Kočka divoká se vrací
Kočky divoké patří mezi nejvzácnější šelmy naší fauny. V minulosti lov a ztráta přirozeného prostředí způsobily jejich vymizení. Po šedesáti letech to ale vypadá, že se do našich krajin opět vrací.
Drbání, krvavé skvrnky na kůži a vykousaná srst? Pokud jste si něčeho takového všimli u vašeho potkana, pravděpodobně má některého z parazitů, kteří žijí v potkaní kůži. Co s tím lze dělat a jak to lze léčit?
Přestože občas dělám “dočasku”, považuji se stále za potkaního chovatele-začátečníka. V dočasné péči u mě začátkem tohoto roku skončila bílá “laboratorní” potkanice. U Běluše, jak jsem ji příznačně začala oslovovat, jsem si všimla, že si nadměrně olizuje srst. Věděla jsem, že potkani jsou velmi čistotní. Ale až tak moc? Vyhodnotila jsem to jako svoji nedostatečnou znalost potkanů a dále jsem tomu nepřikládala pozornost.
Když se k častému olizování přidalo i drbání a vykusování srsti, řekla jsem si, že je tady něco špatně. Kdysi jsem slyšela o tom, že se potkani sebepoškozují. Že by tedy úzkost a smutek? Stejně jako někteří pejsci trpí separační úzkostí, pomyslela jsem si, že ji mohou trpět i drobní hlodavci (i když ne v pravém slova smyslu, jak je tento termín odborně používán). Přeci jen jsou potkani pároví hlodavci.
To, že to mohou být i parazité, mi řekla až kamarádka-veterinářka, které jsem volala o radu. Jde prý o takzvané ektoparazity, tedy parazity žijící na kůži potkanů. Patří sem nejen vši a všenky, ale také například svrab. Potkani je většinou chytí již ve zverimexu. Mohou se dostat i do podestýlky. To mě trochu vylekalo. Ještě víc mě ale vylekalo, když se Běluši v místě, kde si vykusuje srst, objevily krvavé flíčky a stroupky. Nic už jsem nenechala náhodě a začala jsem s domácí léčbou.
Co udělat, když zjistíte, že má váš potkan kožní parazity? V první řadě se ujistěte, že diagnóza správná. Nejčastěji se prý tento kožní neřád objevuje za ušima, kolem hlavy a mezi lopatkami, může ale být i na tlapkách. Pokud si tedy všimnete něčeho podezřelého, vyfoťte to a pošlete vašemu veterináři, abyste zbytečně nestresovali myšáka výletem na veterinu. Porovnat to můžete i s fotkami, které sdílejí další potkaní chovatelé na diskuzních fórech. Pokud chcete 100% jistotu, veterinář odebere vzorek kůže, takzvaný seškrab.
Léčba není ve většině případů náročná. Kamarádka mi doporučila, ať koupím v lékárně antiparazitika, např. Stronghold (pro koťata a štěňata do 2 kg). Připravte se, že si trochu připlatíte. Většinou se cena pohybuje od několika set korun přibližně do tisíce korun. Antiparazitika se nanáší mezi lopatky. U některých je potřeba aplikaci opakovat. O tom se poraďte s veterinářem alespoň telefonicky. Obvyklá doporučovaná délka léčby je 7 až 10 dní. V případě kožního svrabu (ještě existuje svrab ušní) je dobré poraněné místo ošetřit například dezinfekcí Betadine.
To, co je určitě nezbytné, je asanace klece a veškerého vybavení, které nechcete vyhodit (raději bych úplně vyměnila podestýlku za jiné balení, stejně tak krmivo). Vedle nějaké šetrné dezinfekce můžete použít i ocet k vyčištění klece. Vyměňte i veškeré látky, tedy i hamaky, případně je vyperte na dostatečnou teplotu (min. 60 stupňů). Vydezinfikujte i všechny hračky.
Pokud jde o blechy, doporučuje se postupovat podobně jako u psů a koček, od kterých je pravděpodobně potkánek chytil. Ošetřete raději celou zvířecí smečku, pokud máte doma pejska a/nebo kočičku. Pořiďte některý z antiparazitních sprejů. Mně se osvědčily přípravky od Frontline. Ovšem za telefonickou radu veterináře nic nedáte ani v tomto případě :).
Jestli máte doma ještě další zvířectvo, ať už psa, kočku, nebo drobného hlodavce, nemusíte se bát přenosu. Většina těchto vnějších potkaních parazitů se drží jen v srsti potkanů. Pravděpodobnost přenosu je minimální.
Kočky divoké patří mezi nejvzácnější šelmy naší fauny. V minulosti lov a ztráta přirozeného prostředí způsobily jejich vymizení. Po šedesáti letech to ale vypadá, že se do našich krajin opět vrací.
Takzvané pet friendly kanceláře, kde si zaměstnanci mohou do práce přivést svého psa, jsou čím dál modernější. Trend se ovšem nezastavuje jen u psů, v některých firmách si zvířátko pořídí dokonce nastálo. Vedle rybiček dělají pracantům společnost...
Název psinka je vám možná povědomý, znáte ale přesnější charakteristiku tohoto zákeřného virového onemocnění? Vezmeme to pěkně od historických kořenů po současnost.
Pravděpodobně mezi svými přáteli máte i někoho s cukrovkou. Víte ale, že tímto onemocněním trpí poměrně často i psi a kočky?
Pro jedny děsivá noční můra, pro druhé ráj na zemi. To jsou kavárny, kde vám společníky dělají kočky.
Jistě při shánění vánočních dárků myslíte i na své kočičí členy domácnosti. Ostatně kdyby ne, oni by vám to nikdy neodpustili :).
Víte, jaké sny mají vaši domácí mazlíčci? Tato otázka zajímala kromě mě i nemálo vědců, kteří přicházejí s různými hypotézami. Tipnete si, o čem se zdá vašim čtyřnohým parťákům?
Psincový kašel je infekční onemocnění horních cest dýchacích, velmi často se vyskytující právě na podzim a na jaře. Víte, jak ho poznat a jak před ním svého čtyřnohého parťáka chránit?
Pejska ani kočku nechcete, přesto ale toužíte po nějakém chlupatém mazlíčkovi, který se vám neztratí v náručí? Tento malý obr je pak možná právě to, co hledáte.
Pokud váš pes žije celoročně venku, je třeba mu k tomu zřídit vhodné podmínky. Jeho bouda musí být dobře zateplená a musí být i dobře konstruovaná. Zde je pár tipů, jak na to.
Minule jsem se s vámi podělila o mé názory na kastrace obecně a vyjmenovala výhody a nevýhody tohoto zákroku u fen. Teď se pojďme podívat, jak je to u psů.
Kastrace je stále celkem ošemetné a velmi konzultované téma. Já vám dnes představím fakta o tomto zákroku a o jeho důsledcích a podělím se také o svůj názor.