Prvního psa, Dixiho, jsem si pořídila s bývalým přítelem ještě na střední škole. Bylo to jedno z těch horších rozhodnutí v mém životě. Ani jeden z nás toho o psech moc nevěděl a o Dixiho jsme se starali dost podobně, jako o sebe – roztržitě a nezodpovědně. To by samo o sobě tolik nevadilo, jenomže můj přítel pracoval v hospodě a byl silný kuřák, zapálil si i doma.
Prvního psa, Dixiho, jsem si pořídila s bývalým přítelem ještě na střední škole. Bylo to jedno z těch horších rozhodnutí v mém životě. Ani jeden z nás toho o psech moc nevěděl a o Dixiho jsme se starali dost podobně, jako o sebe – roztržitě a nezodpovědně. To by samo o sobě tolik nevadilo, jenomže můj přítel pracoval v hospodě a byl silný kuřák, zapálil si i doma.
Dixi bydlel s ním, chodil s ním do práce, a my jsme si říkali, jak je skvělé, že není přes den sám, ale tráví čas se svým pánem a je mezi lidmi. Dali jsme na rady typu: „Pes je nízko nad zemí, tam se kouř nedrží!“ Dnes už vím, že je to nesmysl. Bohužel mi až příliš pozdě došlo, že Dixi toho za den „vykouří“ skoro stejně, jako můj přítel.
Když se ani ne po roce objevily první problémy, mysleli jsme si, že jde o psí chřipku. Dixi se nám takříkajíc složil, měl čenich plný hlenu, podrážděné oči, zadýchával se, přehříval, nechtěl jíst ani své oblíbené granule a zhubl na kost. Tenkrát začalo naše nekončící kolečko návštěv veterinárních ordinací. Dostal antibiotika, po dvou dnech začal jíst a chodit. Ale hleny nezmizely.
Během následujícího roku a půl jsme mu dávali ještě další tři různé druhy antibiotik. Veterinářka nás tehdy neupozornila, že spolu s nimi musíme psovi podávat i probiotika. Ani nedbala na pečlivé zaléčení po dobrání antibiotik. Takže se nám sice povedlo zmírnit nejakutnější zánět, ale zároveň jsme nedostatečnou péčí a nevědomostí snížili Dixiho imunitu a narušili mu střevní mikroflóru. Začal mít velmi špatnou srst i stolici. Po roce bojů, kdy jsem se marně snažila dosáhnout toho, aby se u Dixiho nekouřilo, nebo přesvědčit rodiče, abych si mohla vzít psa domů, jsme se s přítelem rozešli. Jediné, co jsem mohla dělat, bylo brát psa na dlouhé procházky a tajně ho brát k sobě do pokoje. Říkala jsem si, že týdenní pobyt u mě pro něj bude jako lázně. Ve skutečnosti byl ale ve stresu a stýskalo se mu po pánovi, rozhodně se mu neulevilo. Tak jsem začala šetřit na pořádné vyšetření a kvalitní hypoalergenní krmivo.
Výlohy na různé doktory mě přišly minimálně na 20 000 Kč. Například odebrání vzorku z čenichu a odeslání na rozbor do Londýna vyšlo na 5 000. A nestačilo udělat to jen jednou. K tomu navíc musel jíst další prášky. Nejhorší je, že se tím nic nevyřešilo.
„Problémy vašeho psa vyvolala s nejvyšší pravděpodobností alergie. Ta způsobila zánět sliznice v dutinách. My ale nemáme šanci zjistit, na co je váš pes alergický, protože se mu postupem času vytvořil druhotný zánět, který postoupil až do krku. Plíce jsou naštěstí zdravé, ale ledviny jsou přetížené a bude potřeba je do budoucna kontrolovat. Podle mě je váš pes na 99 % alergický na cigaretový kouř. A i kdyby nebyl, dým z cigaret ho dráždí a způsobuje otok a další nežádoucí reakce sliznice,“ vysvětloval veterinář.
I to jedno procento nejistoty stačilo k tomu, aby můj bývalý přítel dál kouřil v bytě. Až letos, když zemřel jeho 14 let starý kocour, jako by prozřel. Chodí si zapálit na balkón. Dnes je Diximu 7 let a konečně se mu lépe dýchá. Stačilo pár týdnů úplně bez kouře.
Jestli někdo máte podobnou zkušenost, napište mi ji a pomozte mi přesvědčit i ostatní, aby příliš často nebrali svá zvířata do zakouřených prostor. Ona nemohou odejít, není to k nim fér.
V tomto cyklu se seznámíme se známými psími osobnostmi. Psi v našem životě hrají přeci důležitou roli, tak se pojďme podívat, co vše už za dobu našeho soužití dokázali. Balto svým odhodláním zachránil život mnoha lidí Aljašky. Znáte jeho příběh?
Pokud máte doma kočičku, určitě už vám někdy nastal problém, kdo se o ni postará. Obzláště teď v době prázdnin a odjezdů na dovolené. Příbuzní nebo přátele k vám vždy nemůžou dojíždět a odvést kočku do hotelu nebo k někomu na hlídání pro ni může být...
O potravinách nebezpečných pro psy jsem už psala. Jak je to ale s kočkami?
To, že čokoláda je pro psy škodlivá, ví asi každý z nás. Věděli jste ale, že vašeho chlupáče můžete přiotrávit i třeba ořechy?
Blíží se doba koťátek. Venku ale můžou koťátka o svou mámu z mnoha příčin přijít. Navíc lidé začnou nechtěné přírůstky do rodiny odkládat. Může se vám tedy lehce stát, že narazíte na malé kočičí novorozence. Pokud se rozhodnete sami se o ně postarat,...
Víte o tom, že svého mazlíčka můžete pojistit? Vyplatí se to ale vůbec, na co se pojistka vztahuje a jaké jsou podmínky?
Možná už jste na ulici potkali pejska s uvázanou žlutou stužkou na obojku nebo na vodítku. Věděli jste, že nejde jen o módní doplněk, ale o zprávu pro kolemjdoucí?
Králičí hop je poměrně mladá disciplína, která si rychle získává své příznivce. Koneckonců králíci jsou pro skákání přímo stvoření, tak proč toho nevyužít k zábavě jak jich samotných, tak i jejich páníčků.
Díky této nezodpovědnosti policisté často vyjíždějí psy z rozpálených aut zachraňovat ale ne každý pejsek má to štěstí, že je z výhně vysvobodzen včas. Co psovi v zavřeném autě hrozí a jak postupovat, pokud na takovou situaci narazíte?
Markéta je moje dlouholetá kamarádka. Seznámili jsme se přes útulek, ze kterého jsem si vzala svého prvního psa a ve kterém jsem pak začala vypomáhat. Pod tímhle sdružením Markéta v Praze provozuje depozitum pro kočky, kam ráda zavítám, když je chvíle...
V tomto cyklu se seznámíme se známými psími osobnostmi. Psi v našem životě hrají přeci důležitou roli, tak se pojďme podívat, co vše už za dobu našeho soužití s nimi dokázali. Hačika bychom měli najít ve slovníku vedle fráze “věrný jako pes”. Díky tomu...
Hladovku prý instinktivně drží i vlci a divocí psi. To vedlo spoustu lidí k domněnce, že náš pes na gauči by ji měl jednou za čas držet také. Divoké zvíře přeci dobře ví, co dělá, příroda je moudrá, řeknete si. Je to ale dobře? Prospěje to zdraví...
