Mistrovství světa FCI IPO Švédsko - den pátý

Na stopách mi bude stačit „tolik a tolik“, slyšela jsem sem tam z našeho týmu v předchozích dnech. Ovšem to ještě všichni počítali s hlínou, resp. uvláčenou podmítkou, a tak hypotetické odhady závodníků nebyly nijak nereálné. Ovšem skutek utek aneb podraz jako hrom! Dva dny před začátkem mistrovství se najednou místo stávajících fotek na webu objevily nové, s malinko vyšším strništěm. Na mé dotazy směrem k organizátorům bylo odpovězeno cca v tom smyslu, že výměna fotek nemá žádný důvod a že terény jsou stejné. Bohužel ovšem tytéž jako na fotkách nebyly… 

K tréninkům jsme dostali kus naprosto čisté hlíny, ke které měla naše koordinátorka komentář, že terény na stopy budou jen malinko jiné. Ono „malinko“ bych přirovnala k Davidu a Goliášovi, prostě nebe a dudy. Dnešní terény na stopy byly taková malá noční můra – stébla obilí, v podstatě jen lehce upravené strniště, a hlavně úplně mokrá hlína, skoro až bahno, které se nabalovalo na boty takovým způsobem, že jsem hned měla o deset kilo navíc… Ještě ke všemu jsem si zapomněla vlastní holínky, takže mi půjčil své Honza Jirásek od Míši Kuncové – Honzo, díky! :-) A nebýt i jeho deštníku, asi by mě touto dobou vytahovali Švédové vsáklou do jejich oranice…

Míša měla poslední stopu ve své skupině. Jaguár hodně ověřoval, kvůli čemuž dostal hodně bodů dolů. Předměty všechny výborně, ale i tak výsledek 85 bodů. Martin zvýšil skóre českého týmu na 93 bodů a Víťa Holan přispěl k celkovému českému výsledku skvělými 91 body. Na stadionu mezitím odkousal Luděk Šilhavý, 81 bodů je mj. výsledkem urvání se z rukávu při kontroláku.

Více dnes už asi nenapíšu, jsem tak vyfoukaná ze stop, že necítím bolestí hlavu, snad jsem si neuhnala nějakou chřipku, která se podle mne o mě nyní hodně silně uchází… Tak zase zítra :-)

Pozdrav od českého týmu všem,

Draha Mašková :-)