Mainská mývalí kočka je populární americké plemeno, a to nejen proto, že jde o největší domestikované kočičí plemeno vůbec. Oblibě se těší i díky své přizpůsobivosti a přátelské povaze. Typický je pro ni dlouhý límec a krásná hustá polodlouhá srst.
Toto populární americké plemeno je největším domestikovaným kočičím plemenem. Zvláště kocouři dokáží nabýt pořádných proporcí - někteří pokoří i 10 kg. Mainská mývalí kočka patří mezi přírodní plemena a v chovu se tak dává důraz především na zachování jejího původního typu. Má svalnaté tělo, její velké špičaté uši se vyznačují chomáčky chlupů a velmi žádané jsou rysí štětičky. Dalším typickým znakem tohoto plemene je límec znatelně delší srsti.
Jméno této kočky je odvozeno od státu Maine ve Spojených státech amerických, kde se původně vyskytovalo. Přívlastek mývalí pak dostalo podle podoby dlouhého ocasu právě s ocasem mývala. Na amerických výstavách se mainská mývalí kočka objevovala už od konce 19. století. V oblibě ji na nějaký čas sice zastínila nově dovezená perská dlouhosrstá kočka, v 50. letech 20. století se ale opět dostala do popředí a velmi rychle se o ni začali zajímat i v zahraničí. Dnes se toto plemeno těší oblibě nejen mezi vystavovateli a chovateli, ale i u laické veřejnosti.
A není divu. Jsou to přátelské a dobře naladěné kočky, které mají vřelý vztah i ke psům a dětem. Navíc jsou velmi přizpůsobivé, a tak se cítí dobře v bytě stejně jako na venkově. Stačí jim jen zajistit dostatek příležitostí ke hraní, aby se nenudily. Stejně jako koťata ostatních plemen jsou i mainské mývalí kočky v raném věku velmi hravé.Jim ovšem tato hravost a zvědavost většinou zůstává až do dospělosti. Rády také šplhají a lezou a nepohrdnou ani mazlením. Dokonce i kartáčování pro ně bývá vítaným rozptýlením.
Ačkoli má mainská mývalí kočka hustou polodlouhou srst, moc péče nevyžaduje. Je totiž samočistící a při týdenním kartáčování zůstává za normálních okolností ve výborném stavu. Více pozornosti si vyžaduje pouze na jaře a v létě, v době línání, kdy vypadávají především dlouhé chlupy límce. Kdyby se v tomto období péče zanedbávala, hrozilo by, že kočka při každodenní očistě spolyká příliš mnoho chlupů, což to by ji mohlo způsobit zdravotní potíže. Do konečné podoby jí srst doroste až kolem druhého roku života, někdy i později. Což ovšem platí i o celkovém vývoji. Mainská mývalí kočka se totiž vyvíjí pomalu a zcela dospěje až ve věku tří let nebo i později.
Jelikož je mainská mývalí kočka přírodním plemenem, vyskytuje se pouze v přírodních barvách. Ty nejčastější jsou černě mramorovaná a černě tygrovaná s bílou, ale narazit můžete i na celobílou kočku s modrýma očima.
Tyto kočičí macky doma jen tak nepřehlédnete, protože při hraní dokáží způsobit pěknou spoušť. Na druhou stranu občas mají rády i klid a sem tam dokáží být až líné. Třeba při sledování televize se vám rády uvelebí na klíně . Získala si mainská mývalí kočka vaše srdce? A pokud ano, tak proč?
Nakrmit psa rozhodně není totéž jako nakrmit kočku. A nejde jen o to, komu je snazší se jídlem zavděčit. Složení jejich krmiv a rituály krmení se v mnohém liší. O nejzásadnějších rozdílech jsem si popovídala s odborníkem na výživu Ing. Martinem Kvášem:
Podzim je asi nejfotogeničtější roční období, proto jsem požádala Lukáše Skalického, aby se s fanoušky Britu podělil o svoje bohaté zkušenosti se zachycováním psů uprostřed barevného listí. Tady jsou jeho postřehy:
Že vlk a pes nejsou stejní, je známá věc a leckdo by si řekl, že už není potřeba ji dál „rozmazávat“. Mě osobně ale sledování oněch drobných nuancí, které je dělají jiným druhem po psychické stránce, zkrátka baví. Díky výzkumům, které provádějí dámy...
Jel jsem s Michalem a bylo to fajn, jelikož řídil tam i zpět (samozřejmě nejen kvůli tomu). Není vůbec špatný se nechat vozit. To z práce fakt neznám.
Dnes nemám chuť na odborná témata. Nemám myšlenky na výživu, výchovu nebo péči o zvířata. Tentokrát se chci věnovat vzpomínání.
Počasí je na nás přísné, tak jsem tentokrát zvolila trošku odlehčenější téma: spánek a pohoda. Určitě to sami dobře znáte – občas se v pohodlné posteli převalujete, ne a ne usnout, a když se odevzdaně vydáte strávit zbytek noci u televize, zaberete na...
Bílá zvířata s nadýchaným kožíškem jsou krásná – ovšem jen pokud se o ně dobře staráte. Každodenní česání a mytí nejeden pejskař vyřeší praktickým ostříháním. Jak se ale vypořádat s nažloutlými a načervenalými skvrnami, které se psům a kočkám objevují...
Podávání krmiva je obřad, který slouží k budování vztahů mezi člověkem a psem. Pokud člověk ví, jak na to, je jídlo významným nástrojem upevňování jeho pozice ve smečce, tedy vůči jeho psovi. Detaily o vhodném krmení mi prozradil výživový odborník...
Už několikrát jsem se setkala s tvrzením, že chůze ze schodů může být pro štěňata, a pro malá plemena i v dospělosti, nezdravá. Prý je náročná pro jejich páteř a může způsobit trvalé následky zapříčiněné skřípnutým nervem, zablokovaným obratlem a tak...
Podzim a línání přicházejí ruku v ruce. Výměna srsti se ale u psů změnila v závislosti na jejich soužití s člověkem. Může se zdát, že probíhá celý rok nebo naopak téměř vůbec. A snadno ji lze zaměnit i s nemocí. Pokud se vám zdá, že se letošní...
Vycvičit loveckého psa můžete, i když s ním na skutečný hon třeba nikdy nevyrazíte. Je to zábavný způsob výchovy a navíc v přírodě. O svých začátcích mi vyprávěla Irena Schneiderová, hrdá majitelka německé krátkosrsté ohařky Arlety. Když začala působit...
Život v teráriu může být pro hlodavce dokonce příjemnější než „divočina“. Zvlášť pokud uděláte všechno pro jejich spokojenost – to se týká i péče o jejich sociální vyžití. Ne všechny druhy hlodavců žijí ve volné přírodě o samotě a bez vhodné...
