O psích hrdinech uslyšíte celkem často, jsou ale i kočky, které riskovaly vlastní životy, nebo se jinak zasadily o to, aby někoho zachránily. Ať už vlastní koťata, psí parťáky, nebo lidské členy rodiny. Podívejte se na pár takových příběhů.
I kočky dokážou být hrdinkami, dávat vlastní život všanc, aby někoho zachránily před riskantními a život ohrožujícími situacemi. První kočičí hrdinkou, kterou vám představím, je Scarlett. Ta projevila hrdinství v té nejpřirozenější podobě - zachránila svá koťata. Vynosila je z hořícího domu, nehledě na nebezpečí a vlastní zranění, které přitom utrpěla. I přes obrovský žár a popáleniny se do ohně vracela, dokud do bezpečí neodnesla i svého posledního potomka. Hasiči uvedli, že se dotkla čenichu každého z nich, aby se ujistila, že jsou naživu a v pořádku, a poté se okamžitě zhroutila z bolesti a vyčerpání. Scarlett se povedlo ze zranění zcela zotavit a mohla o svá koťata dále pečovat.
Dalším hrdinou je kocour Sammy, který zachránil svého psího parťáka Izzyho. Tento malý teriér byl napaden větším a mnohem silnějším psem. Sammy zpozoroval, že se nemůže dostat z jeho sevření, a rozhodl se mu běžet na pomoc. Dorážel na útočníka a snažil se získat jeho pozornost. To se mu podařilo, a když cizí pes začal honit Sammyho, bez problému mu utekl na první strom. Získal tak pro Izzyho čas dostat se do bezpečí a pravděpodobně mu tak i zachránil život. Poranění psa totiž byla velmi vážná a rozsáhlá, mimo jiné měl propíchnuté břicho a svalové trauma.
Dalšího hrdinu možná znáte. Z videa, ve kterém účinkuje, se stal viral. Čtyřletý chlapeček jezdil na kole před svým domem, když na něj zaútočil sousedovic pes a z kola ho stáhl. Kočka chlapcovy rodiny Tara to zpozorovala a okamžitě se mu rozběhla na pomoc. Odstrčila psa od chlapce vlastním tělem. Další, kdo se k chlapci dostal, byla jeho matka. Nebýt však pohotového zásahu Tary, mohl hoch vyváznout hůře než “jen” s deseti stehy. Podle rodiny byla Tara kočka bez domova, kterou adoptovali před šesti lety. Povahou byla prý velmi mírná a klidná, přesto dokázala takto pohotově zasáhnout.
Opravdovým hrdinou a inspirací pro ostatní je také kocourek Homér. Jeho příběh začal v ulicích Miami, kde se tento černý kocourek potuloval - vyhublý a s ošklivou oční infekcí. Nějaká dobrá duše ho odvezla na veterinu, kde mu musela být očička vyndána. Naštěstí pro něj se mu ale podařilo najít domov a zachránkyni, která ho milovala celým svým srdcem. Rozhodla se ho pojmenovat po známém řeckém básníkovi, který byl také slepý.
Jednou v noci majitelku Gwen Cooper probudil strašný kvílivý zvuk. Vstala a uviděla, jak Homér vrčí na vetřelce, který stál v její ložnici. Kocour na něj skočil a nechtěl ho přestat kousat a škrábat, až nakonec útočník utekl. Tak Homér zachránil svou majitelku stejně, jako předtím ona zachránila jeho. Homérův příběh inspiroval mnoho lidí, aby dali slepým koťátkům šanci. Díky tomu se jejich adopce zvýšila.
Svou majitelku zachránila i kočička Charley. Sedmačtyřicetiletá Susan trpěla cukrovkou a jednou v noci zkolabovala v koupelně v důsledku hypoglykemického záchvatu. Zhroutila se, zatímco všichni spali. Nikdo ji tak neslyšel, až na Charley. Kočička věděla, že je něco špatně, běžela tedy do ložnice, kde olizovala a tlapkala na tvář Kevina, Susanina manžela, dokud ho neprobudila. Poté ho odvedla přímo do koupelny. Právě včas, aby mohl manželce píchnout inzulin a zachránit jí život.
