Portréty oblíbených plemen doma i ve světě: Havanský psík
Pejsci tohoto malého plemene jsou energičtí a zvědaví. Milují být středem pozornosti a proto se i rádi předvádí. Jde o věrné a citlivé společníky, kteří nesnáší dobře odloučení.
Nedávno jsem se s vámi podělila o můj pocit, že Kulajda má nadváhu, a o snahu řešit tento problém dietou. Zmenšení porcí jídla ale proměnilo moji fenku v chodící vysavač. Už dřív do sebe v nestřežených okamžicích cpala kdejaký zbytek jídla nebo špinavý papír pohozený na ulici. Teď by ale na procházkách nedělala nic jiného. Už si ani nevybírá a nepohrdne třeba nedopalkem z cigarety.
Nedávno jsem se s vámi podělila o můj pocit, že Kulajda má nadváhu, a o snahu řešit tento problém dietou. Zmenšení porcí jídla ale proměnilo moji fenku v chodící vysavač. Už dřív do sebe v nestřežených okamžicích cpala kdejaký zbytek jídla nebo špinavý papír pohozený na ulici. Teď by ale na procházkách nedělala nic jiného. Už si ani nevybírá a nepohrdne třeba nedopalkem z cigarety.
Než mi došlo, že ji zkrátka nedokážu uhlídat, otrávila se. Když jsme večer přišly z procházky, chovala se normálně, ale asi po dvou hodinách jsem si všimla, že má úplně nepřítomný pohled. Zorničky se jí roztáhly tak, že z její hnědé duhovky byl vidět jen asi milimetr, hlavičkou kývala ze strany na stranu jako ty figurky psíků, které se dávají pro pobavení za okno do auta, tlamičku měla otevřenou a bradu mokrou od slin. Uši sice držela nahoře a vrtěla ocasem, ale při chůzi se kymácela a nožičky se jí rozjížděly do stran, když se zastavila.
Zkusila jsem, jestli má chuť k jídlu. Samozřejmě měla, jídlo prostě miluje za každého stavu. Dala jsem jí kousek masa, pár granulí a řekla jsem si, že počkám, jestli se z toho vyspí. Druhý den ráno sice čile vyskočila z postele, ale pořád měla zpomalené reflexy a byla malátná. Chtěla jsem ji pohladit po hlavě, pomalu jsem natahovala ruku a Kulajda si jí všimla, až když ji měla nějakých deset centimetrů před očima. Leknutím sebou cukla.
To už jsem neváhala a okamžitě jsem ji vzala k veterináři. Posvítil jí do očí, uznal, že má velmi zpomalené reakce a že je něčím intoxikovaná. Píchl jí hned tři injekce, ta třetí očividně hodně bolela, ale i tak byla Kulajda hodná a klidná.
„Proč jste s ní nepřišla hned včera?“ ptal se překvapeně.
„No, víte, já jsem si toho všimla až v jedenáct večer…“
„To jsou akorát výmluvy, to říká každej,“ nenechal mě pan doktor dokončit větu a o něco méně rozčileně dodal: „Příště běžte hned na pohotovost. Víte, že v Praze je víc ambulancí pro zvířata než pro lidi?“
„Cože?“ žasla jsem a v duchu si poznamenala, že o tom musím zjistit víc (a samozřejmě vám to sem musím co nejdřív napsat).
„Jojo, je to tak. Tušíte, jak se jí to stalo? Nemohla sníst doma nějaký prášky? No jen se přiznejte,“ vyzývá mě přátelsky.
„Snad jedině Ibalgin, ten ležel na stole, ale…“
„Ne, to by hned zvracela, to není ono,“ zarazil mě doktor.
