Adopce psího seniora: I naši starší psí přátelé potřebují domov a lásku
Každý zbožňuje štěňata. Kdo by je nemiloval, že? Jsou roztomilá, hravá a plná energie. Velmi často ale přehlížíme smutný fakt, že útulky jsou plné starších psích chlupáčů, kteří stejně tak jako ty malé psí kuličky čekají na svůj nový domov a pána, kterému by mohli být věrnými parťáky.
Adopce psího seniora může takovému pejskovi zachránit život. I oni potřebují stabilní zázemí a lásku, které jim i ten nejlepší útulek bohužel nikdy v plné míře nemůže poskytnout. Přesto většina lidí, kteří uvažují o adopci, se automaticky poohlíží po štěněti nebo alespoň mladém psovi.
Se psími seniory intuitivně spojujeme celou řadu předsudků. Bojíme se náročnější péče i toho, že bychom se po krátké době museli opět loučit. Přesto jsou útulky plné zdravých a aktivních psích seniorů (podle řady veterinářů mluvíme o pejskovi jako o seniorovi od pátého až sedmého roku věku - samozřejmě záleží na velikosti).
Úplně stejně jsem to měla já, když jsem poprvé adoptovala pejska z útulku. Vybrala jsem si štěně. Teď přemýšlím, že bych udělala dobrý skutek a rozšířila smečku.
Pokusila jsem se proto sepsat několik výhod, proč se vyplatí adoptovat staršího psa. Většina zkušeností s adopcí starších pejsků totiž potvrzuje, že vám budou úplně stejně skvělými domácími mazlíky a parťáky jako pejsci mladší.
Starší psi nejsou nezbytně "problémovými", jak si mnozí myslí. Může jít o pejsky, které odložil majitel, který nebyl z mnoha různých důvodů (změna zdravotního stavu nebo obecně životních podmínek, nový přírůstek do rodiny, alergie některého z členů v domácnosti, ale i prostá nezkušenost apod.) schopný si jej ponechat.
Starší psi obvykle znají základní povely. Vy tak ušetříte čas i energii, které byste jinak museli věnovat výcviku štěněte nebo mladého psa. Zároveň ale neplatí rčení “starého psa novým kouskům nenaučíš”. Pokud je pejsek v dobré psychické i fyzické kondici, je schopný učit se celý život.
Starší psi jsou obecně mnohem klidnější. Jsou skvělí k dětem. Nemají zuby ostré jako jehličky, které mívají štěňata, nebudou vás budit uprostřed noci, že chtějí balonek nebo čůrat a nebudou vám okusovat nábytek.
Starší psi jsou věrní a oddaní parťáci do pohody i nepohody. Sami už si zažili své a jen tak je něco nerozhodí. Můžete s nimi jít na procházku i bez vodítka. Budou si vás hlídat a jen tak si někam neodběhnou.
Přijetím staršího pejska do rodiny mu neposkytujete jen lepší život, v některých případech jej můžete také ušetřit před možným předčasným utracením. I když toto je opravdu extrémní příklad a spíše známý ze zahraničí než z Česka.
Určitě je zde i řada nevýhod, o kterých se asi nemusím rozepisovat. Ale o tom dnešní článek nebyl. Všichni, kteří někdy pejska měli, vědí, že psí stáří není jednoduché, stejně jako to lidské. Přesto každý krásný okamžik se psím parťákem jistě bude stát za to.
Máte takovou nějakou zkušenost s adopcí psího seniora? Jaké další důvody pro osvojení staršího pejska vás napadají?
Samozřejmě se tu nebudeme bavit o tom, jak psa naučit plavací techniku. Půjde nám o to, jak psa na vodu zvyknout a z plavání mu udělat pozitivní zážitek. Ne každý z nich totiž vodě důvěřuje, někteří se jí i bojí. Víte, jak ostýchavost k vodě překonat?
Ať jsme v prevenci sebedůkladnější, může nastat situace, kdy se pes nebo kočka k pro ně jedovaté věci dostane, ať už naší nepozorností, nebo cizím zaviněním. Proto není od věci se na možnost otravy připravit a vědět nejen, co v takové situaci dělat,...
Někteří psi nesou nový lidský přírůstek do rodiny těžce. Minule jsme si ukázali, jak je na tuto situaci připravit ještě před příchodem miminka domů a dnes se podíváme na samotné seznamování.
Když se vám rodina rozroste o nového (lidského) člena, nemusí to být radostná událost pro všechny. Nejeden pes se s takovou situací jen těžko srovnává, a proto je lépe ho na ni začít připravovat ještě před narozením miminka. Pejskovi to tak ulehčíte a...
O tom, že nemáte v letních dnech nechávat zavřeného psa v autě, nebo jak přehřátí kočky a psa předcházet, už jsem psala. Prevenci tedy už máme v malíku. Je ale také třeba vědět, jak přehřátí zvířete poznat a co v takovém případě dělat.
Činčily jsou bezesporu krásná a roztomilá chlupatá zvířátka s velkýma ušima, dlouhým ocasem a s výraznýma očima. Víte, odkud se vlastně vzaly, co znamená jejich jméno, a že jsme je ještě před samotnou domestikací stihli téměř vyhubit?
Co si budeme povídat, kočky jsou prostě jiné. Od nepaměti jsou opředeny tajemstvím a záhadami. Většina z nich se chová, jako by byla pánem světa a člověka ani nepotřebovala. Čím to je, zajímalo i pár genetiků.
Vybrat to správné krmivo právě pro vaši kočku může být pěkný oříšek. Aby se jeden ve složení vyznal... Proto se dnes podíváme, na co se zaměřit, co ve složení hledat a čemu se raději vyhnout.
Pokud přemýšlíte o tom, že byste se svým čtyřnohým parťákem rádi pustili do canisterapie, ale nevíte, jestli byste to zvládli, zde najdete stručný přehled toho, jaké vlastnosti by pes měl mít a co všechno by měl umět.
Dermatologické problémy jsou jedním z nejčastějších důvodů návštěv veteriny. Často na ně trpí i kočky. Kožní problém se může objevit hned z několika příčin a nemusíme si ho u kočky ihned povšimnout. Třeba i proto, kolik času kočky věnují úpravě svého...
Toxokaróza je nejčastější vnitřní parazitózou psů a koček. Pokud chceme udržet své mazlíčky i sebe v bezpečí, je třeba pravidelného odčervování. Víte, co za touto nemocí stojí a jak se přenáší?
O tom, jak si kočka našla cestu do života člověka a jak byla ve starověku chována v úctě, jsme si řekli minule. Pojďme se teď tedy podívat na to, co dalšího ji po boku člověka čekalo, než se zhostila role domácího mazlíčka.