Konfliktní chování psů je přirozené, musíte se je naučit zvládnout
Každý pes má tendenci tak trošku „machrovat“. Občas se snaží někoho zahnat, prohnat nebo vyhnat. Nezáleží na rase, má to v sobě každý – jde totiž o pozůstatky chování, které bylo kdysi nezbytné, aby přežil. Chránil své území a své postavení vlastně stejně jako člověk.
Každý pes má tendenci tak trošku „machrovat“. Občas se snaží někoho zahnat, prohnat nebo vyhnat. Nezáleží na rase, má to v sobě každý – jde totiž o pozůstatky chování, které bylo kdysi nezbytné, aby přežil. Chránil své území a své postavení vlastně stejně jako člověk. Měla jsem na toto téma tak zajímavý rozhovor s odborníkem Ing. Martinem Kvášem, že by byla škoda se s vámi nepodělit alespoň o několik jeho stěžejních myšlenek.
Cílem teritoriálního chování je nejen obrana území, životního prostoru, proti vnějšímu nepříteli, ale zejména střežení zdrojů potravy v něm, které jsou nutné pro přežití smečky. Jeho nejznámějším projevem je značkování při vycházkách, hrabání po vykonání potřeby nebo štěkání za plotem. U drtivé většiny psů dnes toto chování nemá praktický význam. Je ale jedním z důvodů, proč člověk psa domestikoval. V mnoha případech se můžeme setkat s jeho výhodami, které lidé využívají, pokud výchovu psa zvládnou. Mnoho chovatelů spoléhá na to, že pes ubrání jejich majetek. Důvodem, proč psi hlídají naše domy, zahrady nebo auta, je jejich snaha chránit území, které považují za své, respektive za území smečky. Když na „jejich“ zahradu pronikne kdokoliv cizí, mají nezvladatelnou potřebu začít to nějak řešit. Záleží na povaze a výchově psa, co nebo koho na vašem trávníku považuje za vetřelce a jakým způsobem se ho pokusí zahnat. Důležité je, že většina psů má velmi dobře zafixované hranice svého teritoria. Majitelé často vědí, že útok psa skončí třeba na prahu, u branky, u chodníku… Zkrátka u více či méně viditelné hranice. Existuje několik pozorování, která potvrzují, že ke člověku, kterého pes vyhnal ze svého prostoru, je za jeho hranicemi lhostejný. Stejně tak například pánovu tašku, kterou pes na svém území brání proti všem, nechá mimo své teritorium naprosto bez povšimnutí (nemá-li zvládnutý patřičný výcvik).
Neopodstatněné není ani žárlení psa, můžeme-li tak tento druh reakcí nazývat. V případě psů jde prostě o projev sociálního chování založeného na hájení společenského postavení. Není žádnou novinkou, že postavení psa ve smečce určuje jeho vztah k alfa jedinci. Pes se tudíž snaží tento vztah maximálně posílit. Snaží se být alfě co nejblíž, neustále vyhledává kontakt s ní a tím zlepšuje své postavení vůči ostatním členům smečky. Někteří autoři tvrdí, a zdá se to být pravdou, že si tím pes opět zajišťuje lepší přístup ke zdrojům: k jídlu, vodě, pohodlnějšímu místu na spaní... Označení „žárlení“ je asi nejvhodnější, protože v lidské společnosti označuje jednání s podobnými příčinami, ale není to úplně totéž. Pochopitelně – nelze plně směšovat zákonitosti lidského a psího světa. Hlavní rozdíl mezi lidským a psím žárlením je ten, že lidé jsou schopni žárlit i na základě svých představ. Tohle pejsci neumí, protože nemají druhou signální soustavu, čili nejsou schopni uvažovat v pojmech. Vždy reagují jen na konkrétní podněty. Takže když pán stráví noc někde jinde a přijde domů v kalhotách obalených dlouhými světlými chlupy, jeho buldočka rozhodně nenapadne, že ho někde zrazoval s kokršpanělem ;)
Sem tam internetem či televizí prolétne zpráva o tom, že se na jednom či druhém konci světa objevil nový kandidát na titul nejvyšší pes světa, popřípadě že máme novou kočičí rekordmanku v kategorii nejdéle žijící kočky. Nedalo mi to a jala jsem se...
Každý, kdo je hrdým majitelem nějakého kočičího tvora, určitě moc dobře zná, že kočičí srst vznášející se v malých i větších chomáčcích všude po bytě či domě, je naprosto standardní záležitost. Jak se ale z těch chloupků nezbláznit a mít všechno...
Protože mě téma děti a psi nějak ne a ne pustit, rozhodla jsem se dnes mrknout na téma Junior agility, jinými slovy řečeno psí agility pro děti. Téma je o to víc aktuální, protože se nezadržitelně blíží hned dvoje závody - ČMKU Junior Open 2015 –...
Dnes bych se s vámi ráda podělila o krátkou úvahu na téma děti a psi. Ne všichni jsou nadšenými pejskaři a už vůbec ne všichni jsou jimi od malička. Já osobně o psa pečuji a starám se od svých čtyř let a věřím, že mi to soužití se psem dalo mnoho...
Kdo by neznal Boba a Bobka? A kdo by po zhlédnutí tohoto českého večerníčku nechtěl taky jednoho takového mít doma :-)? Pokud o jeho pořízení uvažujete, dovolila jsem si pro vás zjistit pár základních informací, aby se vám s králíkem žilo co nejlépe.
Nedávno jsem se brouzdala během zamračeného víkendu různými články o psech a narazila na pár zajímavých faktů, o které se s vámi chci podělit. Je zajímavé, co všechno o našich čtyřnohých přátelích mnohdy vůbec nevíme, i když s nimi trávíme téměř...
Psí filmové hvězdy i hrdiny reálného světa jsme již vzpomínali v jednom z předchozích článků. Dnes se pro změnu zaměřím na kočky, neboť i ony si jistě zaslouží naši pozornost. Každý správný „kočkař“ totiž ví, že i kočky se umí zasloužit o slávu :-).
Psi jsou nejenom skvělí společníci a věrní přátelé, ale také neuvěřitelní pomocníci. O tom, jak pomáhají v terapeutické oblasti, si můžete přečíst v jednom z předchozích článků „Canisterapie“. Dnes se s vámi ale chci podělit o pár faktů o asistenčních...
I ve světě psího chovatelství můžeme hovořit o různých trendech. Od dob našich prarodičů, kdy byli velmi oblíbení jezevčíci, kokršpanělové a němečtí ovčáci, se do pozornosti pejskařů dostala celá řada „nových“ plemen. A jaká plemena jsou dnes populární?
Nevinný zvířecí kukuč nás může lehce zmást. Jeden by řekl, že se zatím pohledem nemůže skrývat složitější hra emocí podobných těm lidským. Ale už bajky připisovaly zvířatům nejrůznější lidské emoce. Dnes se podíváme, jak je to vlastně se žárlivostí...
Hop, skrz, nahoru a mnohé další. Uhádnete, o co jde? No přeci o agility. Já osobně jsem se svým psem ještě překážky nezkoušela, určitě to máme ale v plánu, a tak jsem se rozhodla si o tom nejdříve něco zjistit. A velmi ráda se s vámi podělím :-).
I psí svět má své celebrity. Někteří psi se proslavili na filmovém plátně, jiní záchranou lidských životů. Každý kdo má doma nějakého mazlíčka, ví, že on je tím jeho pravým hrdinou. A samozřejmě samotní psi k tomu přistupují ještě úplně jinak. Jaký...