Ztratil se vám pes? Pomoct může mikročip i trekovací zařízení
Na sociálních sítích není dne, kdy bych si nevšimla sdílení nějakého ztraceného pejska. Někdy jde o zanedbání jeho bezpečnosti, jindy o špatnou náhodu. Proto by měl být mikročip samozřejmostí. Ten ale samotný k nalezení ztracence nestačí.
Mikročip je dnes, nebo alespoň by měl být, běžnou věcí. Troufám si dokonce říct nezbytností v péči o psa. Používá se k trvalému označení zvířat a například v Praze je od roku 2015 povinný. Jde o velmi šikovnou a praktickou věcičku. Očipovaný pes se totiž v případě opuštění nebo ztracení velmi snadno a rychle identifikuje čtečkou, kterou vlastní odchytové služby, PČR, veterinární kliniky i některé útulky a spolky. Krom situace zaběhnutí psa se vám bude toto označení hodit i při cestách po EU.
Jde o radiofrekvenční zařízení, asi milimetr široké a centimetr dlouhé, které se aplikátorem vpraví zvířeti do podkoží na levé straně krku. Čip je naprogramovaný jedinečným číselným kódem, který se pak v evidenci spáruje se zvířetem a jeho majitelem. Při očipování pejska u veterináře byste měli dostat registrační kartu s číslem čipu. Jedno vyhotovení si ponechá sám a další pošle do Národního registru majitelů zvířat.
Čip tedy pomůže najít majitele ztraceného psa. Trekovací zařízení funguje opačným směrem – pomůže majiteli najít psa. Navíc zatímco čip je zařízení pasivní, trekovací zařízení pomáhá pejska najít aktivně. Respektive vám podává informace v reálném čase o tom, kde se zrovna váš pejsek vyskytuje. Hodí se i pro majitele kočiček, pokud je zajímá, kde se jejich malí dobrodruzi přes den toulají. Moje kočka třeba trávila spoustu času u sousedů. Takže já si myslela, že celé dny lítá venku, loví holuby a prohání ostatní kočky a ona si mezitím zřídila ve vedlejším bytě druhý domov :).
GPS tracker je malá krabička, kterou psovi připnete na obojek. Musíte jen myslet na to, abyste ho pravidelně dobíjeli. A nejde ani o nijak drahou vymoženost, jak by se mohlo zdát. Pořídit lze už od tisícovky.
Pokud máte pejska, který se v lese neudrží, když zavětří zajíce či srnku, nebo ho na zahradě neudrží sebevyšší plot, je tracker to pravé pro vás a nezbytností pro bezpečnost vašeho pejska.
Má už váš psí parťák svoje sledovací zařízení? A jaký typ jste vybrali? Budu ráda, když se podělíte o svoje zkušenosti.
V době, kdy musíme trávit většinu času doma, nás i naše mazlíky může lehce přepadnout nuda. Jak nespadnout do stereotypu a volný čas využít smysluplně prací se psím parťákem? Jak pesana unavit i bez dlouhých vycházek venku?
Pobyt v karanténě znamená změnu životního stylu. Najednou je spousta času na koníčky, dodělává se, na co nebyl dříve čas, jen všechno probíhá na omezeném prostoru. S pejskem se najednou potkáváme velmi často a zjišťujeme, že se styl života změnil i...
Jaro je tu a s ním i čas na podporu imunity a detoxikaci těla. V zimě se totiž v těle hromadí nejvíce toxinů a zátěž představuje i změna počasí. Jak psí imunitu zbytečně nezatěžovat, a naopak ji podpořit?
V USA i některých evropských státech si můžete registrovat psa, kočku nebo i jiného mazlíka jako citového společníka. Zvíře s takovým statusem pak má oproti obyčejným mazlíkům některé výhody. Mezi asistenční psy se ale nepočítá.
O kočkách se často říká, že jsou velmi empatické a dokáží vycítit, jak se lidé cítí nebo že je něco bolí. Je jasné, že soužití s nimi zlepšuje kvalitu našeho života i naše zdraví. Dokáží ale naši kočičí společníci lidskou bolest cítit a reagovat na ni?
Hoopers je poměrně nová psí sportovní disciplína. Možná, že jste o ní tedy ještě ani neslyšeli. Překážky jsou koncipovány s minimálními nároky na pohybový aparát psa i psovoda. Hodí se tak i pro starší čtyřnohé mazlíčky i psy pohybově ne zcela zdatné.
To, že je spousta pokojových květin pro kočky jedovatá, asi každý z nás ví. Napadlo vás ale někdy přemýšlet i o řezaných květinách, které si přinesete domů?
Je jasné, že o bílou srst je třeba se starat, aby nežloutla, nerezla nebo nehnědla. Napadlo vás ale někdy, že je možné zářivě bílý kožich podpořit i pomocí krmiva a doplňků stravy?
Evropská krátkosrstá kočka má obyčejný vzhled, a navíc ne tak ustálenou povahu jako jiná plemena. Proto není ve světě nijak extra oblíbená, až na Skandinávii, kde si popularitu drží.
Tenhle věčně živý a hravý společník je nejstarším psím plemenem ve střední Evropě. Mezi jeho předky se řadí i psi z doby kamenné. Je to mimořádně učenlivý pes a skvělý hlídač. Charakteristická je pro něj velmi bohatá srst odstávající od těla.