Podle této krásné majestátní kočky, se dnes jmenuje zbarvení srsti a jde o jediné domestikované plemeno, které se nebojí vody, dokonce i dobře plave. Má zvláštní, poměrně komplikovaný charakter a na člověku bývá velmi závislá.
Turecká kočka van je plemeno přírodní, vyvinulo se tedy samo bez zásahu člověka. Došlo k tomu, jak už název vypovídá, v Turecku, na úpatí hory Ararat – konkrétněji v téměř izolované oblasti, kolem jezera Van. Jak se sem tyto kočky dostaly, o tom se historie nezmiňuje. Spekuluje se o tom, že by to mohli být potomci polodlouhosrstých čínských koček, které sem doputovaly po hedvábné stezce.
Nicméně do Evropy, byly první turecké kočky, dovezeny roku 1955, kdy dvě přítelkyně navštívily tuto oblast a zdejší divoké polodlouhosrsté kočky, je naprosto ohromily. Není divu, jsou to stvoření opravdu krásná a elegantní, s velmi zvláštním zbarvením – mají dva fleky na hlavě a stejně zbarvený ocas. Jedna ze společnic, dvě kočky odchytila a odvezla je s sebou domů do Anglie. Šlo o pár převážně bílého zbarvení, s charakteristickými červenými skvrnami. Společně s dalšími, později dovezenými, kočkami od jezera Van, založily chov Tureckých koček van v Evropě. Roku 1971 už bylo plemeno uznáno v Anglii i v Evropě.
Tyto kočky mají poměrně zvláštní náturu, a pokud člověk s kočkami nemá moc velkou zkušenost, může mu jejich chování připadat nepředvídatelné. Proto jejich chov není zcela vhodný pro začátečníky. Turecké kočky van bývají velmi zaměřené na člověka, ovšem pokud se k nim v jejich očích budete chovat nelaskavě, dají vám to razantně najevo. Člověk, který se v kočkách dobře vyzná, dokáže vždy z držení těla chlupáče vyčíst, co se mu zrovna honí hlavou. Zkušenosti jsou k jejich chovu potřeba i z důvodu, že klid a vyrovnanost jim rozhodně nejsou vlastní.
Turecká kočka van mívá sklon velmi silně přilnout k jedné osobě, které pak projevuje svoji veškerou lásku a náklonnost. Pokud jsou v domácnosti další lidští obyvatelé, jejich společnost bude sice taky vyhledávat, projevy lásky si ale schová jen pro toho jednoho vyvoleného.
Dobrých vlastností nemá toto plemeno pomálu. Jsou to kočky aktivní, rády si hrají a loví. Nechybí jim ani notná dávka odvahy. Nezaleknou se jako většina ostatních koček ani vody. Naopak se mezi nimi najdou i takové, které ji dokonce vyhledávají a plavou nejen za kořistí, ale i pro radost.
Setkali jste se už s tímto poměrně vzácným a komplikovaným plemenem? I když jeho chov nese svá úskalí, není pochyb o tom, že stojí za to.
Středa byla prvním dnem, kdy už se toho opravdu hodně dělo. A začala pro mne telefonátem z kanceláře závodu, že se mění program, a to posunem zkušebního psa na 14.30 a porady vedoucích týmu na 15.30. Čekala jsem, kdy se co dalšího ještě změní, nicméně...
Na stopách mi bude stačit „tolik a tolik“, slyšela jsem sem tam z našeho týmu v předchozích dnech. Ovšem to ještě všichni počítali s hlínou, resp. uvláčenou podmítkou, a tak hypotetické odhady závodníků nebyly nijak nereálné. Ovšem skutek utek aneb...
Zase jednou jsem narazila na něco nového. Slyšeli jste někdy o „domestikačním syndromu“? Jestli ne, můžete si přečíst aspoň můj stručný překlad článku, ze kterého tuto informaci mám.
Druhá noc na švédských matracích už byla pro některé členy naší výpravy malinko neklidnější, jednak za to mohou příliš měkké matrace, a pak se nám začíná krátit čas do samotného závodu... Nicméně atmosféra je stále uvolněná a pohodová. Dnes jsem s...
Včera jsem zmiňovala, že k nám má večer přijet na návštěvu slovenský tým, a tak se i stalo. Takže jsme sestěhovali stoly z teras, usadili se okolo nich, nachystali něco dobrého k jídlu a k tomu si nalili dobré pití. Vašek Kejř mě požádal, ať dojdu do...
Konečně jsme se s Lukášem prokousali nezbytnými technickými základy focení a můžeme se věnovat postřehům z praxe psího fotografa. Někteří psi se fotí sami, s jinými je to trochu těžší. Lukáš pro vás napsal, jak hodnotí své modely on (a předpokládám, že...
Je to tu! V pátek vyvrcholily poslední naše přípravy na cestu, dostali jsme s sebou skvělé dárky od sponzorů, zadali kódy do navigace, přestěhovali své životně důležité věci do aut a – v sobotu ráno konečně cesta do švédského Malmö, kynologické Mekky...
Taky to vašemu psovi tolik chutná? A smutně kouká? A nezaslouží si jíst pořád dokola to samé? A proto dostane něco dobrého tu z ledničky, tu pod stolem? Jeden lichý argument za druhým. Jediný důvod, proč pořád dokola slyšíme, že se to nemá, je ten, že...
Každý pes má tendenci tak trošku „machrovat“. Občas se snaží někoho zahnat, prohnat nebo vyhnat. Nezáleží na rase, má to v sobě každý – jde totiž o pozůstatky chování, které bylo kdysi nezbytné, aby přežil. Chránil své území a své postavení vlastně...
Posledně vám Lukáš slíbil více detailů o nastavení fotoaparátu a o jeho režimech. A protože sliby se mají plnit, v následujícím článku vám vysvětlí, co znamenají jednotlivá záhadná písmenka a čísla a jak ovlivní výslednou fotografii:
Cestovat se psem v letadle je o něco složitější, než klasická doprava na zemi. Může se ale stát, že vlak, autobus nebo auto budou pro dosažení vámi zvolené destinace úplně nevhodné. Pak máte několik možností, jak dostat svého psa do oblak.
Podle některých sociologů si člověk vypěstoval žárlivost ruku v ruce s vývojem vztahů ve společnosti, jak ji známe. Váže se výhradně na romantický nebo sexuální vztah dvou lidských bytostí. Proto někteří vědci tvrdí, že pes nežárlí, že jen přirovnáváme...
