Když necháme přírodu pracovat a nepleteme se jí do cesty, dokáže divy. Vypuštění vlků do Yellowstonského parku a ponechání jich vlastnímu osudu nám krásně ukazuje, jak je příroda komplexní systém a jak tři desítky šelem dokáží proměnit celý ekosystém tak rozsáhlé oblasti.
Vše začalo v roce 1995, kdy pracovníci Yellowstonského parku během roku vypustili do přírody 31 vlků šedých a dále do jejich života nijak nezasahovali. I když počítali se změnami, jistě ani v nejmenším nečekali, jakou kaskádu ekologických změn způsobí. Dodnes jsou ekologové udivováni pokračující vlnou přímých i nepřímých důsledků tohoto kroku v celém ekosystému.
Díky tomuto jednorázovému zásahu člověka se ekosystém parku stal mnohem komplexnějším a začal neobvykle prosperovat. Přítomnost vlků vyvolala stále se rozvíjející kaskádový efekt mezi zvířaty a rostlinami. Jako když hodíte z kamenitého svahu oblázek, který strhne cestou dolů lavinu.
Populace vlků se stabilizovala na počtu asi stovky jedinců. To mělo za následek snížení výskytu sobů, kteří do té doby neměli v parku žádného přirozeného predátora. Objevily se i nové zvířecí druhy z kategorie masožravců i býložravců. Změnil se dokonce i dominantní druh býložravce v oblasti - již zmíněného soba nahradil bizon a prosperovat začala i populace medvěda grizzlyho. Losi se naproti tomu z oblasti stáhli. Vítanou změnou byl i návrat bobra (před vypuštěním vlků zde žila pouhá jedna kolonie).
Všechny tyto změny v životě zvířat měly blahodárný vliv i na místní vegetaci, která do té doby poměrně strádala. Jelikož od 30. let, kdy tu byl vlk vyhuben a populace losů a sobů se přemnožila a v zimě příliš nemigrovala. To se neblaze projevilo na vegetaci mladých vrb, osinek a bavlny. Tato skutečnost měla zas neblahé důsledky na bobry, kteří pro přežití zimy vrby potřebují.
S návratem bobrů pokračoval dále kaskádový efekt změn. Začali stavět nové přehrady a rybníky, které mají vliv na proudovou hydrologii. Dokážou tak dokonce vyrovnat sezónní rozdíly a navíc poskytují studenou a zastíněnou vodu rybám, zatímco zarostlé vřesoviště na břehu poskytuje útočiště zpěvným ptákům.
Že existují psí restaurace, salony a lázně, je už dnes celkem běžná věc. Lidé se snaží svým mazlíčkům dopřávat veškerý možný luxus. Některé nabízené procedury mají větší smysl, jiné menší, ne-li žádný. Thalassoterapie je ale zrovna jedna z těch, které...
V dnešní době jsou civilizačním chorobám vystaveni i naši mazlíci. Obezita, stejně jako lidem, nesvědčí ani jim. Víte, jak poznáte obezitu u své kočky, jaké jsou její příčiny a důsledky?
Opět začíná sezóna klíšťat, a tak je na čase začít před nimi naše mazlíky chránit. Tito parazité totiž psy krom boreliózy ohrožují i anaplazmózou. A fakt, že je toto onemocnění nepříliš známé, neubírá na jeho vážnosti. Víte, na co si máte dát pozor?
Jen když se řekne kočičí mor, možná vám – chovatelům kočiček – naskočí husí kůže. Právě tímto označením se někdy nazývá panleukopénie, velmi nebezpečná kočičí nemoc. Lze jí nejen předejít, ale i včas odhalit její příznaky, jen je nutné mít informace.
Každá, byť sebemenší operace s sebou samozřejmě nese určitá rizika. Jde také jak o psychickou, tak o fyzickou zátěž zvířete. Sepsala jsem tedy pár tipů, jak rizika i zátěž co nejvíce eliminovat.
Minule jsem vám vysvětlila, že alergie na srst jako taková neexistuje. Řekli jsme si o alergenech, o příznacích alergie a jak je to s hypoalergenními plemeny. Dneska vám poradím, jak se s alergií vypořádat, aniž byste se museli mazlíka zbavovat....
Věděli jste, že pojem “alergie na srst” je vlastně nesmyslný? Alergenem totiž nejsou samotné chlupy. Na co přesně má tedy člověk alergii, pokud je alergický na psy nebo kočky a musí se hned zvířete zbavovat, pokud u něj taková alergie vznikne? A...
O tom, jak cítí bolest psi a jak ji (ne)projevují, už jsem psala. Pojďme se tedy podívat, jak je to s kočkami. U nich totiž není mnohdy jednoduché bolest vůbec zpozorovat. Pro jejich zdraví a pohodu je ale včasné rozpoznání problému důležité.
Morčata patří k nejčastějším mazlíčkům, které rodiče pořizují dětem. Jsou totiž podstatně méně náročná na péči než kočka či pes. Mezi hlodavci zase vynikají svojí společenskostí, mazlivostí a bezproblémovostí. Velkou výhodou také je, že na rozdíl od...
Jistě jste si všimli, že kočky mají dost jedinečné jazyky. Jsou drsné a tak nějak škrábou. Americkým biologům tato podivnost vrtala hlavou. Proto se rozhodli, že tomu přijdou na kloub.
V Česku poměrně nový psí sport zvaný dog racing „připlul“ do Evropy ze zámoří. Zatímco v USA je tento sport výhradně pro teriéry, v našich končinách se mu mohou věnovat prakticky kterákoliv psí plemena, včetně kříženců. A v čem že toto závodění spočívá?
Kočky jsou známé svou malou chutí k pití. To ale neznamená, že pravidelný a hlavně dostatečný příjem tekutin není pro jejich zdraví potřebný. Víte, jak můžete kočičce zvýšit chuť k pití?
