Mistrovství světa FCI IPO Švédsko – závěr
Naposledy tímto zdravím všechny ty, kteří drželi pěsti českému týmu – moc všem děkujeme!
I u jednotlivých hlodavců najdme plemena, která jsou u chovatelů více oblíbená. Jedním takovým je americký teddy, typický svou zvláštní strukturou srsti, která mu propůjčuje vzhled plyšového medvídka.
Americký teddy je domestikovanou formou jihoamerického divokého morčete. Vyšlechtěn byl ve státě Kalifornie v 60. letech 20. století. Rychle se začal stávat oblíbeným po celé Americe a později i ve zbytku světa.
Má válcovitou postavu, velkou hlavu na krátkém krku a zaoblený zadek bez ocasu. Dorůstá 20 - 36 cm a jeho váha se obvykle pohybuje mezi 0,7 a 1,2 kg, dorůst ale může až do 1,8 kg.
Chovatelé si toto roztomilé plemeno vybírají především kvůli již zmíněné struktuře srsti. Ta roste kolmo od těla a nemá žádné pěšinky nebo víry. Je velmi hustá a elastická a neměla by přesahovat 3 cm. Na dotek je velmi příjemná a propůjčuje morčátku vzhled plyšového medvídka. K roztomilosti mu ještě pomáhají jasná, kulatá očka a klopená ouška.
Zajímavé je, že mláďata se rodí s vlnitou srstí, dokonce i vlnitými hmatovými chlupy. Především během prvního roku života pak několikrát přesrstí. Říká se, že s čím vlnitější srstí se morčátko narodí, tím kvalitnější srst pak v dospělosti bude mít.
Pokud se tedy pro toto plemeno rozhodnete, nejde si moc dobře mláďátko vybírat podle vzhledu. Jejich konečný vzhled se ukáže až po roce, někdy až roce a půl života. Někdy tedy může z ošklivého mladého morčátka vyrůst dokonalý krasavec.
Na kvalitu srsti ale krom genetiky působí i prostředí chovu, teplota, péče a skladba krmiva. Třeba v přílišném teple domova kožíšek měkne a řídne. Lépe se mu daří venku nebo v chladnějších podmínkách.
Barva srsti může být různá, i podle země původu a jejích standardů pro toto plemeno. Český standard vyžaduje syté barvy, které by neměly být vzájemně příliš promíchané (morče by mělo být jednobarevné až maximálně tříbarevné). Zvláště atraktivní jsou saténové barvy. Při nich jsou chlupy duté a tenčí. Srst tak odráží světlo, barva se zdá intenzivnější, tmavší a leskne se.
Dvě saténová morčata se ale nemají mezi sebou křížit, zpravidla je výsledkem úhyn mláďat. Teddy morčata se v minulosti křížila s rozetami kvůli získání tvrdší srsti s hladkými morčaty z důvodu zlepšení typu a barvy. Křížení s hladkými morčaty prý ale zmenšuje kvalitu srsti.
Povahou jde o velmi milá a klidná morčata. Jsou zvědavá a komunikativní, určitě se s nimi tedy nebudete nudit. Můžete je i sebe zabavit různými hrami a hlavolamy a jistě nepohrdnou ani pohlazením jejich plyšového kožíšku, jsou totiž i velmi mazlivá. Zpravidla ani jejich mláďata nebývají bázlivá.
O amerického teddyho je třeba pečovat. Krom pozornosti si péči vyžaduje i jeho hustá srst, ze které je třeba pravidelně vyčesávat odumřelé chlupy a nečistoty. Koupat by se ale měl co nejméně, kožíšek tím ztrácí na své kvalitě - přichází o tvrdost a elasticitu.
Toto plemeno je náchylné k plísním a lupům, proto by nemělo žít v příliš vlhkém prostředí. V letních měsících je také třeba dávat pozor na zapařování kožíšku.
Naposledy tímto zdravím všechny ty, kteří drželi pěsti českému týmu – moc všem děkujeme!
Včerejší ne úplně ideální den jsme hodili za hlavu a do soboty vstoupili s novými očekáváními a nadějemi. Ráno v 6.54 měla poslušnost Míša Kuncová, a tak jsme posbírali síly, vypotáceli se z vyhřátých postelí a jeli jí fandit na stadion. Studené ráno...
Mezi malým a velkým zvířetem je znatelný rozdíl, to dá rozum. Občas si to ale neuvědomíme a krmíme všechny psy stejně jako sebe, velikost, nevelikost. Jenomže bišonek vyžaduje zcela jiný způsob stravování, než třeba vlčák, a jeho potřebám je při volbě...
Pokud budeme vzpomínat na páteční den na Mistrovství světa ve Švédsku, tak asi jako na smolný, poznamenaný především stopami Petra Foltyna a Jirky Čejky. Bohužel Péťův Auzzy dostal 45 bodů, Jirka 0, nicméně postupně…
Středa byla prvním dnem, kdy už se toho opravdu hodně dělo. A začala pro mne telefonátem z kanceláře závodu, že se mění program, a to posunem zkušebního psa na 14.30 a porady vedoucích týmu na 15.30. Čekala jsem, kdy se co dalšího ještě změní, nicméně...
Na stopách mi bude stačit „tolik a tolik“, slyšela jsem sem tam z našeho týmu v předchozích dnech. Ovšem to ještě všichni počítali s hlínou, resp. uvláčenou podmítkou, a tak hypotetické odhady závodníků nebyly nijak nereálné. Ovšem skutek utek aneb...
Zase jednou jsem narazila na něco nového. Slyšeli jste někdy o „domestikačním syndromu“? Jestli ne, můžete si přečíst aspoň můj stručný překlad článku, ze kterého tuto informaci mám.
Druhá noc na švédských matracích už byla pro některé členy naší výpravy malinko neklidnější, jednak za to mohou příliš měkké matrace, a pak se nám začíná krátit čas do samotného závodu... Nicméně atmosféra je stále uvolněná a pohodová. Dnes jsem s...
Včera jsem zmiňovala, že k nám má večer přijet na návštěvu slovenský tým, a tak se i stalo. Takže jsme sestěhovali stoly z teras, usadili se okolo nich, nachystali něco dobrého k jídlu a k tomu si nalili dobré pití. Vašek Kejř mě požádal, ať dojdu do...
Konečně jsme se s Lukášem prokousali nezbytnými technickými základy focení a můžeme se věnovat postřehům z praxe psího fotografa. Někteří psi se fotí sami, s jinými je to trochu těžší. Lukáš pro vás napsal, jak hodnotí své modely on (a předpokládám, že...
Je to tu! V pátek vyvrcholily poslední naše přípravy na cestu, dostali jsme s sebou skvělé dárky od sponzorů, zadali kódy do navigace, přestěhovali své životně důležité věci do aut a – v sobotu ráno konečně cesta do švédského Malmö, kynologické Mekky...
Taky to vašemu psovi tolik chutná? A smutně kouká? A nezaslouží si jíst pořád dokola to samé? A proto dostane něco dobrého tu z ledničky, tu pod stolem? Jeden lichý argument za druhým. Jediný důvod, proč pořád dokola slyšíme, že se to nemá, je ten, že...