Mistrovství světa FCI IPO Švédsko – závěr
Naposledy tímto zdravím všechny ty, kteří drželi pěsti českému týmu – moc všem děkujeme!
Domácí kočka se nepodívá ven tak často jako pes, o to více ji pak na tuto skutečnost musíme připravit. Nějaká ta návštěva veterináře nebo i cesta na chalupu je přece jen nemine.
Některé kočky zvládají cestování v pohodě, pro jiné je to ohromný stres, ze kterého se dostávají i několik dní. Jsou to přece jen teritoriální zvířata se silnou vazbou na místo. Ta moje je někde uprostřed. Celou cestu řádně nadává, patřičně nahlas vyjadřuje svůj nesouhlas a nenechá si ujít jedinou příležitost, kdy jsem dostatečně blízko přepravky, aby mi svou nespokojenost dala pocítit i drápkem. U veterináře se pak chová jako vzorná klidná kočička, ale jen co přijdeme domů, hodí po mně pohrdavým pohledem a ignoruje mě, dokud nedostane hlad.
Základem je kočku seznámit s přepravkou, ve které bude cestovat. Nechejte ji doma otevřenou, dávejte do ní oblíbené kočičí pamlsky, ať si k ní vytvoří kladný vztah a považuje ji za svoje bezpečné místo. Můžete do ní vložit také její deku nebo polštářek. Podpořit ji před cestou můžete i různými přírodními přípravky na zvládnutí strachu a stresu, které seženete v chovatelských potřebách nebo u veterináře.
Pokud se na cestu chcete vydat autem, upřednostnila bych určitě pevnou přepravku před látkovou taškou. Můžete také kočičce před umístěním do přepravního boxu nasadit kšíry, pokud je snese, abyste ji v případě potřeby měli za co chytit nebo přepravit i jinak.
Podle české legislativy máte povinnost zajistit bezpečnost přepravovaného zvířete i osob. Samozřejmostí je nenechat kočku volně ve vozidle. Nejenže může v případě nehody znamenat ohrožení života ostatních cestujících, samozřejmě i jí samotné se může něco přihodit. Lehce totiž může způsobit nehodu. Jako nejbezpečnější způsob přepravy kočky se jeví připoutání pevné přepravky bezpečnostními pásy na zadním sedadle. Na sedadlo umístěte přepravku dvířky na stranu, ne po směru jízdy. Pokud vás zajímá americký test kvality přepravek, najdete ho tady. V zavazadlovém prostoru se vožení koček nedoporučuje, obzvláště pak u sedanů. Může tam být nedostatečné proudění vzduchu a kočičce hrozí přehřátí.
Kromě výběru správné přepravky je potřeba kočičce zařídit i tepelný komfort. V létě použít klimatizaci a v zimě zas topení. Já mám třeba na zimu, aby mi kočka při cestě k autu neofoukla, ušitý fleecový obal na klec. Myslím, že se dá i koupit. To, že je naprosto nevhodné nechávat kočky samotné v autě, snad ani nemusím zmiňovat.
Pokud máte koček víc, přepravujte je odděleně, každou ve své přepravce. I ty nejlepší kamarádi se ve stresových situacích někdy chovají nezvykle a agresivně. Navíc se snižuje proudění vzduchu a zvyšuje se riziko přehřátí. Uklidnit je ale můžete tím, že na sebe uvidí.
Pokud s kočkou cestujete na nové místo, kde to nezná, nechte ji nejdříve se rozkoukat v přepravce. Poté ji vypusťte do pokoje, přepravku nechejte otevřenou, aby se do ní kdykoli mohla schovat a alespoň týden ji nepouštějte ven, dokud si k místu neutvoří vazbu.
Jak zvládají cestování vaši kočičáci?
Naposledy tímto zdravím všechny ty, kteří drželi pěsti českému týmu – moc všem děkujeme!
Včerejší ne úplně ideální den jsme hodili za hlavu a do soboty vstoupili s novými očekáváními a nadějemi. Ráno v 6.54 měla poslušnost Míša Kuncová, a tak jsme posbírali síly, vypotáceli se z vyhřátých postelí a jeli jí fandit na stadion. Studené ráno...
Mezi malým a velkým zvířetem je znatelný rozdíl, to dá rozum. Občas si to ale neuvědomíme a krmíme všechny psy stejně jako sebe, velikost, nevelikost. Jenomže bišonek vyžaduje zcela jiný způsob stravování, než třeba vlčák, a jeho potřebám je při volbě...
Pokud budeme vzpomínat na páteční den na Mistrovství světa ve Švédsku, tak asi jako na smolný, poznamenaný především stopami Petra Foltyna a Jirky Čejky. Bohužel Péťův Auzzy dostal 45 bodů, Jirka 0, nicméně postupně…
Středa byla prvním dnem, kdy už se toho opravdu hodně dělo. A začala pro mne telefonátem z kanceláře závodu, že se mění program, a to posunem zkušebního psa na 14.30 a porady vedoucích týmu na 15.30. Čekala jsem, kdy se co dalšího ještě změní, nicméně...
Na stopách mi bude stačit „tolik a tolik“, slyšela jsem sem tam z našeho týmu v předchozích dnech. Ovšem to ještě všichni počítali s hlínou, resp. uvláčenou podmítkou, a tak hypotetické odhady závodníků nebyly nijak nereálné. Ovšem skutek utek aneb...
Zase jednou jsem narazila na něco nového. Slyšeli jste někdy o „domestikačním syndromu“? Jestli ne, můžete si přečíst aspoň můj stručný překlad článku, ze kterého tuto informaci mám.
Druhá noc na švédských matracích už byla pro některé členy naší výpravy malinko neklidnější, jednak za to mohou příliš měkké matrace, a pak se nám začíná krátit čas do samotného závodu... Nicméně atmosféra je stále uvolněná a pohodová. Dnes jsem s...
Včera jsem zmiňovala, že k nám má večer přijet na návštěvu slovenský tým, a tak se i stalo. Takže jsme sestěhovali stoly z teras, usadili se okolo nich, nachystali něco dobrého k jídlu a k tomu si nalili dobré pití. Vašek Kejř mě požádal, ať dojdu do...
Konečně jsme se s Lukášem prokousali nezbytnými technickými základy focení a můžeme se věnovat postřehům z praxe psího fotografa. Někteří psi se fotí sami, s jinými je to trochu těžší. Lukáš pro vás napsal, jak hodnotí své modely on (a předpokládám, že...
Je to tu! V pátek vyvrcholily poslední naše přípravy na cestu, dostali jsme s sebou skvělé dárky od sponzorů, zadali kódy do navigace, přestěhovali své životně důležité věci do aut a – v sobotu ráno konečně cesta do švédského Malmö, kynologické Mekky...
Taky to vašemu psovi tolik chutná? A smutně kouká? A nezaslouží si jíst pořád dokola to samé? A proto dostane něco dobrého tu z ledničky, tu pod stolem? Jeden lichý argument za druhým. Jediný důvod, proč pořád dokola slyšíme, že se to nemá, je ten, že...