Pejskařská etika nejen pro pejskaře
Jako v každé společnosti by měla platit i mezi pejskaři určitá pravidla slušného chování. A to nejen mezi nimi navzájem, ale i mezi nimi a nepejskaři a samozřejmě i naopak. Co by mělo patřit k základní slušnosti?
Každý zbožňuje štěňata. Kdo by je nemiloval, že? Jsou roztomilá, hravá a plná energie. Velmi často ale přehlížíme smutný fakt, že útulky jsou plné starších psích chlupáčů, kteří stejně tak jako ty malé psí kuličky čekají na svůj nový domov a pána, kterému by mohli být věrnými parťáky.
Adopce psího seniora může takovému pejskovi zachránit život. I oni potřebují stabilní zázemí a lásku, které jim i ten nejlepší útulek bohužel nikdy v plné míře nemůže poskytnout. Přesto většina lidí, kteří uvažují o adopci, se automaticky poohlíží po štěněti nebo alespoň mladém psovi.
Se psími seniory intuitivně spojujeme celou řadu předsudků. Bojíme se náročnější péče i toho, že bychom se po krátké době museli opět loučit. Přesto jsou útulky plné zdravých a aktivních psích seniorů (podle řady veterinářů mluvíme o pejskovi jako o seniorovi od pátého až sedmého roku věku - samozřejmě záleží na velikosti).
Úplně stejně jsem to měla já, když jsem poprvé adoptovala pejska z útulku. Vybrala jsem si štěně. Teď přemýšlím, že bych udělala dobrý skutek a rozšířila smečku.
Pokusila jsem se proto sepsat několik výhod, proč se vyplatí adoptovat staršího psa. Většina zkušeností s adopcí starších pejsků totiž potvrzuje, že vám budou úplně stejně skvělými domácími mazlíky a parťáky jako pejsci mladší.
Určitě je zde i řada nevýhod, o kterých se asi nemusím rozepisovat. Ale o tom dnešní článek nebyl. Všichni, kteří někdy pejska měli, vědí, že psí stáří není jednoduché, stejně jako to lidské. Přesto každý krásný okamžik se psím parťákem jistě bude stát za to.
Máte takovou nějakou zkušenost s adopcí psího seniora? Jaké další důvody pro osvojení staršího pejska vás napadají?
Jako v každé společnosti by měla platit i mezi pejskaři určitá pravidla slušného chování. A to nejen mezi nimi navzájem, ale i mezi nimi a nepejskaři a samozřejmě i naopak. Co by mělo patřit k základní slušnosti?
Asi si nejde nevšimnout dlouhých výrazných vousků na tvářích kočky. Víte ale, kde všude kočka hmatové chlupy má? A víte, jak vlastně tento komplexní hmatový orgán funguje?
Jak jistě víte, asistenční psi dnes pomáhají lidem s řadou fyzických nebo psychických postižení. Nejen v Americe ale existuje i program, který pomáhá dětem se čtením a komunikací.
Všichni se snažíme dát svým psím parťákům to nejlepší, od péče o zdraví až po volnočasové aktivity. Ani výživa v tom není výjimkou a u psů sleduje podobné moderní trendy, jako u lidí. Omezení či vyřazení obilovin z jídelníčku je jedním z hlavních a...
Ať už jde o kastraci nebo jakoukoli jinou operaci, vždy je potřeba dodržovat v určitém rozsahu následný klidový režim psa. To může být ovšem občas pořádný oříšek. Udržet hyperaktivního čtyřnohého mazlíčka v klidu není jen tak. Tady je pár tipů, jak...
O to v podstatě v tomto poměrně novém psím sportu jde - pást balóny. Cíl je stejný jako při pasení ovcí, tedy dostat všechny míče do branky. A nepleťte se, v treibballu se nenajde místo jen pro ovčácké psy. Cvičit můžete se psem jakékoliv rasy,...
Artróza se řadí mezi nejčastější onemocnění kloubů u psů. Doprovází ji bolesti a omezení pohybu. A protože se nedá vyléčit, přináším vám pár tipů na opatření, kterými můžete parťákovi s artrózou trochu ulevit.
Že existují psí restaurace, salony a lázně, je už dnes celkem běžná věc. Lidé se snaží svým mazlíčkům dopřávat veškerý možný luxus. Některé nabízené procedury mají větší smysl, jiné menší, ne-li žádný. Thalassoterapie je ale zrovna jedna z těch, které...
V dnešní době jsou civilizačním chorobám vystaveni i naši mazlíci. Obezita, stejně jako lidem, nesvědčí ani jim. Víte, jak poznáte obezitu u své kočky, jaké jsou její příčiny a důsledky?
Opět začíná sezóna klíšťat, a tak je na čase začít před nimi naše mazlíky chránit. Tito parazité totiž psy krom boreliózy ohrožují i anaplazmózou. A fakt, že je toto onemocnění nepříliš známé, neubírá na jeho vážnosti. Víte, na co si máte dát pozor?
Jen když se řekne kočičí mor, možná vám – chovatelům kočiček – naskočí husí kůže. Právě tímto označením se někdy nazývá panleukopénie, velmi nebezpečná kočičí nemoc. Lze jí nejen předejít, ale i včas odhalit její příznaky, jen je nutné mít informace.
Každá, byť sebemenší operace s sebou samozřejmě nese určitá rizika. Jde také jak o psychickou, tak o fyzickou zátěž zvířete. Sepsala jsem tedy pár tipů, jak rizika i zátěž co nejvíce eliminovat.