Když vyrážíte se psem na delší cestu, není na škodu předem zvážit, který dopravní prostředek je pro vás oba nejvhodnější. Snad vám aspoň maličko pomůžu s výběrem. Posledně jsem se podívala na zoubek vlakům, tentokrát se zaměřím na autobusy.
Když vyrážíte se psem na delší cestu, není na škodu předem zvážit, který dopravní prostředek je pro vás oba nejvhodnější. Snad vám aspoň maličko pomůžu s výběrem. Posledně jsem se podívala na zoubek vlakům, tentokrát se zaměřím na autobusy.
Autobus ČSAD
Stejně jako ve vlaku i v autobusu smíte přepravovat pouze živá a malá zvířata (tedy psy ano, koňe už ne :) ). Budete-li je mít ve snadno přenosné schráně s nepropustným dnem, tím lépe pro vás. Já ale Kulajdu na cestu s ČSAD do ničeho nezavírám, protože mi to ani neušetří peníze – za psa platíte tak jako tak. Psí jízdenka vyjde zhruba na 50 % z ceny za dospělou osobu, spíš o maličko víc. To už si radši dopřejeme pohodlíčko na klíně než v tašce. Bez náhubku a vodítka na krátko to ale samozřejmě nejde.
Zvířata v autobuse nemají nárok na sedadlo. Musíte je mít na očích a zaručit, že nebudou nikoho obtěžovat, omezovat nebo dokonce ohrožovat – takže jedině na klíně nebo pod sedadlem, případně mezi nohama, stojíte-li v uličce. Jsou brána buď jako příruční zavazadlo nebo spoluzavazadlo. A jediné zvíře, které můžete vézt beze schrány, je pes.
V přepravních podmínkách bývá uvedeno, že ve voze může být jen jeden pes. Na rozdíl třeba od Polských státních drah ale může jeden člověk vézt víc psů, pokud mají náhubky, jsou na krátkém vodítku a nedělají problémy, pochopitelně. Zatím se mi ale nestalo, že by mě řidič poslal pryč kvůli psovi, který nastoupil před námi. Vždy mi dali šanci ukázat, že Kulajda nedělá problémy. Pro jistotu s sebou ale vozím něco na uklidnění, hračku nebo třeba masovou tyčinku.
Pokud do vaší přepravky není dost dobře vidět, musíte na požádání sdělit řidiči, jaké zvíře si s sebou vezete. Sdělit, ne ukázat. To, že řidič nemá rád fretky, ale ještě není důvod, aby vás nenechal nastoupit. Může vás nechat stát na zastávce jedině s tím, že už veze jiné zvíře nebo má obsazeno.
Bez náhubku smí do vozu vodící pes jen tehdy, doprovází-li nevidomou osobu. A psi sloužící státním orgánům nemusí mít košík nikdy. Vodicí, asistenční a služební psy lze přepravovat bez ohledu na počet zvířat v autobusu nebo na jeho obsazenost.
Student Agency
Co se týče Student Agency, smíte si vzít psa pouze do vnitrostátních linek. Nemá nárok na sedadlo a ani mu nelze zakoupit sedadlo vedle vás. Musí být ve skříňce, kleci nebo tašce s nepromokavým dnem, pak za něj platit nemusíte. Cestu do zahraničí umožňuje Student Agency pouze vodícím a asistenčním psům.
Podtrženo, sečteno – vlaky jsou ve srovnání s autobusy pejskařům otevřenější, nabízejí více pohodlí, zvíře má víc prostoru k pohybu (můžete se s ním projít třeba v uličce podél kupé) a vaše peněženka zas o tolik nezchudne – zbyde vám třeba na pamlsky :)
Často se nás v poradně Brita ptáte, čím to je, že dobře krmený a pravidelně odčervovaný pejsek ne a ne přibrat. Po zdravotní stránce je v pořádku, ale je mlsný. Nebo jí s chutí, ale stejně je jen kost a kůže. Řešíte stejný problém? Máme pro vás hned...
Lukáš, zkušený fotograf psů, pro vás připravil další díl miniseriálu o focení psů – neváhejte si ho přečíst, ať vaše album z dovolené stojí za to :) Hlavní pravidla přípravy k focení podle Lukáše zní následovně:
Říká se, že je horší stěhovat se s kočkou než se psem. Že se kočka vrací na místo, kde bydlela dřív, a ujde třeba i stovky kilometrů. Nevím, co je na tom pravdy, ale za sebe to potvrdit nemůžu. Naše Racy vyrůstala v panelákovém bytě a po přestěhování...
Granule jsou sice suché a tváří se, že vydrží všechno, ale záleží i na tom, jak s nimi nakládáte.
Snad každý, kdo má doma psa, by chtěl mít jeho fotky, nejlépe pořízené vlastní rukou. Slíbila jsem vám proto sérii článků o focení psů, takže hurá do toho. S tím, jak zaujmout psa při focení, aby se hezky tvářil, jak ho na focení připravit, jak vybrat...
Itálii si pejskaři obecně dost chválí.
Sotva to začalo chodit, už to milovalo balóny. Ještě to nemělo tlamku dost velkou ani na golfový míček, ale odhodlaně se to snažilo zakousnout tenisák. To je celá Kulajda. Jenomže tahle zprvu roztomilá vášeň postupně přerostla v nepříjemný zlozvyk.
Houbařská sezóna začala, je na čase vyrazit do lesa a podívat se, jestli už rostou. Pokud máte jistotu, že vám pes neuteče za zvěří a že se nikde v okolí nepotulují myslivci s nabitými puškami, vezměte si ho na pomoc. Jestli utíká, zkuste ho nejprve...
Pokud cestujete, nemáte nikoho, kdo by byl ochotný pohlídat vám psa nebo kočku a hotel pro zvířata není to pravé pro vás, je tu ještě jedno řešení. Obyčejní lidé :) Takovým řešením jsem se pro Radku stala i já.
Ne vždy si můžete vzít psa s sebou na dovolenou a ne každý z nás má příbuzné nebo známé, kteří se nám o něho postarají. Jsou destinace, kam bych s sebou Kulajdu ani brát nechtěla, třeba kvůli nebezpečným parazitům nebo náročným podmínkám, jako jsou...
Zahrádky už ožily a všechen ten rybíz, jahody, ředkvičky a spousty dalších dobrot lákají nejen nás, ale i naše psy. Něco z naší sklizně jim prospívá a něco naopak vyloženě škodí. Připravila jsem pro vás stručný přehled toho, co by pes mohl v divočině...
Líbí se vám Kulajda na úvodní fotce tady na blogu? Mně moc. Hlavně proto, že si pokaždé, když ji vidím, vzpomenu na to divadýlko okolo.
