Deset faktů o vzteklině, které by vám neměly uniknout
Vzteklina není v Česku běžná, ve světě ale představuje velké zdravotní riziko. Podle dostupných dat za loňský rok se situace příliš nezlepšila a některé případy nákazy zvířat tímto onemocněním se nedávno objevily i u nás. Co bychom jako majitelé domácích mazlíčků měli o vzteklině vědět?
Poprvé jsem o vzteklině, tak jako řada z vás, slyšela už jako dítě ve škole. Zafixovala jsem si to, že se vyskytuje u lišek a netopýru, naši psí chlupáči se proti ní pravidelně očkují a že v případě nákazy může být (smrtelně) nebezpečná i pro člověka. Pak jakoby na nějaký čas zmizela z mého povědomí či pozornosti. Dnes se s ní setkávám především během svých cest po světě. V řadě zemí totiž není na vzteklinou nakažené psisko tak těžké narazit. Vzteklinu si nemusíte vy nebo váš psí mazlík přivézt jen z cest, do Česka se může dostat i v důsledku nekalého obchodu se zvířaty.
Pokud jste vyrůstali na venkově, určitě si dobře pamatujete hlášení místního rozhlasu o hromadných očkováních. Tato povinnost majitelů psů, která platí už více jak padesát let, stále trvá, i když Česká republika se u tohoto onemocnění řadí k zemím s minimálním výskytem. Ve světě je ale situace úplně jiná - na vzteklinu tu živé bytosti umírají každých pár minut. Některé země v reakci na zvyšující se výskyt reagují zaváděním nejrůznějších omezení na cestování se zvířaty, např. karantén na letištích a podobně. Monitoring zavlečení nákazy zpřísnila i Česká veterinární správa.
To vše mě přimělo k tomu sepsat dnešní článek s deseti fakty, které by vám o vzteklině neměly uniknout.
Vzteklina je akutní virové onemocnění centrálního nervového systému. Ročně je proti podezření na vzteklinu očkováno 15 milionů lidí po celém světě.
Přes nejmodernější technologie a znalosti v oblasti medicíny se nákaza nedá po testech 100% vyvrátit, ale ani potvrdit.
Mezi její hlavní projevy patří především změny chování jako podrážděnost a agresivita. Existují dva typy nákazy. První typ nákazy se projevuje zmíněnou zuřivostí. Druhý je více latentní, jedná se o takzvanou tichou vzteklinu. Zvýší se také citlivost na světlo, pes může začít vyhledávat tmavé kouty. Může také přestat, nebo naopak začít žrát jinak.
Onemocnění se rozvíjí ve třech etapách. V konečné fázi se objevují paralyzující křeče. Vzteklina není léčitelná a ve většině případů je i smrtelná. V případě včasného zásahu, než se projeví klinické symptomy, je ovšem naděje na přežití velká.
Příznaky se zpravidla neobjevují hned. Což způsobuje problém především u rozpoznání onemocnění u domácích mazlíčků a tedy i oddálení včasné pomoci. Může to trvat od několika týdnů až po několik měsíců, dokonce i rok.
Zatímco ve vyspělých zemích jsou nejčastějšími přenašeči divoká zvířata, v rozvojových zemích jsou to podle údajů Světové zdravotnické organizace psi (až v 95 % případů).
Existují různé druhy vztekliny. Celosvětově rozšířená je vzteklina psí. U nás se vyskytovala i vzteklina lišek (obecných). Od 90. letech se řadíme mezi země bez výskytu tohoto onemocnění.
To, že se vzteklina nejčastěji přenáší pokousáním od nakaženého jedince, je zažitý mýtus. K přenosu může dojít i pouhým olíznutím místa s oslabenou vrstvou kůže, např. rozbité koleno. Někdy stačí jen drobná záděrka. Přenáší se slinami. V případě podezření, že váš pes přišel do kontaktu s nákazou, vyhledejte okamžitě veterináře.
V našich podmínkách se pes může nejčastěji nakazit od jiných psů, často dovezených do ČR nelegálně ze zemí, kde se vzteklina vyskytuje. V minulosti se jednalo například o Rumunsko. Nejvíce ohrožená jsou štěňata. Vzteklina neohrožuje jen psy, ale i kočky.
Pes žijící doma, který se nepohybuje mezi domácími zvířaty, chytne snáze psinku, která pro něj v našem prostředí může být větším rizikem než vzteklina. Někteří veterináři proto doporučují takzvané kombinované očkování vztekliny s DHPPi (D = psinka (distemper), H (A) = infekční zánět jater + laryngotracheitida (hepatitis, adenovirus), P = parvoviróza, Pi = parainfluenza).
Z uvedených faktů může člověka až mrazit. Přesto se ve svém okolí setkávám s chovateli psů, kteří očkování svých psů zanedbávají. Pokuta takovému majiteli ovšem hrozí až v případě, že by pes někoho pokousal a ukázalo se, že není schopný očkování doložit.
Necháváte svého psa očkovat proti vzteklině pravidelně?
Kočky tohoto plemene jsou inteligentní, komunikativní a hlavně velmi společenské. Na člověka si vytváří vazbu opravdu velmi silnou. Přízeň si krom milé povahy dokáží lehce získat i svým exotickým a vznešeným vzhledem.
V současné době dbáme na zvýšená hygienická opatření. Jakmile přijdeme z venku, sundáváme svršky, zujeme boty a umýváme si ruce. Pokud s námi přichází také psí společník, nesmíme zapomínat ani na něj. Hrozí totiž, že nám vir zanese domů. Jak se o psa v...
Jaro je tu a na svět začínají přicházet koťata. Pro mnoho z nás to může být novou zkušeností. Pojďme se proto podívat s chovatelkou sibiřských koček Helenou Rückerovou na to, co koťata ve svých prvních chvílích života potřebují a jak kočce můžeme...
Je jasné, že letošní Velikonoce nebudou probíhat tak, jak jsme zvyklí a některých tradic se budeme muset holt vzdát. Svátky budeme trávit doma v kruhu těch nejbližších, tak proč do toho nezapojit i naše kočičí společníky?
V době, kdy musíme trávit většinu času doma, nás i naše mazlíky může lehce přepadnout nuda. Jak nespadnout do stereotypu a volný čas využít smysluplně prací se psím parťákem? Jak pesana unavit i bez dlouhých vycházek venku?
Pobyt v karanténě znamená změnu životního stylu. Najednou je spousta času na koníčky, dodělává se, na co nebyl dříve čas, jen všechno probíhá na omezeném prostoru. S pejskem se najednou potkáváme velmi často a zjišťujeme, že se styl života změnil i...
Jaro je tu a s ním i čas na podporu imunity a detoxikaci těla. V zimě se totiž v těle hromadí nejvíce toxinů a zátěž představuje i změna počasí. Jak psí imunitu zbytečně nezatěžovat, a naopak ji podpořit?
V USA i některých evropských státech si můžete registrovat psa, kočku nebo i jiného mazlíka jako citového společníka. Zvíře s takovým statusem pak má oproti obyčejným mazlíkům některé výhody. Mezi asistenční psy se ale nepočítá.
O kočkách se často říká, že jsou velmi empatické a dokáží vycítit, jak se lidé cítí nebo že je něco bolí. Je jasné, že soužití s nimi zlepšuje kvalitu našeho života i naše zdraví. Dokáží ale naši kočičí společníci lidskou bolest cítit a reagovat na ni?
Hoopers je poměrně nová psí sportovní disciplína. Možná, že jste o ní tedy ještě ani neslyšeli. Překážky jsou koncipovány s minimálními nároky na pohybový aparát psa i psovoda. Hodí se tak i pro starší čtyřnohé mazlíčky i psy pohybově ne zcela zdatné.