Toto plemeno, vděčící za své jméno hlavnímu městu Turecka Ankaře (původně Angoře), je jedno z těch nejstarších. Možná dokonce nejstarší polodlouhosrsté plemeno vůbec. Přesto se do centra pozornosti dostalo až celkem nedávno.
Turecké angory jsou půvabné kočky s inteligentním výrazem. Jsou to aktivní extroverti s vyloženě sociální povahou. Ačkoli nejpůvodnější a donedávna jedinou uznávanou barvou je čistě bílá, dnes jsou už chovány ve všech tzv. přírodních barvách. Znakem a pýchou koček tohoto plemene je polodlouhá srst na dotek jemná jako hedvábí.
O jejich původu vypovídá dostatečně jejich jméno. Do Evropy se z Turecka první exempláře dostaly zřejmě na počátku 17. století na lodích italských obchodníků. V té době měly turecké angory bílou srst a žluté nebo modré oči. Díky svému elegantnímu a hlavně exkluzivnímu vzhledu, který se výrazně lišil od dosud známých domácích krátkosrstých evropských koček, byly často dávány darem šlechtě. V tu dobu měly všechnu pozornost kočičího světa, především pak na francouzském dvoře.
Na konci 19. století pak začalo jejich křížení s jinými kočkami. Takto vzniklí jedinci měli ještě luxusnější a žádanější vzhled. Tito kříženci, předkové perských dlouhosrstých koček, tak přebrali angorám všechnu slávu. Dokonce chybělo málo, aby plemeno úplně vymřelo. Turci si svého plemene ale velmi vážili a pomocí chovného programu angory zachránili. Nějaký čas se ani nesměly vyvážet do zahraničí. V 50. letech se ale několika Američanům povedlo sehnat pár jedinců, kteří se stali základem chovu, jak ho známe dnes v Evropě a ve Spojených státech. Popularita angor pak začala opět stoupat.
A ještě že tak. Byla by škoda, kdyby tyto krásné a extrémně zvídavé kočky vymizely. Jejich majitelé jistě potvrdí, že stačí chvíle a naučí se otevírat dveře nebo kuchyňská dvířka či aportovat kuličky. Vše, co překročí práh domova, také musí být podrobeno jejich podrobné inspekci a musejí to schválit. Je jedno, jestli jde o obyčejný nákup nebo třeba o návštěvu.
Pokud se rozhodnete angory chovat, počítejte s tím, že vám zaberou dost času. Velmi si cení lidské společnosti a jsou také dost hravé. Dlouhé chvíle o samotě nesou velmi špatně. Vyžadují sice hodně pozornosti a lásky, oplatí vám to ale ve stejné míře. Jako lék na osamělost jsou ideální. Jsou to praví parťáci a skvělí společníci.
Máte doma tureckou angoru? Je na vás fixovaná a nechce se o vás ani dělit, jak to u tohoto plemene někdy bývá?
Tenhle věčně živý a hravý společník je nejstarším psím plemenem ve střední Evropě. Mezi jeho předky se řadí i psi z doby kamenné. Je to mimořádně učenlivý pes a skvělý hlídač. Charakteristická je pro něj velmi bohatá srst odstávající od těla.
Pokud s vámi doma žije alespoň jeden kočičí společník, určitě jste se už někdy probudili s vrnícím tělem na svých nohou, břiše, zádech nebo dokonce hlavě. Jen málokterá kočka pohrdne teplem postele. Přemýšleli jste už ale někdy o tom, proč si kočky...
Aportování bylo považováno za chování výlučně psí, získané během 15 000 let domestikace. Vědci teď ale zjistili, že aportují i vlčí mláďata. Výsledky výzkumu naznačují, že tahle forma hry může být vrozená všem psím druhům.
Toto kočičí plemeno si jen tak s žádným jiným nespletete. Má nápadně tečkovanou tabby kresbu srsti a zvláštní pružnou a plynulou chůzi. Při pohledu na ni vás okamžitě napadne spojení s leopardem.
Víte, jak vlastně psovi teplotu změřit, nebo jaká je vůbec jeho přirozená teplota? Připravte se raději dřív, než to budete potřebovat, ať vás pak situace nezaskočí.
V Choceradech na Berounsku se na ploše jednoho a půl hektaru rozkládá Les psích duší. Tento unikátní projekt má posloužit přírodě i lidem, kterým odešel čtyřnohý člen rodiny.
Při tomto svátku zamilovaných se oslavuje naše náklonnost k těm nejbližším. Mezi ty bezesporu patří i naši psí a kočičí (a samozřejmě i další) parťáci. Nezapomeňte tedy v tenhle den ani na ně!
Je vaše kočka nemocná, ve stresu nebo má jiný důvod, proč nechce jíst? Tady je pár tipů, jak opět nastartovat její apetit.
Věděli jste, že psi dokáží diagnostikovat rakovinu v jejím nejrannějším stádiu, dokonce dřív, než přístroje? V tom tkví obrovský potenciál, mohlo by to totiž vést k novým neinvazivním a levným způsobům, jak tuto nemoc odhalit.
Tenhle roztomilý mini psík má milou a veselou povahu. Jde o poměrně nové plemeno a do obliby se tak teprve dostává. Má ale vše, co se očekává od společenského psa, nevšední vzhled a jako bonus při svém vzrůstu není náročný na místo. Myslím, že časem si...
Znáte tuto přírodní metodu terapie, kterou dnes už můžete dopřát nejen sobě, ale i svému kočičímu mazlíkovi? Zajímá vás, co je zač a k čemu je dobrá?
Už jste si někdy tuhle otázku položili? Buď jen tak ze zvědavosti, nebo s úvahou, jestli by to zvládl i váš parťák? Tady se dozvíte základní informace o tom, jakou pro to musí mít pes povahu, co zvládat a jak s canisterapií začít.