„Nic dalšího mě nenapadá. Myslíte, že mohla sníst něco otrávenýho?“
„To se moc nestává. Lidi s tim dost plašej, ale jen málokdo je tak zvrácenej, aby kladl otrávený kusy masa po městě, aby zabíjel zvířata. Mnohem častějš ten pes olízne nějakej postřik na trávníku nebo sní mršinu, ve který už můžou bejt bakteriální toxiny. Nebo třeba stačí, aby si někdo položil nákupní tašku na zem a vytek mu z ní nějakej čisticí prostředek, třeba Savo. Některý psi milujou Savo, na to bacha. Náhoda je blbec. Takže já vám dám prášky, ty jí pomůžou zbavit se zbytků toxickejch látek. Kolik jí dám… ta váží tak 5 kilo, žejo?“
„Ne, teď má něco přes sedm kil,“ přiznala jsem potupně a zmínila dietu.
„Jo?“ vedl mě překvapený veterinář k váze. „Ajo, tak to jsem ji podcenil. Do zejtřka ji ale nekrmte, tím by se ty nebezpečný látky mohly dostat hloubějc do těla. Dávala jste jí od tý doby jídlo?“
„Ano,“ špitla jsem. Já hloupá jsem si myslela, že jí tím dokonce pomůžu!
„A zvracela? Měla průjem?“
„Ne, od včerejška nic nedělala.“
„Dobře, tak už jí nic nedávejte. Zejtra přijďte na kontrolu a zkuste přinýst trochu první moči, když se vám to povede, ale nutný to není.“
Odešla jsem domů podstatně klidnější – myslím, že to dobře dopadne. Samozřejmě vám co nejdřív napíšu, jak Kulajdina léčba probíhala.
Pejsci tohoto malého plemene jsou energičtí a zvědaví. Milují být středem pozornosti a proto se i rádi předvádí. Jde o věrné a citlivé společníky, kteří nesnáší dobře odloučení.
Zmínku o “bachovkách” jste možná zaregistrovali v diskuzích o bázlivém pejskovi, stěhování kočky nebo silvestrovských oslavách. Zajímá vás, co jsou vlastně zač a s čím vším mohou vašemu zvířátku pomoct?
V dnešní hektické době spousta lidí od pořízení psa ustupuje kvůli finanční i časové náročnosti péče o něj. Jiní si ho nemohou pořídit třeba ze zdravotních důvodů. Přesto už ale mají možnost nějaký ten čas se psem strávit, právě díky půjčovnám psů. U...
Zajímalo vás někdy, jak to, že psi se mohou “bosky” brodit sněhem nebo běhat po náledí a tlapky jim neomrznou? Víme proč!
Orientálky se vzhledem i charakterem velmi podobají siamkám. Tyto elegantní kočky se hodí pro extroverty, co hledají společníka na 100%. O jejich přítomnosti totiž vždy víte a případný nedostatek pozornosti vám jistě dají najevo.
Patří rýže jako obilovina do psího jídelníčku? Jde jen o pouhé plnidlo, nebo cenný zdroj živin?
Studie prokázala, že psi s námi sdílí určitý jazykový talent, který byl do té doby přisuzován jen nám lidem. Jejich rozeznávací schopnost lidské řeči je mnohem obsáhlejší, než jsme si doposud mysleli.
Na internetu najdete tvrzení, že kukuřice je jen levnou výplní krmiv nebo že do psí misky nepatří vůbec. V některých kvalitních krmivech ji ale najdete. Jak to s ní tedy ve skutečnosti je?
Silvestr je pro většinu psů i koček více či méně stresujícím svátkem. Všude plno hluku a záblesků, které je děsí. Jak jim přežití téhle noci alespoň trochu ulehčit?
Psí sportovci potřebují zvláštní péči ať už jde o výživu, podporu regenerace, nebo pohybový režim. Jaká základní fakta byste měli znát a řídit se jimi, pokud doma psa sportovce máte?
Vánoce jsou časem lásky, rodiny a v neposlední řadě i štědrosti a dobrých skutků. Ne každý je ale může prožít v teple domova, platí to i o našich čtyřnohých společnících. Jak jim v tomto čase můžeme pomoci a třeba si i sami zpestřit čas?
Psy bereme jako členy rodiny a je pochopitelné, že je nechceme vynechat ani z tradice štědrovečerní večeře. Dělit se s nimi o naše jídlo bychom ale neměli, co jim tedy připravit?