Možná si říkáte, že naše země je malá, ne tak bohatá na přírodu nebo hory jako u našich sousedů. Přesto se u nás ale před nedávnem konal už 22. ročník Šediváčkova longu - jednoho z nejtěžších závodů psích spřežení na dlouhé vzdálenosti v Evropě. Víte, jak tento prestižní závod získal své jméno a kde proběhl?
V úterý 23. ledna odstartoval v Deštné v Orlických horách již 22. ročník Šediváčkova longu. Potkat jste tu mohli na 100 nejlepších musherů z Čech i zbytku celé Evropy, kteří soutěžili na tradičních 200km a 300km tratích po hřebenech hor. Jelikož jsou závodníci sledováni zvláštní metodou, mohli jste průběh celého závodu zhlédnout z pohodlí svého domova přes webové stránky závodu.
Oblast Orlických hor byla k závodu původně vybrána kvůli sněhovým podmínkám, nadmořské výšce a profilu trati. Kratší z tratí je čtyřetapová, ta delší pětietapová a obě spojuje povinnost jednoho bivaku - přenocování na sněhu. Dlouhá trať je zároveň i Mistrovstvím ČR v LONGu, nejdelším závodem psích spřežení u nás a jedním z nejtěžších závodů v celé Evropě. Závod je extrémní i svým převýšením - spřežení během něj musí nastoupat více jak 7500 výškových metrů.
Šediváčkův long patří do čtyř závodů psích spřežení o titul ULTIMATE SLEDDOG CHALLENGE. Další tři se konají v Rakousku, Německu a Švýcarsku. Pořadatelé závodu ho popisují především jako „oslavu lidského a psího souznění, kamarádství a v neposlední řadě nádherné ač drsné přírody zasněžených Orlických hor“. Ojedinělý zážitek přináší nejen závodníkům, ale i divákům.
Své jméno závod nese po smutné události doprovázející jeho vznik. Pokusný ročník se konal v únoru 1997. Ještě před jeho startem ale jednomu z pořadatelů utekli dva psi a jeden z nich - sibiřský husky jménem Šedivák - byl zastřelen u vzdálené vesnice místním obyvatelem. Závod byl následující den i tak odstartován. Na památku této události byl ale přejmenován na Šediváčkův long.
Postupem času se z tohoto malého lokálního závodu stal celoevropský a jeho věhlas mezi zahraničními mushery i nadále roste. Dnes patří mezi ty nejdelší, nejobtížnější a nejznámější závody psích spřežení na dlouhé vzdálenosti. Také jde o jediný LONG u nás. Krom něj se tu pořádá i několik MID závodů, tedy závodů na střední vzdálenost (30-90 km) a nejpočetnější jsou závody SPRINT (8-25 km).
Jestli vás Šediváčkův long zaujal a letos jste ho prošvihli, můžete si počkat alespoň na profesionální filmový dokument, který se zpracovává z každého ročníku, nebo se podívat na některý z ročníků minulých. Seznam všech závodů konajících se u nás pak najdete na stránkách České asociace sleddog sportů.
Pro svého oblíbeného českého mushera pak můžete hlasovat v soutěži Kynolog roku, kde mají svoji kategorii. Třeba i pro Lukáše Klímu, který se v Šediváčkově longu umístil na skvělém druhém místě, nebo mistra ČR Martina Vrtěla, kterého jsem vám před třemi lety představila v rozhovoru o psím spřežení.
Tito majestátní psi s dlouhou historií na první pohled budí respekt. Při správné socializaci a výchově jsou to však příjemní a oddaní společníci. Vynikají vysokou inteligencí a samostatností. Blíže vám je představit mi pomohli chovatelé Antonín Kadlec...
Elektrický obojek může být skvělou pomůckou k výcviku ale i zajištění bezpečnosti psa. Musíme ovšem vědět, jak ho správně nastavit a používat. Ve výsledku k samotnému výboji pak ani nikdy nemusí dojít. Na základní principy jeho bezpečného používání...
Tento čas je krom užívání si sluníčka a probouzející se přírody pro mnohé spojený i s nepříjemnými alergickými reakcemi. Napadlo vás ale někdy, že na pyl může být alergický i váš psí parťák? Jak to poznat a co dělat?
Přemýšlíte, že byste začali s agility, ale hlavou se vám místo rozhodnutí honí jen samé otázky? Hodí se můj pesan pro tento sport? A hodím se pro něj vůbec já? Jak a kdy začít? Na tohle všechno a ještě víc jsem se zeptala trenéra agility Juraje Ružu.
Kočky tohoto plemene jsou inteligentní, komunikativní a hlavně velmi společenské. Na člověka si vytváří vazbu opravdu velmi silnou. Přízeň si krom milé povahy dokáží lehce získat i svým exotickým a vznešeným vzhledem.
V současné době dbáme na zvýšená hygienická opatření. Jakmile přijdeme z venku, sundáváme svršky, zujeme boty a umýváme si ruce. Pokud s námi přichází také psí společník, nesmíme zapomínat ani na něj. Hrozí totiž, že nám vir zanese domů. Jak se o psa v...
Jaro je tu a na svět začínají přicházet koťata. Pro mnoho z nás to může být novou zkušeností. Pojďme se proto podívat s chovatelkou sibiřských koček Helenou Rückerovou na to, co koťata ve svých prvních chvílích života potřebují a jak kočce můžeme...
Je jasné, že letošní Velikonoce nebudou probíhat tak, jak jsme zvyklí a některých tradic se budeme muset holt vzdát. Svátky budeme trávit doma v kruhu těch nejbližších, tak proč do toho nezapojit i naše kočičí společníky?
V době, kdy musíme trávit většinu času doma, nás i naše mazlíky může lehce přepadnout nuda. Jak nespadnout do stereotypu a volný čas využít smysluplně prací se psím parťákem? Jak pesana unavit i bez dlouhých vycházek venku?
Pobyt v karanténě znamená změnu životního stylu. Najednou je spousta času na koníčky, dodělává se, na co nebyl dříve čas, jen všechno probíhá na omezeném prostoru. S pejskem se najednou potkáváme velmi často a zjišťujeme, že se styl života změnil i...
Jaro je tu a s ním i čas na podporu imunity a detoxikaci těla. V zimě se totiž v těle hromadí nejvíce toxinů a zátěž představuje i změna počasí. Jak psí imunitu zbytečně nezatěžovat, a naopak ji podpořit?
V USA i některých evropských státech si můžete registrovat psa, kočku nebo i jiného mazlíka jako citového společníka. Zvíře s takovým statusem pak má oproti obyčejným mazlíkům některé výhody. Mezi asistenční psy se ale nepočítá.
