Ernesta Hemingwaye jistě znáte jako držitele Pulitzerovy ceny, Nobelovy ceny za literaturu a jako autora světoznámých románů Stařec a moře nebo Komu zvoní hrana. Znáte ho ale i jako milovníka a obdivovatele koček?
Nejeden umělec se zamiloval do těchto stvoření a hledal v nich inspiraci pro svá díla. Mezi ně patřil i Ernest Hemingway. Právě on je autorem známého přísloví “Jedna kočka nevyhnutelně vede k další”. Choval jich vážně hodně (v některých obdobích prý až 60!) a obdivoval na nich především, stejně jako já, jejich nezávislost. Jeho kočky byste na při bližším pohledu poznali. Na předních tlapkách, a některé i na zadních, totiž měly místo pěti prstů šest nebo i více - byly polydaktylní. Dodnes můžete o víceprstých kočkách slyšet jako o Hemingwayových kočkách. Jinak se jim říká i mittens, anglicky palčáky. Šestý prst totiž připomínal právě palec.
První šestiprstou kočku jménem Snowball dostal Hemingway darem od námořního kapitána, který mu ji daroval jako kuriozitu. Říká se, že se tyto víceprsté kočky do Ameriky dostaly z Evropy v koloniální éře a jejich zvláštní odchylka jim prý měla pomoci držet rovnováhu na palubě lodi. Ale kdo ví, kolik je na tom pravdy. Námořníci si ale vždy na lodích kočky drželi, pro štěstí a na hubení myší. Věřili, že štěstí přináší především ty šestiprsté. Vzhledem k velkému počtu koček, které Hemingway choval, není divu, že se tato abnormalita v kolonii rychle rozšířila. Gen pro mnohoprstost teď mají všechny Hemingwayovy kočky, ale fyzicky se projeví jen asi u poloviny.
V Hemingwayově domě v Key West na Floridě, který je otevřený veřejnosti už od 60. let, můžete dodnes potkat potomky jeho koček, které žijí v rezidenci (sloužící i jako muzeum) a podle autorovy poslední vůle o ně musí být dobře pečováno. Pokud byste do Hemingweyova domova někdy zavítali, nezapomeňte se podívat i na jeho zahradu. Každá kočka, která vilu obývala, tam totiž má svůj pamětní kámen.
Je tradicí místním kočičím obyvatelkám dávat kuriózní jména po známých osobnostech nebo filmových postavách. Narazit tu tak můžete třeba na Charlie Chaplina, Pabla Picassa nebo Sophii Loren. O místní chov je pečováno zodpovědně. Většina koček je kastrovaných, ročně se tu proto narodí jen kolem dvou vrhů.
Návštěva to musí být jistě zajímavá. Už jen kvůli tomu velkému počtu kočiček, které tu potkáte. Byl jste tam někdo? Podělte se o své zážitky.
Středa byla prvním dnem, kdy už se toho opravdu hodně dělo. A začala pro mne telefonátem z kanceláře závodu, že se mění program, a to posunem zkušebního psa na 14.30 a porady vedoucích týmu na 15.30. Čekala jsem, kdy se co dalšího ještě změní, nicméně...
Na stopách mi bude stačit „tolik a tolik“, slyšela jsem sem tam z našeho týmu v předchozích dnech. Ovšem to ještě všichni počítali s hlínou, resp. uvláčenou podmítkou, a tak hypotetické odhady závodníků nebyly nijak nereálné. Ovšem skutek utek aneb...
Zase jednou jsem narazila na něco nového. Slyšeli jste někdy o „domestikačním syndromu“? Jestli ne, můžete si přečíst aspoň můj stručný překlad článku, ze kterého tuto informaci mám.
Druhá noc na švédských matracích už byla pro některé členy naší výpravy malinko neklidnější, jednak za to mohou příliš měkké matrace, a pak se nám začíná krátit čas do samotného závodu... Nicméně atmosféra je stále uvolněná a pohodová. Dnes jsem s...
Včera jsem zmiňovala, že k nám má večer přijet na návštěvu slovenský tým, a tak se i stalo. Takže jsme sestěhovali stoly z teras, usadili se okolo nich, nachystali něco dobrého k jídlu a k tomu si nalili dobré pití. Vašek Kejř mě požádal, ať dojdu do...
Konečně jsme se s Lukášem prokousali nezbytnými technickými základy focení a můžeme se věnovat postřehům z praxe psího fotografa. Někteří psi se fotí sami, s jinými je to trochu těžší. Lukáš pro vás napsal, jak hodnotí své modely on (a předpokládám, že...
Je to tu! V pátek vyvrcholily poslední naše přípravy na cestu, dostali jsme s sebou skvělé dárky od sponzorů, zadali kódy do navigace, přestěhovali své životně důležité věci do aut a – v sobotu ráno konečně cesta do švédského Malmö, kynologické Mekky...
Taky to vašemu psovi tolik chutná? A smutně kouká? A nezaslouží si jíst pořád dokola to samé? A proto dostane něco dobrého tu z ledničky, tu pod stolem? Jeden lichý argument za druhým. Jediný důvod, proč pořád dokola slyšíme, že se to nemá, je ten, že...
Každý pes má tendenci tak trošku „machrovat“. Občas se snaží někoho zahnat, prohnat nebo vyhnat. Nezáleží na rase, má to v sobě každý – jde totiž o pozůstatky chování, které bylo kdysi nezbytné, aby přežil. Chránil své území a své postavení vlastně...
Posledně vám Lukáš slíbil více detailů o nastavení fotoaparátu a o jeho režimech. A protože sliby se mají plnit, v následujícím článku vám vysvětlí, co znamenají jednotlivá záhadná písmenka a čísla a jak ovlivní výslednou fotografii:
Cestovat se psem v letadle je o něco složitější, než klasická doprava na zemi. Může se ale stát, že vlak, autobus nebo auto budou pro dosažení vámi zvolené destinace úplně nevhodné. Pak máte několik možností, jak dostat svého psa do oblak.
Podle některých sociologů si člověk vypěstoval žárlivost ruku v ruce s vývojem vztahů ve společnosti, jak ji známe. Váže se výhradně na romantický nebo sexuální vztah dvou lidských bytostí. Proto někteří vědci tvrdí, že pes nežárlí, že jen přirovnáváme...