Mainská mývalí kočka je populární americké plemeno, a to nejen proto, že jde o největší domestikované kočičí plemeno vůbec. Oblibě se těší i díky své přizpůsobivosti a přátelské povaze. Typický je pro ni dlouhý límec a krásná hustá polodlouhá srst.
Toto populární americké plemeno je největším domestikovaným kočičím plemenem. Zvláště kocouři dokáží nabýt pořádných proporcí - někteří pokoří i 10 kg. Mainská mývalí kočka patří mezi přírodní plemena a v chovu se tak dává důraz především na zachování jejího původního typu. Má svalnaté tělo, její velké špičaté uši se vyznačují chomáčky chlupů a velmi žádané jsou rysí štětičky. Dalším typickým znakem tohoto plemene je límec znatelně delší srsti.
Jméno této kočky je odvozeno od státu Maine ve Spojených státech amerických, kde se původně vyskytovalo. Přívlastek mývalí pak dostalo podle podoby dlouhého ocasu právě s ocasem mývala. Na amerických výstavách se mainská mývalí kočka objevovala už od konce 19. století. V oblibě ji na nějaký čas sice zastínila nově dovezená perská dlouhosrstá kočka, v 50. letech 20. století se ale opět dostala do popředí a velmi rychle se o ni začali zajímat i v zahraničí. Dnes se toto plemeno těší oblibě nejen mezi vystavovateli a chovateli, ale i u laické veřejnosti.
A není divu. Jsou to přátelské a dobře naladěné kočky, které mají vřelý vztah i ke psům a dětem. Navíc jsou velmi přizpůsobivé, a tak se cítí dobře v bytě stejně jako na venkově. Stačí jim jen zajistit dostatek příležitostí ke hraní, aby se nenudily. Stejně jako koťata ostatních plemen jsou i mainské mývalí kočky v raném věku velmi hravé.Jim ovšem tato hravost a zvědavost většinou zůstává až do dospělosti. Rády také šplhají a lezou a nepohrdnou ani mazlením. Dokonce i kartáčování pro ně bývá vítaným rozptýlením.
Ačkoli má mainská mývalí kočka hustou polodlouhou srst, moc péče nevyžaduje. Je totiž samočistící a při týdenním kartáčování zůstává za normálních okolností ve výborném stavu. Více pozornosti si vyžaduje pouze na jaře a v létě, v době línání, kdy vypadávají především dlouhé chlupy límce. Kdyby se v tomto období péče zanedbávala, hrozilo by, že kočka při každodenní očistě spolyká příliš mnoho chlupů, což to by ji mohlo způsobit zdravotní potíže. Do konečné podoby jí srst doroste až kolem druhého roku života, někdy i později. Což ovšem platí i o celkovém vývoji. Mainská mývalí kočka se totiž vyvíjí pomalu a zcela dospěje až ve věku tří let nebo i později.
Jelikož je mainská mývalí kočka přírodním plemenem, vyskytuje se pouze v přírodních barvách. Ty nejčastější jsou černě mramorovaná a černě tygrovaná s bílou, ale narazit můžete i na celobílou kočku s modrýma očima.
Tyto kočičí macky doma jen tak nepřehlédnete, protože při hraní dokáží způsobit pěknou spoušť. Na druhou stranu občas mají rády i klid a sem tam dokáží být až líné. Třeba při sledování televize se vám rády uvelebí na klíně . Získala si mainská mývalí kočka vaše srdce? A pokud ano, tak proč?
Tito majestátní psi s dlouhou historií na první pohled budí respekt. Při správné socializaci a výchově jsou to však příjemní a oddaní společníci. Vynikají vysokou inteligencí a samostatností. Blíže vám je představit mi pomohli chovatelé Antonín Kadlec...
Elektrický obojek může být skvělou pomůckou k výcviku ale i zajištění bezpečnosti psa. Musíme ovšem vědět, jak ho správně nastavit a používat. Ve výsledku k samotnému výboji pak ani nikdy nemusí dojít. Na základní principy jeho bezpečného používání...
Tento čas je krom užívání si sluníčka a probouzející se přírody pro mnohé spojený i s nepříjemnými alergickými reakcemi. Napadlo vás ale někdy, že na pyl může být alergický i váš psí parťák? Jak to poznat a co dělat?
Přemýšlíte, že byste začali s agility, ale hlavou se vám místo rozhodnutí honí jen samé otázky? Hodí se můj pesan pro tento sport? A hodím se pro něj vůbec já? Jak a kdy začít? Na tohle všechno a ještě víc jsem se zeptala trenéra agility Juraje Ružu.
Kočky tohoto plemene jsou inteligentní, komunikativní a hlavně velmi společenské. Na člověka si vytváří vazbu opravdu velmi silnou. Přízeň si krom milé povahy dokáží lehce získat i svým exotickým a vznešeným vzhledem.
V současné době dbáme na zvýšená hygienická opatření. Jakmile přijdeme z venku, sundáváme svršky, zujeme boty a umýváme si ruce. Pokud s námi přichází také psí společník, nesmíme zapomínat ani na něj. Hrozí totiž, že nám vir zanese domů. Jak se o psa v...
Jaro je tu a na svět začínají přicházet koťata. Pro mnoho z nás to může být novou zkušeností. Pojďme se proto podívat s chovatelkou sibiřských koček Helenou Rückerovou na to, co koťata ve svých prvních chvílích života potřebují a jak kočce můžeme...
Je jasné, že letošní Velikonoce nebudou probíhat tak, jak jsme zvyklí a některých tradic se budeme muset holt vzdát. Svátky budeme trávit doma v kruhu těch nejbližších, tak proč do toho nezapojit i naše kočičí společníky?
V době, kdy musíme trávit většinu času doma, nás i naše mazlíky může lehce přepadnout nuda. Jak nespadnout do stereotypu a volný čas využít smysluplně prací se psím parťákem? Jak pesana unavit i bez dlouhých vycházek venku?
Pobyt v karanténě znamená změnu životního stylu. Najednou je spousta času na koníčky, dodělává se, na co nebyl dříve čas, jen všechno probíhá na omezeném prostoru. S pejskem se najednou potkáváme velmi často a zjišťujeme, že se styl života změnil i...
Jaro je tu a s ním i čas na podporu imunity a detoxikaci těla. V zimě se totiž v těle hromadí nejvíce toxinů a zátěž představuje i změna počasí. Jak psí imunitu zbytečně nezatěžovat, a naopak ji podpořit?
V USA i některých evropských státech si můžete registrovat psa, kočku nebo i jiného mazlíka jako citového společníka. Zvíře s takovým statusem pak má oproti obyčejným mazlíkům některé výhody. Mezi asistenční psy se ale nepočítá.
