Pišťucha kazašská - kouzelný zajíc

Ochotona iliensis, neboli pišťucha kazašská, je nejen ten pravděpodobně nejroztomilejší hlodavec, ale zároveň i jeden z nejohroženějších živočichů na světě. Během posledních dvaceti let počet jedinců tohoto druhu rapidně klesl (asi o 70 %) a byl považován v podstatě za vyhynulý. Dnes se jejich populace odhaduje na méně než jeden tisíc a i nadále klesá.

Pištucha kazašská patří do řádu zajícovců. Vypadá jako sestřenice králíka s krátkýma kulatýma ušima a jasně zbarvenou srstí. Objevena byla až v roce 1983 a díky jejímu omezenému výskytu se o ní ví velmi málo. Dorůstá asi 20 centimetrů a živí se rostlinami, které si na zimu suší. O jejím způsobu života ale nevíme téměř nic. Díky tomu se jí také někdy přezdívá „kouzelný králík“.

V květnu roku 2014 se přírodovědci Li Weidongovi, původnímu objeviteli druhu, povedlo v severozápadní Číně nalézt první pištuchu od jejího objevení a zároveň i jednu z posledních žijících pišťuch vůbec.

Pištucha se totiž před globálním oteplováním uchyluje do čím dál vyšších horských poloh pohoří Ťan-šan v provincii Xinjiang. Díky němu totiž ledovce ustupují a věčný sníh zůstává pouze v čím dál větších výškách. Zatímco dříve žily pišťuchy v nadmořské výšce kolem 3 000 m. n. m., dnes je nenajdeme níže než v 4 100 m. n. m. a v podstatě už  nemají ani kam dál ustoupit. To je společně se znečištěním ovzduší důvodem jejich vymírání.

Na rozdíl od úřadů, které pro jejich záchranu nedělají prakticky nic , Li Weidong z vlastních zdrojů financuje výzkum a snaží se o záchranu druhu. Zatím ale nejsou známy žádná opatření, která by napomohla pišťuchu kazašskou zachránit, a tak je možné, že k jejich vymření dojde jen pár desítek let od jejich objevení. Tedy dříve, než se nám podaří tento druh vůbec poznat. Můžeme jen doufat, že Weidongova snaha nepřijde vniveč a pišťuchy nakonec přežijí.

Li Weidong je i autorem následujících fotografií pišťuchy kazašské a jejího přirozeného prostředí:

Photo credit: Li Weidong