Léto ještě zdaleka nekončí a vy můžete využít poslední teplé víkendy k výletu pod stan. Ne všichni pejsci ovšem kempování dobře snášejí. Na co byste se měli připravit a na co se můžete těšit, když vyrazíte se psem pod stan?
Pokud vyrážíte pod stan vůbec poprvé, je dobré se připravit na všechny možné typy reakcí ze strany vaše psího parťáka. Cestujete s ním bez problémů autem i veřejnou dopravou? Nedělá mu problém spát mimo domov například v horské chatě? Pod stanem to může být vše úplně jinak. Některým pejskům může vadit stísněný prostor a mohou preferovat spaní venku před stanem. I na takovou variantu je dobré se dopředu vybavit například dekou s izolující podlážkou a dostatečně dlouhým vodítkem.
Stejně jako u všech jiných situací, které pes zažívá poprvé, je skvělé, když máte možnost vyzkoušet si je nanečisto. V prostředí, které pes považuje za bezpečné a kde nejsou žádné rušivé zvuky apod. Uvidíte, jak pes na provizorní víkendový přístřešek reaguje, jestli si sám do stanu automaticky zaleze, nebo jestli se mu naopak bude vyhýbat obloukem. Pozor, velikost psa v tomto případě nehraje vůbec žádnou roli. Naše jinak nebojácná briardice do stanu odmítala vlézt a museli jsme jí ustlat před vchodem. Podcenili jsme totiž její ovčáckou povahu, kdy jí vadilo, že ve stanu nemá přehled o tom, co se děje venku.
Většina pejsků ale pobyt ve stanu snáší bez problémů. A naopak chce být co nejblíž u svého páníčka. Co kdyby náhodou měl u sebe nějaký pamlsek, že jo :). Vy si tak navíc ušetříte noční kníkání a škrábání vaší psí lásky ve chvíli, kdy by se k vám snažila probojovat. My vždycky psům uděláme místo u nohou, kde nás v noci krásně hřejí. Psa můžete využít ale také jako “polštář”, obzvlášť pokud je zvyklý na intenzivnější kontakt například od dětí. Další výhodou je, že pokud kempujete v divočině a bojíte se nezvaných návštěvníků, například divokých prasat nebo medvědů, pes vás vždy dopředu upozorní. To platí i pro zloděje, kteří si dvakrát rozmyslí, jestli se kolem vašeho stanu budou potloukat.
Určitě se také nestane, že byste s vaším psím chlupáčem ráno zaspali. Olíznutí místo budíku zná snad každý pejskař. Výhodou oproti tomu, když jste doma, je, že psa můžete v divočině vypustit a ještě chvilku ležet (pokud jste si místo dobře zkontrolovali předchozí den a nejste například v kempu). Naopak pokud si budete potřebovat uprostřed noci odskočit vy, budete muset natrénovat své ninja dovednosti, abyste se ze spleti psích tlapek ze stanu vůbec dostali :). O návratu pod spacák ani nemluvě. Můžete si ale být jistí, že to za to všechno stojí a vaši psí parťáci vás za takovéhle dobrodružství zahrnout neskutečnou láskou.
Ještě jeden tip na závěr, pokud máte možnost výběru, vezměte si raději stan se zpevněnou podlážkou, která se jen tak neponičí. Případně dobře poslouží jako ochranná vrstva nějaká stará deka. Příliš praktické nejsou ani nafukovací karimatky, které mají tendenci velmi rychle psím drápkům podléhat. Hovořím z vlastní zkušenosti :).
A jaké jsou vaše zkušenosti ze stanování se psem?
Často se nás v poradně Brita ptáte, čím to je, že dobře krmený a pravidelně odčervovaný pejsek ne a ne přibrat. Po zdravotní stránce je v pořádku, ale je mlsný. Nebo jí s chutí, ale stejně je jen kost a kůže. Řešíte stejný problém? Máme pro vás hned...
Lukáš, zkušený fotograf psů, pro vás připravil další díl miniseriálu o focení psů – neváhejte si ho přečíst, ať vaše album z dovolené stojí za to :) Hlavní pravidla přípravy k focení podle Lukáše zní následovně:
Říká se, že je horší stěhovat se s kočkou než se psem. Že se kočka vrací na místo, kde bydlela dřív, a ujde třeba i stovky kilometrů. Nevím, co je na tom pravdy, ale za sebe to potvrdit nemůžu. Naše Racy vyrůstala v panelákovém bytě a po přestěhování...
Granule jsou sice suché a tváří se, že vydrží všechno, ale záleží i na tom, jak s nimi nakládáte.
Snad každý, kdo má doma psa, by chtěl mít jeho fotky, nejlépe pořízené vlastní rukou. Slíbila jsem vám proto sérii článků o focení psů, takže hurá do toho. S tím, jak zaujmout psa při focení, aby se hezky tvářil, jak ho na focení připravit, jak vybrat...
Itálii si pejskaři obecně dost chválí.
Sotva to začalo chodit, už to milovalo balóny. Ještě to nemělo tlamku dost velkou ani na golfový míček, ale odhodlaně se to snažilo zakousnout tenisák. To je celá Kulajda. Jenomže tahle zprvu roztomilá vášeň postupně přerostla v nepříjemný zlozvyk.
Houbařská sezóna začala, je na čase vyrazit do lesa a podívat se, jestli už rostou. Pokud máte jistotu, že vám pes neuteče za zvěří a že se nikde v okolí nepotulují myslivci s nabitými puškami, vezměte si ho na pomoc. Jestli utíká, zkuste ho nejprve...
Pokud cestujete, nemáte nikoho, kdo by byl ochotný pohlídat vám psa nebo kočku a hotel pro zvířata není to pravé pro vás, je tu ještě jedno řešení. Obyčejní lidé :) Takovým řešením jsem se pro Radku stala i já.
Ne vždy si můžete vzít psa s sebou na dovolenou a ne každý z nás má příbuzné nebo známé, kteří se nám o něho postarají. Jsou destinace, kam bych s sebou Kulajdu ani brát nechtěla, třeba kvůli nebezpečným parazitům nebo náročným podmínkám, jako jsou...
Zahrádky už ožily a všechen ten rybíz, jahody, ředkvičky a spousty dalších dobrot lákají nejen nás, ale i naše psy. Něco z naší sklizně jim prospívá a něco naopak vyloženě škodí. Připravila jsem pro vás stručný přehled toho, co by pes mohl v divočině...
Líbí se vám Kulajda na úvodní fotce tady na blogu? Mně moc. Hlavně proto, že si pokaždé, když ji vidím, vzpomenu na to divadýlko okolo.
