalí a neohrožení psi, kteří rádi pracují - a jen tak jsou spokojení.
Aby vaše kočka prospívala, byla spokojená a zdravá, je třeba věnovat jí náležitou péči. Krom naší pozornosti a kvalitní stravy se musíme starat i o její kožíšek, drápky, uši, oči a chrup. A ačkoli potřeby se samozřejmě liší podle plemene, typu srsti i...
Tím nejznámějším a nejrozšířenějším kočičím plemenem ve světě je bezesporu perská dlouhosrstá kočka. Mimo jiné pro její velmi vyrovnanou a přítulnou povahu. Péče o její srst je ale dosti náročná.
Strávit několik dní mimo civilizaci - v lese, na hřebenech hor - daleko od ruchu měst, v divoké přírodě a ideálně se svým psem. Pomyslný návrat k přírodě je trendem, který se nevyhnul ani světu domácích mazlíčků. Co je ale vlastně na divočině tak...
Rozhodnutí pořídit si domácího mazlíčka neznamená pouze koupit mu potřebné věci. Jedná se o změnu v chodu celé rodiny a jejího denního rytmu. Musíme počítat s tím, že každé zvíře má svá specifika a je jedinečné, proto bychom měli mít na paměti, že mu...
Možná si říkáte, že naše země je malá, ne tak bohatá na přírodu nebo hory jako u našich sousedů. Přesto se u nás ale před nedávnem konal už 22. ročník Šediváčkova longu - jednoho z nejtěžších závodů psích spřežení na dlouhé vzdálenosti v Evropě. Víte,...
Je jistě bez pochyb, že labrador patří mezi ta nejznámější a nejoblíbenější psí plemena. Může za to jeho mimořádná všestrannost, přizpůsobivost, inteligence a oddanost. Podobně jako britská krátkosrstá kočka tak dokáže být i labradorský retrívr...
I u jednotlivých hlodavců najdme plemena, která jsou u chovatelů více oblíbená. Jedním takovým je americký teddy, typický svou zvláštní strukturou srsti, která mu propůjčuje vzhled plyšového medvídka.
Britská krátkosrstá kočka je bezesporu tím nejoblíbenějším kočičím plemenem nejen u nás, ale i ve zbytku Evropy. Může za to nejen její vzhled malého plyšového medvídka, ale i mírná bezproblémová povaha.
