Pro většinu chovatelů psů je zima obdobím, které je zapotřebí nějakým způsobem jednoduše přečkat. Toto roční období přitom nabízí ideální podmínky pro musherský sport. A pokud jste si našli zalíbení v letních trecích se psem, nevěšte psí postroj na hřebík - začíná tréninková sezóna. Co upravit, aby ji pes v pořádku zvládl?
Dogtrekking je relativně mladá sportovní disciplína, kterou si velmi rychle zamilovaly stovky českých sportovních kynologů i psovodů-amatérů. Orientační závod s trasami dlouhými okolo 100 km vyznačující se svou náročností má hlavní sezónu na jaře a na podzim. A zatímco já a můj psí chlupáč jsme rádi, že zvládneme párkrát do roka takzvanou “kočárkovou” variantu (délka okolo 20 km), správní dogtrekkeři nezahálí ani v zimě. Zimní měsíce jsou totiž ideální k tréninku vytrvalosti, posilování srdíčka a plicní kapacity jejich svěřenců.
Je to jednoduché. Aby váš pes zůstal v kondici po celý rok, je důležité mu i v zimě dopřát pravidelné vycházky. A zima má při správném zacházení s vaším psem blahodárné účinky na jeho zdraví. To platí pro psy zvyklé na pravidelnou zátěž, ale týká se to i městských psů a “gaučáků”. Pro všechny přitom platí jen jedno základní pravidlo: zůstat neustále v pohybu. Pobyt venku nemusí být dlouhý, ale za to by měl být intenzivní. Pro trénovaného psa by podle zkušených sportovních kynologů neměl být problém ujít v zimních měsících 30 až 40 kilometrů. Tak na co ještě čekat, vyráží se na tůru.
Předtím, než vyrazíte, je ale potřeba si uvědomit, že při zimním dogtrekkingu jsou namáhány tlapky ještě víc než obvykle. A ačkoli pár botiček patří do celoroční výbavy každé doktrekkerské dvojice, v zimě je určitě nezapomeňte. Právě ošlapané a sedřené polštářky na tlapách jsou nejčastějšími zdravotními problémy, se kterými se na dogtrekkingu lze setkat. I v zimě raději začínejte s tréninkem postupně. Nejde jen o fyzičku, ale aby si pes zvykl na sníh a led a takzvaně si “ochodil” polštářky. I v botičkách si bude chvíli na pohyb v jiném terénu zvykat.
Vedle pacek se na dogtrekkingový zimní trénink nabízí obléct i “zbytek” psa. Opět záleží na intenzitě pohybu. Rozhodně by se pes neměl během zimního tréninku takzvaně zplavit. Při normálním tempu psa obléknout můžete. Záleží také na typu srsti a výšky od země. Setkala jsem se s tím, že někteří chovatelé především severských tažných plemen své psy neoblékají ani v tuhých mrazech. Většina závodníků ale své psy obléká nebo po dokončení závodu přikryje dekou. Pokud byste totiž nechali prochladnout svaly, hrozí horší regenerace a větší náchylnost ke zraněním. Což je to, co před jarní závodní sezónou nikdo nechce.
Po tréninku můžete svému psovi dát trochu teplého mléka s jedním žloutkem a lžičkou hroznového cukru. Někteří psi mají v zimě zvýšené nároky na příjem krmiva. Nenechte se zmást. Není potřeba zvyšovat krmnou dávku, ale spíše zvolit takové krmivo, které má vyšší energetickou hodnotu. Pes má totiž mnohem větší výdej energie na udržení tělesné teploty (termoregulace), kterou je do těla potřeba znovu dostat. Nic nezkazíte ani výživovými doplňky, které podpoří imunitu a celkovou obranyschopnost zvířete.
