Středa byla prvním dnem, kdy už se toho opravdu hodně dělo. A začala pro mne telefonátem z kanceláře závodu, že se mění program, a to posunem zkušebního psa na 14.30 a porady vedoucích týmu na 15.30. Čekala jsem, kdy se co dalšího ještě změní, nicméně naštěstí k tomu nedošlo. A tak jsme si na stadionu v klidu prohlédli stánky a pozdravili se s Elenou Suskovou, první náhradnicí českého týmu, která místo závodění pilně poletovala ve svém stánku (včera nás překvapila večerní návštěvou u nás v kempu, a tak i včerejší večer proběhl v duchu společenské konverzace :-).
Středa byla prvním dnem, kdy už se toho opravdu hodně dělo. A začala pro mne telefonátem z kanceláře závodu, že se mění program, a to posunem zkušebního psa na 14.30 a porady vedoucích týmu na 15.30. Čekala jsem, kdy se co dalšího ještě změní, nicméně naštěstí k tomu nedošlo. A tak jsme si na stadionu v klidu prohlédli stánky a pozdravili se s Elenou Suskovou, první náhradnicí českého týmu, která místo závodění pilně poletovala ve svém stánku (včera nás překvapila večerní návštěvou u nás v kempu, a tak i včerejší večer proběhl v duchu společenské konverzace :-).
Na stadionu jsme poprvé na tomto mistrovství usedli do celkem pohodlných sedaček a zhlédli výkon zkušebního psa. Poprvé jsme viděli při práci figuranty, přílišné nadšení sice nevyvolali, ale snad se ukáže jejich volba zástupci Pracovní komise FCI jako správná a přežijí to jak oni, tak všichni psi v pořádku.
Hned po skončení programu na stadionu jsme my s Vaškem Kejřem nabrali tempo a zamířili do hotelu Mercure na poradu vedoucích týmu. Seděli jsme hned v první řadě a vznášeli nespočet dotazů na organizátory i jednotlivé rozhodčí – všichni působili mile, tak snad budou stejně dobře naladěni i v následujících dnech. Trochu nás jen nepotěšila jejich odpověď na otázku, zda může být vedoucí týmu přítomen závěrečnému vyhodnocení výkonu – to když závodník nebude rozumět posudku, tak aby se mohl například včas odvolat. Jejich odpověď byla zamítavá, prý je to někde v pravidlech, ale vlastně toto opravdu nechápu… Ale to hlavní – nalosovala jsem našemu týmu pro večerní losování číslo 22! Mohlo to být vzhledem k počtu 34 zemí i horší, nicméně jsem si stejně vysloužila od Jirky Čejky dotaz (samozřejmě myšlený v hezkém), jestli jsem si umyla před losováním ruce :-). Asi jsem týmu zapomněla sdělit, že já vždycky losuju spíš špatně, ale závodníci to pak vyrovnají a nalosují si skvěle – tak uvidíme :-).
Porada se protáhla na téměř hodinu a půl, takže jsme se s Vaškem vrátili akorát tak přesně, abychom se začali chystat na slavnostní nástup. V podstatě celý tým měl na obličeji namalované nebo nalepené české vlaječky, měli jsme tři velké vlajky a několik malých – prostě dokonalý český fanklub :-), a moc milý byl švédský klučík, který nesl název naší země. Honza Böhm si ho posadil na ramena, a hned tak dojal několik švédských organizátorů :-). Když pak ještě zjistil, že se malý Švéd jmenuje Juhan, tedy česky nejspíš Honza, zasmáli jsme se té náhodě všichni. Nástup byl jako obvykle malinko zdlouhavý, na stadionu v hledišti skoro nikdo nebyl, ale snad nějací fanoušci a zástupci sportovní kynologie ještě dorazí.
