Zase jednou jsem narazila na něco nového. Slyšeli jste někdy o „domestikačním syndromu“? Jestli ne, můžete si přečíst aspoň můj stručný překlad článku, ze kterého tuto informaci mám.
Zase jednou jsem narazila na něco nového. Slyšeli jste někdy o „domestikačním syndromu“? Jestli ne, můžete si přečíst aspoň můj stručný překlad článku, ze kterého tuto informaci mám.
Vlastně nejde o nic šokujícího. Jistě jste si všimli, že všechna domestikovaná zvířata se od svých divokých příbuzných liší alespoň jedním z následujících znaků (psi dokonce všemi): zavěšené uši, menší zuby, kratší nebo zakroucený ocas, světlejší, flekatější, nadýchanější srst a také menší mozek. Těmito vzhledovými vlastnostmi lze popsat domestikační syndrom u zvířat (u rostlin o něm mluvíme také, ale to sem nepatří).
Adam Wilkins a jeho kolegové z Institutu pokročilých studií v jihoafrickém Stellenbochu přišli s myšlenkou, že domestikace souvisí s neurální lištou. Jinými slovy – to, jak si lidé vybírali zvířata k domestikaci, změnilo vývoj migrující populace buněk, která vzniká v embryonálním stádiu vývoje obratlovců. Nové tkáně vlastní jen obratlovcům se vytvářejí na základě buněčných typů, které neurální lišta hojně poskytuje. Ovlivňuje nejen vývoj hlavy, zubů, uší nebo pigmentových buněk, ale i některých hormonálních žláz, nervů a částí předního mozku.
To znamená, že ačkoli byla zvířata vybírána na základě povahových vlastností, jejich domestikovaný druh nakonec získal i trochu jiný vzhled. Dokazuje to například experiment, který provedl koncem 50. let 20. století Rus Dmitry Belyaev. Snažil se dokázat, že klidná povaha psů není výsledkem soužití s lidmi, mazlení a krmení, ale že je přirozeně zakódovaná už v jejich genech. Jeho cílem bylo zopakovat domestikaci psa, ale tentokrát nahradit vlka liškou. Z každé generace divokých lišek si k dalšímu chovu vybral jen ty nejméně agresivní jedince. Po 20 generacích (asi 25 letech) získal šelmy tak přítulné, že se daly chovat jako domácí mazlíčci. Během této neskutečně krátké doby se ale vytratila divokost i z jejich vzhledu. Zkrátil se jim čenich, zmenšily se zuby, uši některých změkly a svěsily se, ocas se sem tam zakroutil a srst změnila barvu na méně žádoucí (pro farmáře živící se prodejem liščích kožichů žádná dobrá zpráva).
Snad vás tedy potěší, že naši psi a kočky jsou potomci těch nejhodnějších jedinců. Jsou to zkrátka dobráci od kosti, a nejen ti s plandavýma ušima :)
Zdroje:
http://www.iflscience.com/plants-and-animals/why-so-many-domesticated-mammals-have-floppy-ears
https://web.natur.cuni.cz/zoologie/vertebrata/staff/Cerny/projects/BP-Stundl-2011.pdf
Vysvitnou první jarní paprsky a vaše kočka se vrhá na parapet, kde se pak sluní po zbytek dne. Je vám to povědomé? Jaro, které přináší více slunce i vyšší teploty, vítají jak lidé, tak i jejich zvířecí přátelé. Zejména pak kočky.
Dnes se zaměříme na trochu odlehčenější téma, a to na otázku, jak to mají psi s televizí. Reaguje váš pes na televizi? A jak vlastně vnímá televizní obraz? Na toto téma jsem se zeptala také MVDr. Jana Šímy.
U domácích zvířat nedochází k obměně letní a zimní srsti a línají tak průběžně po celý rok. I přesto si myslím, že nyní, když se zima chýlí ke svému konci, není na škodu si zopakovat něco málo o vyčesávání psích chlupů. Připravila jsem si pro vás i pár...
Také už jste si zkoušeli spočítat, kolik let je skutečně vašemu mazlíčkovi? Jednoduchý násobek sedmi totiž nemusí být vždy přesně vypovídající. Jak rychle stárnou psi a kočky, co věk ovlivňuje a podle čeho určit, kolik jim je vlastně let?
Máme je rádi a bereme je za věrné a poslušné přátele, ale nezapomínejme, že pes je šelmovité zvíře. S Jiřím Čejkou, odborníkem na sportovní kynologii, jsme se bavili o tom, jak se zachovat při setkání s agresivním psím jedincem. Ne všude je obvyklé, že...
Blíží se víkend a meteorologové hlásí slunečné počasí a vy přemýšlíte, že byste sobě a svému psovi dopřáli nějaké sportovní vyžití. Léto je sice ještě daleko, ale proč se nepřipravit už teď. Nabídka venkovních psích her a aktivit se zdá až neskutečně...
Je čtvrtek a s ním vám přinášíme další ze série článků o hlodavcích. Tentokrát věnovaný veverce chilské neboli osmákovi degu. Osmák je celkově kouzelné stvoření. Věděli jste například, že jeho speciální obranný mechanismus mu umožní zbavit se části...
Před pár týdny spadla v Krkonoších jedna z největších lavin za poslední dobu, která zavalila několik lidí, z nichž jeden bohužel zemřel. To mě přivedlo na dnešní téma, které se věnuje záchranářským psům, kteří pomáhají s vyhledáváním ztracených či...
Jak správně sestavit kočičí jídelníček, čím jej obohatit a na co si dát pozor, těmto otázkám jsme se věnovali v předchozím článku. Dnes se společně s výživovým odborníkem značky Brit, Ing. Martinem Kvášem, podávíme na kočičí jídelníček z té praktické...
O tom, že i dobře vycvičený pes může kousnout a že pokousání je nejčastěji následkem nějaké provokace či k ní dojde v obraně nebo stresové reakci jsme si již říkali v článku „Kousnout může každý“. Dnes se ale zaměříme na praktickou stránku věci, a to...
V minulém díle jsem vám slíbila, že příště nahlédneme pod pokličku toho, jak to chodí na cvičišti. Pro jaká plemena je cvičák vhodný a jaké jsou hlavní principy, které byste si ze cvičáku měly odnést? Nejen na to nám odpověděl odborník na trénink psů,...
Kočky jsou známé nejen svou vybíravostí, ale také mlsností. Jak správně sestavit kočičí jídelníček a nepodlehnout upřenému pohledu na oblíbenou pochoutku? Detaily o vhodném krmení koček mi prozradil výživový odborník značky Brit, Ing. Martin Kváš.
