Portréty oblíbených plemen doma i ve světě - Perská dlouhosrstá kočka
Tím nejznámějším a nejrozšířenějším kočičím plemenem ve světě je bezesporu perská dlouhosrstá kočka. Mimo jiné pro její velmi vyrovnanou a přítulnou povahu. Péče o její srst je ale dosti náročná.
Perské dlouhosrsté kočky, pocházejícíse vší pravděpodobností z tureckých angorských koček, byly vyšlechtěny v Anglii na konci 19. století. Od té doby prošly velkými změnami a dnes mají proti těm původním mnohem kompaktnější tělo, větší kulatou hlavu s kratším nosem a delší kvalitnější srst.
Šlechtění typického extrémně krátkého až téměř plochého nosu je ale mnoha šlechtiteli zavrhováno. Může totiž vést ke špatnému chrupu, šikmým čelistem a ucpaným slzným kanálkům. Ke kvalitnímu šlechtění je tedy třeba opravdu mnoho znalostí.
Peršanky se chovají v nesčetném množství barev a kreseb. Díky tomu se používaly v chovu jiných plemen pro zavedení dalších barev a mnohdy i pro zlepšení stavby těla a tvaru lebky.
Charakterem patří mezi kočky s velmi klidným temperamentem. Často se jejich povaha popisuje jako flegmatická a velmi skromná. Jsou odolné vůči stresu a ve svém odpočinku se nenechají rušit událostmi v okolí. Proto se hodí i do rušných rodin s malými dětmi nebo psy. Přesto ale milují mazlení a rády se nechají hýčkat. Známy jsou i svou přátelskostí a dobromyslností. Dospělé kočky se nechají pobídnout i ke hře a blbnutí, ačkoli samy by zřejmě nikdy nezačaly.
Jejich další výhodou je to, že ačkoli jsou to kočky společenské, na rozdíl od většiny ostatních plemen vydrží dost dobře o samotě a ke své spokojenosti nepotřebují společnost jiné kočky. Stejně tak se cítí dobře doma a většinou nemají příliš chuť chodit ven.
Když si pořizujete peršanku, musíte počítat s tím, že velmi důležitou součástí jejího chovu je péče o srst. Její nádherná, velmi hustá a jemná dlouhá srst se velmi snadno zacuchává, a proto vyžaduje téměř každodenní pozornost. Na kartáčování je třeba kočky zvykat už od kotěte. Někteří jedinci ho nesnáší a pak je to stres jak pro vás, tak pro kočičku. V opačném případě je to pěkný rituál utužující vzájemné vztahy a pro chlupáče i krásný relax.
Hodně pozornosti musíte věnovat i očím. Perské kočky mívají velmi často problém se slzením. Na obličeji jim tak vznikají tmavé dráhy po slzách, které je třeba každý den šetrně otírat. Jinak by srst zůstala od slz zbarvená napořád.
Několik posledních let u nás obliba tohoto plemene dosti poklesla, zvláště kvůli problémům, které mají kvůli krátkému nosu z neuváženého šlechtění. Velký boom a nastal opět ve chvíli, kdy byla uvedena reklama na banku, kde má perský kocourek hlavní roli. Tato reklama znatelně oživila zájem o plemeno perské dlouhosrsté kočky
Pokud tedy hledáte kočku s vyrovnanou povahou, která vydrží sama, ale uvítá i vaši společnost a zároveň chcete chlupáče, kterému budete každý den věnovat péči a nebudete mít strach, že vytáhne drápky na vaše děti, může být peršanka to pravé pro vás.
Máte tohoto chlupatého aristokrata doma? Jaká vlastnost ho podle vás nejlépe vystihuje?
Často se nás v poradně Brita ptáte, čím to je, že dobře krmený a pravidelně odčervovaný pejsek ne a ne přibrat. Po zdravotní stránce je v pořádku, ale je mlsný. Nebo jí s chutí, ale stejně je jen kost a kůže. Řešíte stejný problém? Máme pro vás hned...
Lukáš, zkušený fotograf psů, pro vás připravil další díl miniseriálu o focení psů – neváhejte si ho přečíst, ať vaše album z dovolené stojí za to :) Hlavní pravidla přípravy k focení podle Lukáše zní následovně:
Říká se, že je horší stěhovat se s kočkou než se psem. Že se kočka vrací na místo, kde bydlela dřív, a ujde třeba i stovky kilometrů. Nevím, co je na tom pravdy, ale za sebe to potvrdit nemůžu. Naše Racy vyrůstala v panelákovém bytě a po přestěhování...
Snad každý, kdo má doma psa, by chtěl mít jeho fotky, nejlépe pořízené vlastní rukou. Slíbila jsem vám proto sérii článků o focení psů, takže hurá do toho. S tím, jak zaujmout psa při focení, aby se hezky tvářil, jak ho na focení připravit, jak vybrat...
Sotva to začalo chodit, už to milovalo balóny. Ještě to nemělo tlamku dost velkou ani na golfový míček, ale odhodlaně se to snažilo zakousnout tenisák. To je celá Kulajda. Jenomže tahle zprvu roztomilá vášeň postupně přerostla v nepříjemný zlozvyk.
Houbařská sezóna začala, je na čase vyrazit do lesa a podívat se, jestli už rostou. Pokud máte jistotu, že vám pes neuteče za zvěří a že se nikde v okolí nepotulují myslivci s nabitými puškami, vezměte si ho na pomoc. Jestli utíká, zkuste ho nejprve...
Pokud cestujete, nemáte nikoho, kdo by byl ochotný pohlídat vám psa nebo kočku a hotel pro zvířata není to pravé pro vás, je tu ještě jedno řešení. Obyčejní lidé :) Takovým řešením jsem se pro Radku stala i já.
Ne vždy si můžete vzít psa s sebou na dovolenou a ne každý z nás má příbuzné nebo známé, kteří se nám o něho postarají. Jsou destinace, kam bych s sebou Kulajdu ani brát nechtěla, třeba kvůli nebezpečným parazitům nebo náročným podmínkám, jako jsou...
Zahrádky už ožily a všechen ten rybíz, jahody, ředkvičky a spousty dalších dobrot lákají nejen nás, ale i naše psy. Něco z naší sklizně jim prospívá a něco naopak vyloženě škodí. Připravila jsem pro vás stručný přehled toho, co by pes mohl v divočině...