Klonování domácích mazlíčků je ve světě „normální“

Jiný kraj, jiný mrav. To platí i pro chov domácích mazlíčků. V některých zemích světa se v několika posledních letech rozmohl nový a rychle rostoucí trend, a sice nechat svého zvířecího miláčka žít věčně.

Klonování psů nebo koček se pomalu stává zcela běžnou realitou. Setkat se s ním můžete zatím především v asijských zemích. Svým obchodním plánem zaměřeným na tesknící majitele psů i koček nejvíce prosluly firmy v Jižní Koreji. Zde si mohou lidé, kteří právě ztratili svého zvířecího miláčka, nechat naklonovat jeho dvojče a mít ho tak po svém boku navěky.

Proti klonování domácích mazlíčků se bouří řada organizací na ochranu zvířat po celém světě. Uvádí, že stejně jako klonování lidí je i klonování domácích zvířat nepřirozené a neetické. Korejci, ale například i Američané a Britové se na to ovšem dívají jinak a jejich legislativa tuto možnost majitelům domácích mazlíčků umožňuje.

Vzhledem k vysokým nákladům, které se šplhají až do výše několika milionů korun, je pořízení klonu zesnulého psa či kočky pro většinu majitelů nedostupné. Nabízí se tak zcela přirozeně otázka, jestli je to „normální“ a zda nejde pouze o módní výstřelek.

I přes silné pouto, které mě pojilo s mými dvěma již zesnulými psy, si na toto netroufám jednoznačně odpovědět.

Právě silným spojením mezi majitelem a jeho mazlíčkem argumentují společnosti nabízející tuto službu a odvolávají se přitom na psychologické a traumatologické metody, kdy je pořízení klonu jednou z cest, jak se vyrovnat se ztrátou milovaného zvířecího parťáka. Jedná se o hru na city?

Ponecháme-li stranou otázku traumatu z bolestivé újmy, jakou bezpochyby úmrtí psího, kočičího či hlodavčího člena rodiny je, je zde ještě další rozměr celého podniku kolem klonování. Odborníci kritizují klonovací společnosti za neetické jednání hraničící s týráním zvířat, protože vyžaduje operaci tří psů: dárce DNA, dárce vajíček a náhradní matky.

Jak to vše vlastně začalo? Jako první psí klon proslul afghánský chrt Snuppy, který se narodil v roce 2005 a dožil se deseti let. Aby korejští vědci stvrdili tento „velkolepý zázrak“, nechali z jeho buněk naklonovat další štěňátka - přežili celkem tři. Dalším slavným klonem je policejní pes Trakr. I v jeho případě byli vědci úspěšní.

Od té doby běhájí po světě stovky naklonovaných převážně psích mazlíčků nejrůznějších plemen. Odborníci poukazují na to, že se toto podnikání začíná blížit spíše velkým „fabrikám na zvířata“.

Do Česka tento trend zatím nedorazil i kvůli náročnosti na technologické vybavení laboratoří. V této oblasti se ovšem proslavila česká vědkyně Helena Fulková, které se podařilo naklonovat laboratorní myš.

V naší rodině jsme bez pejska vydrželi vždy maximálně rok, poté jsme do smečky přivítali  nového člena, který byl pokaždé něčím jedinečný a nenapodobitelný. Nad klonem jsme proto dosud nikdy neuvažovali :). Jak se na klonování díváte vy?

 

Související články

Psi a kočky ve světě III: Psi na Srí Lance

Srí Lanka – dovolenkový ráj v jihovýchodní Asii, pro cestovatele země zaslíbená. Domluvit se anglicky tam není problém, ceny jsou vcelku nízké, domorodci jsou chudí, ale přátelští… Milovníkům psů se tam však naskýtá kromě pohádkových panoramat i smutný...

Mazlení s kočkami může i léčit

Domácí mazlíček přináší radost, to ví každý, kdo s nějakým žije v jedné domácnosti. Svojí hravostí a nepodmíněnou láskou nás často odpoutá od stresujících myšlenek a povinností. Učí nás žít tady a teď, soustředit se chvíli na přítomnost. Možná i to je...

Psí historie IV.: Bobbie

V tomto cyklu se seznámíme se slavnými psími osobnostmi. Psi v našem životě hrají přeci důležitou roli, tak se pojďme podívat, co vše už za dobu našeho soužití dokázali. Bobbie ušel neuvěřitelných 4000 kilometrů, aby se vrátil ke své rodině.

Kočičí rekordy

Stejně jako psích rekordmanů, i těch kočičích najdeme dost. Víte třeba, jaký je rekord v počtu koček žijících pod jednou střechou?

Psí rekordy

Zajímá vás, jak velký je nejvyšší pes, jak malý je zas ten nejmenší, nebo třeba kolik míčků si pes dokázal nejvíc nacpat do pusy? Mezi těmi klasickými rekordy jako je věk nebo velikost najdeme i pár kurioznějších, pojďme se na některé z rekordů podívat.

Kočičí stromy a škrabadla

Každému chovateli kočky je jasné, že chlupáč potřebuje nějaké to své místo, kde se bude cítit v bezpečí, kde může lenošit, hrát si, škrábat a lézt. Ne každá kočka si škrabadlo nebo strom oblíbí, ale pokud ta vaše patří mezi jejich milovníky, nastává...

Záhada kočičího předení

Každý, kdo má kočku doma, si jistě uvědomuje její blahodárný vliv. Když je vám smutno nebo máte starosti, není nad to, když se vám vrnící klubíčko usídlí na klíně nebo vás začne masírovat drápky. Věděli jste ale, že vrnění má na lidské tělo významný...