Za svoji záchranu vděčí kočce i Amy. Měla ve zvyku chodit si hrát s kočkami do útulku Humane Society shelter. Při jedné obvyklé návštěvě, ač to neměla v plánu, adoptovala dvě kočičky. Naštěstí pro ni, protože jedna z nich - Pudink - ji ještě ten den zachránila život. Amy dostala ve spánku diabetický záchvat. Pudink si uvědomil, že se něco děje, a začal jí skákat na hrudníku nahoru a dolů, dokud ji neprobudil. To se mu sice povedlo, Amy ale přesto neměla síly přivolat na pomoc syna, který spal ve vedlejší místnosti. Kocourek tedy vyrazil do jeho pokoje a skočil na něj, aby ho probudil. Syn tak mohl matce poskytnout lékařskou pomoc, kterou potřebovala. Amy si uvědomila, jaký potenciál Pudink má, a přihlásila ho jako terapeutické zvíře.
Poslední hrdinkou pro dnešek je Pwditat. Tuto opuštěnou kočičku přijala rodina s pejskem Terfelem, který nějaký čas předtím oslepl. Měl problém se tomuto novému stavu přizpůsobit, pořád narážel do zdí a do nábytku, začal se bát domu a přestal se hýbat. To se změnilo s příchodem Pwditat. Kočička našla skvělý způsob, jak se rodině odvděčit za domov, a stala se Terfelovým průvodcem. Navigovala ho po domě i na zahradě, brzy se stali nejlepšími přáteli a nerozlučnou dvojkou.
Máte i vy doma, nebo alespoň znáte nějakého kočičího hrdinu? Podělte se s námi o jejich příběhy!
Ať už se chystáte vyrazit kamkoli do zahraničí, před odjezdem vždy doveďte psa k veterináři, i když víte, že jste splnili základní požadavky pro cestování a de facto za hranice můžete. Mít v cestovním pasu čerstvé potvrzení o dobrém zdravotním stavu...
Všichni moc dobře víme, jak dovedou být třicetistupňová vedra nepříjemná. A teď si představte, že na sobě máte kožich a vaše tělo na všechno reaguje znatelně rychleji. Já bych v takovém počasí rozhodně nechtěla být v psí kůži. Zeptala jsem se pana...
Nevím, jak vy, ale já klíšťata prostě nesnáším. Miluju všechna zvířata včetně pavouků, hadů a škvorů, ale klíšťata prostě ne. Postrádají smysl. Možná že dřív žil nějaký živočišný druh, který se jimi živil, ale dnes už je ani nic nežere. Takže já důvody...
Já jsem se s vámi podělila o zážitky s Kulajdinou otravou, vy jste se zase podělili o svoje zkušenosti. Moc vám děkuji za rady. Napsala jsem i na jejich základě tento článek. Je určený nejen těm, kdo se starají o malé štěně, ale i ostříleným páníčkům s...
Jestli se letos chystáte na dovolenou k moři, tak vám zaprvé závidím a zadruhé pro vás mám pár užitečných pejskařských rad:
Vážně, není. Kulajdu sprchuji bez boje a naučím to i vás.
Už jsem tady zmiňovala, jak mi jeden veterinář řekl, že v Praze je víc pohotovostí pro zvířata, než pro lidi. Prolétla jsem internet a udělala pro vás seznam nejen pražských nonstop ambulancí seřazený abecedně podle jednotlivých měst z různých koutů...
Už jsem tu jednou naťukla, že beru Kulajdu s sebou do kina. Dělám to jednoduše proto, že nechci, aby celé dny trávila zavřená v bytě a myslela na hlouposti (jako jsou například vymyšlená štěňátka). Když venku prší a ani jedné z nás se nechce běhat v...
Zase jednou jsem se dozvěděla něco nového. Vy jste věděli, že pitbul vlastně vůbec není uznané plemeno?
Vzpomínám si, že když jsme si pořizovali první z našich koček, britskou modrou, chtěli jsme, aby zůstala tak světle stříbrná, jak se narodila. Chovatelka nám tehdy prozradila, že krmiva s mořskou řasou podporují tu správnou tmavě modrou barvu srsti...
Není zas tak neobvyklé, že v období dospívání změní váš pes barvu. Jenomže co když váš dospělý pes přijde domů s barevným přelivem?
Mnozí z vás jistě zaznamenali, že 22. 5. 2014 se v Senátu konala evropská konference Stát a ochrana zvířat. Pořádala ji místopředsedkyně Senátu Miluše Horská. K ústřednímu tématu psích množíren se vyjádřila jasně:
