20 let Britu
Rok 2014 je rokem oslav – máme za sebou krásných 20 let!
Léto ještě zdaleka nekončí a vy můžete využít poslední teplé víkendy k výletu pod stan. Ne všichni pejsci ovšem kempování dobře snášejí. Na co byste se měli připravit a na co se můžete těšit, když vyrazíte se psem pod stan?
Pokud vyrážíte pod stan vůbec poprvé, je dobré se připravit na všechny možné typy reakcí ze strany vaše psího parťáka. Cestujete s ním bez problémů autem i veřejnou dopravou? Nedělá mu problém spát mimo domov například v horské chatě? Pod stanem to může být vše úplně jinak. Některým pejskům může vadit stísněný prostor a mohou preferovat spaní venku před stanem. I na takovou variantu je dobré se dopředu vybavit například dekou s izolující podlážkou a dostatečně dlouhým vodítkem.
Stejně jako u všech jiných situací, které pes zažívá poprvé, je skvělé, když máte možnost vyzkoušet si je nanečisto. V prostředí, které pes považuje za bezpečné a kde nejsou žádné rušivé zvuky apod. Uvidíte, jak pes na provizorní víkendový přístřešek reaguje, jestli si sám do stanu automaticky zaleze, nebo jestli se mu naopak bude vyhýbat obloukem. Pozor, velikost psa v tomto případě nehraje vůbec žádnou roli. Naše jinak nebojácná briardice do stanu odmítala vlézt a museli jsme jí ustlat před vchodem. Podcenili jsme totiž její ovčáckou povahu, kdy jí vadilo, že ve stanu nemá přehled o tom, co se děje venku.
Většina pejsků ale pobyt ve stanu snáší bez problémů. A naopak chce být co nejblíž u svého páníčka. Co kdyby náhodou měl u sebe nějaký pamlsek, že jo :). Vy si tak navíc ušetříte noční kníkání a škrábání vaší psí lásky ve chvíli, kdy by se k vám snažila probojovat. My vždycky psům uděláme místo u nohou, kde nás v noci krásně hřejí. Psa můžete využít ale také jako “polštář”, obzvlášť pokud je zvyklý na intenzivnější kontakt například od dětí. Další výhodou je, že pokud kempujete v divočině a bojíte se nezvaných návštěvníků, například divokých prasat nebo medvědů, pes vás vždy dopředu upozorní. To platí i pro zloděje, kteří si dvakrát rozmyslí, jestli se kolem vašeho stanu budou potloukat.
Určitě se také nestane, že byste s vaším psím chlupáčem ráno zaspali. Olíznutí místo budíku zná snad každý pejskař. Výhodou oproti tomu, když jste doma, je, že psa můžete v divočině vypustit a ještě chvilku ležet (pokud jste si místo dobře zkontrolovali předchozí den a nejste například v kempu). Naopak pokud si budete potřebovat uprostřed noci odskočit vy, budete muset natrénovat své ninja dovednosti, abyste se ze spleti psích tlapek ze stanu vůbec dostali :). O návratu pod spacák ani nemluvě. Můžete si ale být jistí, že to za to všechno stojí a vaši psí parťáci vás za takovéhle dobrodružství zahrnout neskutečnou láskou.
Ještě jeden tip na závěr, pokud máte možnost výběru, vezměte si raději stan se zpevněnou podlážkou, která se jen tak neponičí. Případně dobře poslouží jako ochranná vrstva nějaká stará deka. Příliš praktické nejsou ani nafukovací karimatky, které mají tendenci velmi rychle psím drápkům podléhat. Hovořím z vlastní zkušenosti :).
A jaké jsou vaše zkušenosti ze stanování se psem?
Rok 2014 je rokem oslav – máme za sebou krásných 20 let!
Mezi malým a velkým zvířetem je znatelný rozdíl, to dá rozum. Občas si to ale neuvědomíme a krmíme všechny psy stejně jako sebe, velikost, nevelikost. Jenomže bišonek vyžaduje zcela jiný způsob stravování, než třeba vlčák, a jeho potřebám je při volbě...
Včerejší ne úplně ideální den jsme hodili za hlavu a do soboty vstoupili s novými očekáváními a nadějemi. Ráno v 6.54 měla poslušnost Míša Kuncová, a tak jsme posbírali síly, vypotáceli se z vyhřátých postelí a jeli jí fandit na stadion. Studené ráno...
Pokud budeme vzpomínat na páteční den na Mistrovství světa ve Švédsku, tak asi jako na smolný, poznamenaný především stopami Petra Foltyna a Jirky Čejky. Bohužel Péťův Auzzy dostal 45 bodů, Jirka 0, nicméně postupně…
Na stopách mi bude stačit „tolik a tolik“, slyšela jsem sem tam z našeho týmu v předchozích dnech. Ovšem to ještě všichni počítali s hlínou, resp. uvláčenou podmítkou, a tak hypotetické odhady závodníků nebyly nijak nereálné. Ovšem skutek utek aneb...
Středa byla prvním dnem, kdy už se toho opravdu hodně dělo. A začala pro mne telefonátem z kanceláře závodu, že se mění program, a to posunem zkušebního psa na 14.30 a porady vedoucích týmu na 15.30. Čekala jsem, kdy se co dalšího ještě změní, nicméně...
Zase jednou jsem narazila na něco nového. Slyšeli jste někdy o „domestikačním syndromu“? Jestli ne, můžete si přečíst aspoň můj stručný překlad článku, ze kterého tuto informaci mám.
Druhá noc na švédských matracích už byla pro některé členy naší výpravy malinko neklidnější, jednak za to mohou příliš měkké matrace, a pak se nám začíná krátit čas do samotného závodu... Nicméně atmosféra je stále uvolněná a pohodová. Dnes jsem s...
Včera jsem zmiňovala, že k nám má večer přijet na návštěvu slovenský tým, a tak se i stalo. Takže jsme sestěhovali stoly z teras, usadili se okolo nich, nachystali něco dobrého k jídlu a k tomu si nalili dobré pití. Vašek Kejř mě požádal, ať dojdu do...
Konečně jsme se s Lukášem prokousali nezbytnými technickými základy focení a můžeme se věnovat postřehům z praxe psího fotografa. Někteří psi se fotí sami, s jinými je to trochu těžší. Lukáš pro vás napsal, jak hodnotí své modely on (a předpokládám, že...
Je to tu! V pátek vyvrcholily poslední naše přípravy na cestu, dostali jsme s sebou skvělé dárky od sponzorů, zadali kódy do navigace, přestěhovali své životně důležité věci do aut a – v sobotu ráno konečně cesta do švédského Malmö, kynologické Mekky...
Taky to vašemu psovi tolik chutná? A smutně kouká? A nezaslouží si jíst pořád dokola to samé? A proto dostane něco dobrého tu z ledničky, tu pod stolem? Jeden lichý argument za druhým. Jediný důvod, proč pořád dokola slyšíme, že se to nemá, je ten, že...