Po nástupu jsme šli rovnou na losování a Vašek Kejř při již druhé cestě ten den do hotelu Mercur trousil něco v tom smyslu: „Nohy mě bolej, hlad mám, to mám opravdu za odměnu tohle…“ :-)
A samotné losování? V neskutečně nacpaném sále, kde jsme si neměli kam sednout a seděli buď na stole u zdi, nebo na zemi, si český tým nakonec nalosoval takto:
Martin Plecháček – startovní číslo 16
Míša Kuncová – startovní číslo 4
Víťa Holan – startovní číslo 29
Petr Foltyn – startovní číslo 73
Jirka Čejka – startovní číslo 78
Luděk Šilhavý jakožto divoká karta – startovní číslo 79
Takže jednotlivé disciplíny mají:
Martin Plecháček – A: 11. 9. v 10.30; B: 13. 9. v 11.22; C: 12. 9. v 8.13
Míša Kuncová – A: 11. 9. v 8.00; B: 13. 9. v 6.54; C: 12. 9. ve 12.31
Víťa Holan – A: 11. 9. ve 13. 10; B: 12. 9. v 7.18; C: 13. 9. v 8.23
Petr Foltyn – A: 12. 9. ve 14.20; B: 13. 9. v 17.29; C: 14. 9. v 7.43
Jirka Čejka – A: 12. 9. ve 14.20; B: 13. 9. v 18.17; C: 14. 9. v 8.33
Luděk Šilhavý – A: 12. 9. v 15.40; B: 14. 9. v 8.44; C: 11. 9. ve 12.01
Jedeme z kopce, přátelé, více info zase zítra, dopoledne patří stopám Míši, Martina a Víti, v poledne bohužel neuvidím Luďkovi obranu, protože budu se stopaři v terénu, nicméně nějaké info určitě budu mít :-)
Většina z nás mazlíky považuje za členy rodiny, a tak je pochopitelné, že na ně nechceme zapomínat ani při štědrovečerní hostině. Zapomínat bychom přitom ale neměli hlavně na jejich zdraví a místo dělení se o svoji večeři jim připravit vlastní, kterou...
Všichni psi a kočky potřebují domov. Kdy jindy si to připomenout než nyní. V posledních týdnech navíc internetem kolují fotografie ze sicilské pobočky nábytkářského obchodu IKEA, která uvnitř nechává přespávat opuštěné psí chlupáče. Někteří už prý...
Máte už nakoupené dárky pro celou rodinu, dokonce i pro vaše přátele a kolegy? Nezapomeňte také na vaše domácí mazlíčky. Proč je právě o Vánocích neodměnit něčím speciálním. Jaké jsou nejvhodnější dárky pro malé hlodavce?
Vánoce by měly být především svátky klidu, tak si je zbytečně nezničme psími či kočičími trávicími problémy nebo dokonce návštěvou veterináře. Na co všechno si tedy dát pozor?
Na sociálních sítích není dne, kdy bych si nevšimla sdílení nějakého ztraceného pejska. Někdy jde o zanedbání jeho bezpečnosti, jindy o špatnou náhodu. Proto by měl být mikročip samozřejmostí. Ten ale samotný k nalezení ztracence nestačí.
V některých oblastech Nového Zélandu jsou již kočky zakázanými mazlíčky a za několik desítek let už tu možná nenarazíte na jedinou v celé zemi. Zajímá vás, co k tomu Novozélanďany vede?
Vánoce se pomalu ale jistě blíží a je nejvyšší čas začít myslet na dárky i pro naše chlupaté přátele, aby pod stromečkem i oni měli svou nadílku. Jestli jste ve všem tom svátečním shonu neměli čas myslet na své kočičí společníky, přináším vám pár tipů...
Biewři jsou typickými malými teriéry s veselou a společenskou povahou, nechybí jim ale ani známá teriéří tvrdohlavost a uštěkanost. Tito světlí jorkšíři jsou skvělými parťáky do rodiny, ačkoli i přes svůj malý vzrůst potřebují notnou dávku pohybu.
Podle této krásné majestátní kočky, se dnes jmenuje zbarvení srsti a jde o jediné domestikované plemeno, které se nebojí vody, dokonce i dobře plave. Má zvláštní, poměrně komplikovaný charakter a na člověku bývá velmi závislá.
Vánoce jsou za rohem. A protože domácí mazlíčci zcela jistě patří mezi členy rodiny, dárky budou pod stromečkem čekat i na ně. Vedle pamlsků, které jistě ocení každý psí chlupáč, si pro ně ovšem můžete přichystat i něco netradičního. Přináším pár tipů.
Každý pejskař chce, aby se jeho psí chlupáč, měl jako v bavlnce. Občas se ale i my, nejvášnivější milovníci psů, dopouštíme chyb, které našim psím láskám mohou uškodit. Často se tak děje, aniž bychom si to uvědomovali. O co jde?
Dnes už není nic zvláštního či ojedinělého na oblékání našich zvířecích parťáků. Ať už jde jen o módu nebo funkčnost, psa v oblečku potkáme na každém rohu. Já dnes vybrala pár novinek z kategorie funkčního oblečení, které stojí za zmínku.