Nekuřte u zvířat

Prvního psa, Dixiho, jsem si pořídila s bývalým přítelem ještě na střední škole. Bylo to jedno z těch horších rozhodnutí v mém životě. Ani jeden z nás toho o psech moc nevěděl a o Dixiho jsme se starali dost podobně, jako o sebe – roztržitě a nezodpovědně. To by samo o sobě tolik nevadilo, jenomže můj přítel pracoval v hospodě a byl silný kuřák, zapálil si i doma.

Prvního psa, Dixiho, jsem si pořídila s bývalým přítelem ještě na střední škole. Bylo to jedno z těch horších rozhodnutí v mém životě. Ani jeden z nás toho o psech moc nevěděl a o Dixiho jsme se starali dost podobně, jako o sebe – roztržitě a nezodpovědně. To by samo o sobě tolik nevadilo, jenomže můj přítel pracoval v hospodě a byl silný kuřák, zapálil si i doma.

Dixi bydlel s ním, chodil s ním do práce, a my jsme si říkali, jak je skvělé, že není přes den sám, ale tráví čas se svým pánem a je mezi lidmi. Dali jsme na rady typu: „Pes je nízko nad zemí, tam se kouř nedrží!“ Dnes už vím, že je to nesmysl. Bohužel mi až příliš pozdě došlo, že Dixi toho za den „vykouří“ skoro stejně, jako můj přítel.

Když se ani ne po roce objevily první problémy, mysleli jsme si, že jde o psí chřipku. Dixi se nám takříkajíc složil, měl čenich plný hlenu, podrážděné oči, zadýchával se, přehříval, nechtěl jíst ani své oblíbené granule a zhubl na kost. Tenkrát začalo naše nekončící kolečko návštěv veterinárních ordinací. Dostal antibiotika, po dvou dnech začal jíst a chodit. Ale hleny nezmizely.

Během následujícího roku a půl jsme mu dávali ještě další tři různé druhy antibiotik. Veterinářka nás tehdy neupozornila, že spolu s nimi musíme psovi podávat i probiotika. Ani nedbala na pečlivé zaléčení po dobrání antibiotik. Takže se nám sice povedlo zmírnit nejakutnější zánět, ale zároveň jsme nedostatečnou péčí a nevědomostí snížili Dixiho imunitu a narušili mu střevní mikroflóru. Začal mít velmi špatnou srst i stolici. Po roce bojů, kdy jsem se marně snažila dosáhnout toho, aby se u Dixiho nekouřilo, nebo přesvědčit rodiče, abych si mohla vzít psa domů, jsme se s přítelem rozešli. Jediné, co jsem mohla dělat, bylo brát psa na dlouhé procházky a tajně ho brát k sobě do pokoje. Říkala jsem si, že týdenní pobyt u mě pro něj bude jako lázně. Ve skutečnosti byl ale ve stresu a stýskalo se mu po pánovi, rozhodně se mu neulevilo. Tak jsem začala šetřit na pořádné vyšetření a kvalitní hypoalergenní krmivo.

Výlohy na různé doktory mě přišly minimálně na 20 000 Kč. Například odebrání vzorku z čenichu a odeslání na rozbor do Londýna vyšlo na 5 000. A nestačilo udělat to jen jednou. K tomu navíc musel jíst další prášky. Nejhorší je, že se tím nic nevyřešilo.

„Problémy vašeho psa vyvolala s nejvyšší pravděpodobností alergie. Ta způsobila zánět sliznice v dutinách. My ale nemáme šanci zjistit, na co je váš pes alergický, protože se mu postupem času vytvořil druhotný zánět, který postoupil až do krku. Plíce jsou naštěstí zdravé, ale ledviny jsou přetížené a bude potřeba je do budoucna kontrolovat. Podle mě je váš pes na 99 % alergický na cigaretový kouř. A i kdyby nebyl, dým z cigaret ho dráždí a způsobuje otok a další nežádoucí reakce sliznice,“ vysvětloval veterinář.

I to jedno procento nejistoty stačilo k tomu, aby můj bývalý přítel dál kouřil v bytě. Až letos, když zemřel jeho 14 let starý kocour, jako by prozřel. Chodí si zapálit na balkón. Dnes je Diximu 7 let a konečně se mu lépe dýchá. Stačilo pár týdnů úplně bez kouře.

Jestli někdo máte podobnou zkušenost, napište mi ji a pomozte mi přesvědčit i ostatní, aby příliš často nebrali svá zvířata do zakouřených prostor. Ona nemohou odejít, není to k nim fér.

Související články

Vánoce v psích útulcích

Vánoce jsou časem lásky, rodiny a v neposlední řadě i štědrosti a dobrých skutků. Ne každý je ale může prožít v teple domova, platí to i o našich čtyřnohých společnících. Jak jim v tomto čase můžeme pomoci a třeba si i sami zpestřit čas?

Jak na šťastné a klidné kočičí Vánoce

Zdobení stromečku a balení dárků je mnohdy za přítomnosti kočky horší jak s dětmi. Všude samé kočičí pokušení - blikátka, rolničky, jmelí, stuhy a balící papír. Jak na to, abyste Vánoce přežili všichni bez újmy?

Jak se o psa starat ekologicky

Ekologie je jedním z hlavních témat dnešní doby a spousta pejskařů řeší, jak ji aplikovat i na své parťáky. V péči o psa ještě sice tolik možností nemáme, ovšem starat se o něj šetrněji k planetě i tak jde.

Jak si užít sněhové psí radovánky

Sníh nabízí psům spoustu zábavy. Skákání do závějí, chytání sněhových vloček, válení psích “andělíčků”, ochutnávání sněhu... aby se zábava nezměnila ve starost, je potřeba užívat si s mírou a na určité věci si dávat pozor.

Pár tipů, co dát mazlíkům pod stromeček

Vánoce jsou už vážně za dveřmi, je na čase dokoupit poslední dárky a začít s jejich balením. Nezapomněli jste při tom všem shonu i na čtyřnohé členy rodiny? Pokud ano, ještě máte čas to napravit. Jestli se nechcete zdržovat vymýšlením, tady najdete pár...

Jak v zimě pomoci toulavým kočkám?

Mrazy jsou čím dál tužší a daleko víc než my, to pociťují právě toulavé kočky bez domova, zvláště pak podzimní koťata. Pro ně začíná pravý boj o přežití. Domů si všechny toulavé kočky nezvládneme vzít, ale stejně by vás zajímalo, jak jim můžete pomoci?

Jak poznáme, že na psa něco leze?

Jsme uprostřed období, kdy na nás v jednom kuse něco leze. Chlad, vlhko, spousta bacilonosičů. U psů to není jinak. Ti nám ale neřeknou, že se necítí ve své kůži nebo je něco bolí. Je tedy na nás zavčasu si toho všimnout.

Podzim láká k dogtrekkingu

Úporná vedra pominula a lesy hrají všemi barvami. To je ideální čas na dogtrekking. Udělejte něco pro svoje i pejskovo zdraví a vyrazte do přírody v zápřahu!

Jakého křečka vybrat?

Rozhodli jste se sobě anebo dětem pořídit mazlíka a volba padla na křečka? Tápete však jakého vybrat? Který druh je nejaktivnější, a který zase nejmazlivější? Pro koho se jaký vůbec hodí?