Jak vlci zachránili Yellowstonský park

Když necháme přírodu pracovat a nepleteme se jí do cesty, dokáže divy. Vypuštění vlků do Yellowstonského parku a ponechání jich vlastnímu osudu nám krásně ukazuje, jak je příroda komplexní systém a jak tři desítky šelem dokáží proměnit celý ekosystém tak rozsáhlé oblasti.

Vše začalo v roce 1995, kdy pracovníci Yellowstonského parku během roku vypustili do přírody 31 vlků šedých a dále do jejich života nijak nezasahovali. I když počítali se změnami, jistě ani v nejmenším nečekali, jakou kaskádu ekologických změn způsobí. Dodnes jsou ekologové udivováni pokračující vlnou přímých i nepřímých důsledků tohoto kroku v celém ekosystému.

Díky tomuto jednorázovému zásahu člověka se ekosystém parku stal mnohem komplexnějším a začal neobvykle prosperovat. Přítomnost vlků vyvolala stále se rozvíjející kaskádový efekt mezi zvířaty a rostlinami. Jako když hodíte z kamenitého svahu oblázek, který strhne cestou dolů lavinu.

Populace vlků se stabilizovala na počtu asi stovky jedinců. To mělo za následek snížení výskytu sobů, kteří do té doby neměli v parku žádného přirozeného predátora. Objevily se i nové zvířecí druhy z kategorie masožravců i býložravců. Změnil se dokonce i dominantní druh býložravce v oblasti - již zmíněného soba nahradil bizon a prosperovat začala i populace medvěda grizzlyho. Losi se naproti tomu z oblasti stáhli. Vítanou změnou byl i návrat bobra (před vypuštěním vlků zde žila pouhá jedna kolonie).

Všechny tyto změny v životě zvířat měly blahodárný vliv i na místní vegetaci, která do té doby poměrně strádala. Jelikož od 30. let, kdy tu byl vlk vyhuben a populace losů a sobů se přemnožila a v zimě příliš nemigrovala. To se neblaze projevilo na vegetaci mladých vrb, osinek a bavlny. Tato skutečnost měla zas neblahé důsledky na bobry, kteří pro přežití zimy vrby potřebují.

S návratem bobrů pokračoval dále kaskádový efekt změn. Začali stavět nové přehrady a rybníky, které mají vliv na proudovou hydrologii. Dokážou tak dokonce vyrovnat sezónní rozdíly a navíc poskytují studenou a zastíněnou vodu rybám, zatímco zarostlé vřesoviště na břehu poskytuje útočiště zpěvným ptákům.

 

 

 

Související články

Jak oslavit Velikonoce s kočkou

Je jasné, že letošní Velikonoce nebudou probíhat tak, jak jsme zvyklí a některých tradic se budeme muset holt vzdát. Svátky budeme trávit doma v kruhu těch nejbližších, tak proč do toho nezapojit i naše kočičí společníky?

Jak zabavit psa v karanténě

V době, kdy musíme trávit většinu času doma, nás i naše mazlíky může lehce přepadnout nuda. Jak nespadnout do stereotypu a volný čas využít smysluplně prací se psím parťákem? Jak pesana unavit i bez dlouhých vycházek venku?

S pejskem doma v karanténě

Pobyt v karanténě znamená změnu životního stylu. Najednou je spousta času na koníčky, dodělává se, na co nebyl dříve čas, jen všechno probíhá na omezeném prostoru. S pejskem se najednou potkáváme velmi často a zjišťujeme, že se styl života změnil i...

Jak nakopnout (nejen) psí imunitu

Jaro je tu a s ním i čas na podporu imunity a detoxikaci těla. V zimě se totiž v těle hromadí nejvíce toxinů a zátěž představuje i změna počasí. Jak psí imunitu zbytečně nezatěžovat, a naopak ji podpořit?

Registrace zvířete jako citového společníka

V USA i některých evropských státech si můžete registrovat psa, kočku nebo i jiného mazlíka jako citového společníka. Zvíře s takovým statusem pak má oproti obyčejným mazlíkům některé výhody. Mezi asistenční psy se ale nepočítá.

Dokáží kočky cítit lidskou psychickou a fyzickou bolest?

O kočkách se často říká, že jsou velmi empatické a dokáží vycítit, jak se lidé cítí nebo že je něco bolí. Je jasné, že soužití s nimi zlepšuje kvalitu našeho života i naše zdraví. Dokáží ale naši kočičí společníci lidskou bolest cítit a reagovat na ni?

Už jste se psem zkoušeli hoopers?

Hoopers je poměrně nová psí sportovní disciplína. Možná, že jste o ní tedy ještě ani neslyšeli. Překážky jsou koncipovány s minimálními nároky na pohybový aparát psa i psovoda. Hodí se tak i pro starší čtyřnohé mazlíčky i psy pohybově ne zcela zdatné.