Jak vlci zachránili Yellowstonský park

Když necháme přírodu pracovat a nepleteme se jí do cesty, dokáže divy. Vypuštění vlků do Yellowstonského parku a ponechání jich vlastnímu osudu nám krásně ukazuje, jak je příroda komplexní systém a jak tři desítky šelem dokáží proměnit celý ekosystém tak rozsáhlé oblasti.

Vše začalo v roce 1995, kdy pracovníci Yellowstonského parku během roku vypustili do přírody 31 vlků šedých a dále do jejich života nijak nezasahovali. I když počítali se změnami, jistě ani v nejmenším nečekali, jakou kaskádu ekologických změn způsobí. Dodnes jsou ekologové udivováni pokračující vlnou přímých i nepřímých důsledků tohoto kroku v celém ekosystému.

Díky tomuto jednorázovému zásahu člověka se ekosystém parku stal mnohem komplexnějším a začal neobvykle prosperovat. Přítomnost vlků vyvolala stále se rozvíjející kaskádový efekt mezi zvířaty a rostlinami. Jako když hodíte z kamenitého svahu oblázek, který strhne cestou dolů lavinu.

Populace vlků se stabilizovala na počtu asi stovky jedinců. To mělo za následek snížení výskytu sobů, kteří do té doby neměli v parku žádného přirozeného predátora. Objevily se i nové zvířecí druhy z kategorie masožravců i býložravců. Změnil se dokonce i dominantní druh býložravce v oblasti - již zmíněného soba nahradil bizon a prosperovat začala i populace medvěda grizzlyho. Losi se naproti tomu z oblasti stáhli. Vítanou změnou byl i návrat bobra (před vypuštěním vlků zde žila pouhá jedna kolonie).

Všechny tyto změny v životě zvířat měly blahodárný vliv i na místní vegetaci, která do té doby poměrně strádala. Jelikož od 30. let, kdy tu byl vlk vyhuben a populace losů a sobů se přemnožila a v zimě příliš nemigrovala. To se neblaze projevilo na vegetaci mladých vrb, osinek a bavlny. Tato skutečnost měla zas neblahé důsledky na bobry, kteří pro přežití zimy vrby potřebují.

S návratem bobrů pokračoval dále kaskádový efekt změn. Začali stavět nové přehrady a rybníky, které mají vliv na proudovou hydrologii. Dokážou tak dokonce vyrovnat sezónní rozdíly a navíc poskytují studenou a zastíněnou vodu rybám, zatímco zarostlé vřesoviště na břehu poskytuje útočiště zpěvným ptákům.

 

 

 

Související články

Psi a kočky ve světě III: Psi na Srí Lance

Srí Lanka – dovolenkový ráj v jihovýchodní Asii, pro cestovatele země zaslíbená. Domluvit se anglicky tam není problém, ceny jsou vcelku nízké, domorodci jsou chudí, ale přátelští… Milovníkům psů se tam však naskýtá kromě pohádkových panoramat i smutný...

Mazlení s kočkami může i léčit

Domácí mazlíček přináší radost, to ví každý, kdo s nějakým žije v jedné domácnosti. Svojí hravostí a nepodmíněnou láskou nás často odpoutá od stresujících myšlenek a povinností. Učí nás žít tady a teď, soustředit se chvíli na přítomnost. Možná i to je...

Psí historie IV.: Bobbie

V tomto cyklu se seznámíme se slavnými psími osobnostmi. Psi v našem životě hrají přeci důležitou roli, tak se pojďme podívat, co vše už za dobu našeho soužití dokázali. Bobbie ušel neuvěřitelných 4000 kilometrů, aby se vrátil ke své rodině.

Kočičí rekordy

Stejně jako psích rekordmanů, i těch kočičích najdeme dost. Víte třeba, jaký je rekord v počtu koček žijících pod jednou střechou?

Psí rekordy

Zajímá vás, jak velký je nejvyšší pes, jak malý je zas ten nejmenší, nebo třeba kolik míčků si pes dokázal nejvíc nacpat do pusy? Mezi těmi klasickými rekordy jako je věk nebo velikost najdeme i pár kurioznějších, pojďme se na některé z rekordů podívat.

Kočičí stromy a škrabadla

Každému chovateli kočky je jasné, že chlupáč potřebuje nějaké to své místo, kde se bude cítit v bezpečí, kde může lenošit, hrát si, škrábat a lézt. Ne každá kočka si škrabadlo nebo strom oblíbí, ale pokud ta vaše patří mezi jejich milovníky, nastává...

Záhada kočičího předení

Každý, kdo má kočku doma, si jistě uvědomuje její blahodárný vliv. Když je vám smutno nebo máte starosti, není nad to, když se vám vrnící klubíčko usídlí na klíně nebo vás začne masírovat drápky. Věděli jste ale, že vrnění má na lidské tělo významný...