Stejně jako u jiných sportů platí heslo, které jsem si půjčila od jedné ze špiček českého dogtrekkingu, a to “spěchej pomalu”. Pokud chcete s tímto sportem začít, určitě je lepší zkusit si nejprve některou z kratších tras (takzvaný mid). Zimu využijte na posilování fyzičky vaší i vašeho pejska, abyste se do toho mohli na jaře už naplno obout a třeba se i rovnou připojit k některému ze závodů. A pokud byste v mezičase chtěli vidět ty nejodvážnější u nás, přijeďte se podívat na jediný český zimní dogtrekkingový závod Zimní sen. Ten se koná v únoru 2018 v krásném Podkrkonoší. Třeba se tam potkáme :).
Ekologové odhadují, že v Česku dnes žije okolo pěti až šesti vlčích smeček. Na naše území se vlci začali vracet zhruba před třiceti roky. A přestože se počet smeček v posledních dvou letech téměř zdvojnásobil, mohou být čeští vlci opět v ohrožení.
Někdy jsou nazýváni „mazlíčci do kapsy“, a to především kvůli jejich malé velikosti. Mezi oblíbené hlodavce doma i ve světě bezpochyby patří křečci syrští, kteří jsou typičtí svou zlatou barvou srsti a její saténovou strukturou.
Jiný kraj, jiný mrav. To platí i pro chov domácích mazlíčků. V některých zemích světa se v několika posledních letech rozmohl nový a rychle rostoucí trend, a sice nechat svého zvířecího miláčka žít věčně.
Asi vás nepřekvapí, že německý ovčák je nejen nejrozšířenějším pracovním plemenem ve světě, ale i nejrozšířenějším psím plemenem vůbec. Jsou to inteligentní, vytrvalí a neohrožení psi, kteří rádi pracují - a jen tak jsou spokojení.
Aby vaše kočka prospívala, byla spokojená a zdravá, je třeba věnovat jí náležitou péči. Krom naší pozornosti a kvalitní stravy se musíme starat i o její kožíšek, drápky, uši, oči a chrup. A ačkoli potřeby se samozřejmě liší podle plemene, typu srsti i...
Tím nejznámějším a nejrozšířenějším kočičím plemenem ve světě je bezesporu perská dlouhosrstá kočka. Mimo jiné pro její velmi vyrovnanou a přítulnou povahu. Péče o její srst je ale dosti náročná.
Strávit několik dní mimo civilizaci - v lese, na hřebenech hor - daleko od ruchu měst, v divoké přírodě a ideálně se svým psem. Pomyslný návrat k přírodě je trendem, který se nevyhnul ani světu domácích mazlíčků. Co je ale vlastně na divočině tak...
Rozhodnutí pořídit si domácího mazlíčka neznamená pouze koupit mu potřebné věci. Jedná se o změnu v chodu celé rodiny a jejího denního rytmu. Musíme počítat s tím, že každé zvíře má svá specifika a je jedinečné, proto bychom měli mít na paměti, že mu...
Možná si říkáte, že naše země je malá, ne tak bohatá na přírodu nebo hory jako u našich sousedů. Přesto se u nás ale před nedávnem konal už 22. ročník Šediváčkova longu - jednoho z nejtěžších závodů psích spřežení na dlouhé vzdálenosti v Evropě. Víte,...
Je jistě bez pochyb, že labrador patří mezi ta nejznámější a nejoblíbenější psí plemena. Může za to jeho mimořádná všestrannost, přizpůsobivost, inteligence a oddanost. Podobně jako britská krátkosrstá kočka tak dokáže být i labradorský retrívr...
I u jednotlivých hlodavců najdme plemena, která jsou u chovatelů více oblíbená. Jedním takovým je americký teddy, typický svou zvláštní strukturou srsti, která mu propůjčuje vzhled plyšového medvídka.
Britská krátkosrstá kočka je bezesporu tím nejoblíbenějším kočičím plemenem nejen u nás, ale i ve zbytku Evropy. Může za to nejen její vzhled malého plyšového medvídka, ale i mírná bezproblémová povaha.
