Mistrovství světa FCI IPO Švédsko – závěr
Naposledy tímto zdravím všechny ty, kteří drželi pěsti českému týmu – moc všem děkujeme!
Když vyrážíte se psem na delší cestu, není na škodu předem zvážit, který dopravní prostředek je pro vás oba nejvhodnější. Snad vám aspoň maličko pomůžu s výběrem. Posledně jsem se podívala na zoubek vlakům, tentokrát se zaměřím na autobusy.
Když vyrážíte se psem na delší cestu, není na škodu předem zvážit, který dopravní prostředek je pro vás oba nejvhodnější. Snad vám aspoň maličko pomůžu s výběrem. Posledně jsem se podívala na zoubek vlakům, tentokrát se zaměřím na autobusy.
Autobus ČSAD
Stejně jako ve vlaku i v autobusu smíte přepravovat pouze živá a malá zvířata (tedy psy ano, koňe už ne :) ). Budete-li je mít ve snadno přenosné schráně s nepropustným dnem, tím lépe pro vás. Já ale Kulajdu na cestu s ČSAD do ničeho nezavírám, protože mi to ani neušetří peníze – za psa platíte tak jako tak. Psí jízdenka vyjde zhruba na 50 % z ceny za dospělou osobu, spíš o maličko víc. To už si radši dopřejeme pohodlíčko na klíně než v tašce. Bez náhubku a vodítka na krátko to ale samozřejmě nejde.
Zvířata v autobuse nemají nárok na sedadlo. Musíte je mít na očích a zaručit, že nebudou nikoho obtěžovat, omezovat nebo dokonce ohrožovat – takže jedině na klíně nebo pod sedadlem, případně mezi nohama, stojíte-li v uličce. Jsou brána buď jako příruční zavazadlo nebo spoluzavazadlo. A jediné zvíře, které můžete vézt beze schrány, je pes.
V přepravních podmínkách bývá uvedeno, že ve voze může být jen jeden pes. Na rozdíl třeba od Polských státních drah ale může jeden člověk vézt víc psů, pokud mají náhubky, jsou na krátkém vodítku a nedělají problémy, pochopitelně. Zatím se mi ale nestalo, že by mě řidič poslal pryč kvůli psovi, který nastoupil před námi. Vždy mi dali šanci ukázat, že Kulajda nedělá problémy. Pro jistotu s sebou ale vozím něco na uklidnění, hračku nebo třeba masovou tyčinku.
Pokud do vaší přepravky není dost dobře vidět, musíte na požádání sdělit řidiči, jaké zvíře si s sebou vezete. Sdělit, ne ukázat. To, že řidič nemá rád fretky, ale ještě není důvod, aby vás nenechal nastoupit. Může vás nechat stát na zastávce jedině s tím, že už veze jiné zvíře nebo má obsazeno.
Bez náhubku smí do vozu vodící pes jen tehdy, doprovází-li nevidomou osobu. A psi sloužící státním orgánům nemusí mít košík nikdy. Vodicí, asistenční a služební psy lze přepravovat bez ohledu na počet zvířat v autobusu nebo na jeho obsazenost.
Student Agency
Co se týče Student Agency, smíte si vzít psa pouze do vnitrostátních linek. Nemá nárok na sedadlo a ani mu nelze zakoupit sedadlo vedle vás. Musí být ve skříňce, kleci nebo tašce s nepromokavým dnem, pak za něj platit nemusíte. Cestu do zahraničí umožňuje Student Agency pouze vodícím a asistenčním psům.
Podtrženo, sečteno – vlaky jsou ve srovnání s autobusy pejskařům otevřenější, nabízejí více pohodlí, zvíře má víc prostoru k pohybu (můžete se s ním projít třeba v uličce podél kupé) a vaše peněženka zas o tolik nezchudne – zbyde vám třeba na pamlsky :)
Naposledy tímto zdravím všechny ty, kteří drželi pěsti českému týmu – moc všem děkujeme!
Mezi malým a velkým zvířetem je znatelný rozdíl, to dá rozum. Občas si to ale neuvědomíme a krmíme všechny psy stejně jako sebe, velikost, nevelikost. Jenomže bišonek vyžaduje zcela jiný způsob stravování, než třeba vlčák, a jeho potřebám je při volbě...
Včerejší ne úplně ideální den jsme hodili za hlavu a do soboty vstoupili s novými očekáváními a nadějemi. Ráno v 6.54 měla poslušnost Míša Kuncová, a tak jsme posbírali síly, vypotáceli se z vyhřátých postelí a jeli jí fandit na stadion. Studené ráno...
Pokud budeme vzpomínat na páteční den na Mistrovství světa ve Švédsku, tak asi jako na smolný, poznamenaný především stopami Petra Foltyna a Jirky Čejky. Bohužel Péťův Auzzy dostal 45 bodů, Jirka 0, nicméně postupně…
Na stopách mi bude stačit „tolik a tolik“, slyšela jsem sem tam z našeho týmu v předchozích dnech. Ovšem to ještě všichni počítali s hlínou, resp. uvláčenou podmítkou, a tak hypotetické odhady závodníků nebyly nijak nereálné. Ovšem skutek utek aneb...
Středa byla prvním dnem, kdy už se toho opravdu hodně dělo. A začala pro mne telefonátem z kanceláře závodu, že se mění program, a to posunem zkušebního psa na 14.30 a porady vedoucích týmu na 15.30. Čekala jsem, kdy se co dalšího ještě změní, nicméně...
Zase jednou jsem narazila na něco nového. Slyšeli jste někdy o „domestikačním syndromu“? Jestli ne, můžete si přečíst aspoň můj stručný překlad článku, ze kterého tuto informaci mám.
Včera jsem zmiňovala, že k nám má večer přijet na návštěvu slovenský tým, a tak se i stalo. Takže jsme sestěhovali stoly z teras, usadili se okolo nich, nachystali něco dobrého k jídlu a k tomu si nalili dobré pití. Vašek Kejř mě požádal, ať dojdu do...
Druhá noc na švédských matracích už byla pro některé členy naší výpravy malinko neklidnější, jednak za to mohou příliš měkké matrace, a pak se nám začíná krátit čas do samotného závodu... Nicméně atmosféra je stále uvolněná a pohodová. Dnes jsem s...
Konečně jsme se s Lukášem prokousali nezbytnými technickými základy focení a můžeme se věnovat postřehům z praxe psího fotografa. Někteří psi se fotí sami, s jinými je to trochu těžší. Lukáš pro vás napsal, jak hodnotí své modely on (a předpokládám, že...
Je to tu! V pátek vyvrcholily poslední naše přípravy na cestu, dostali jsme s sebou skvělé dárky od sponzorů, zadali kódy do navigace, přestěhovali své životně důležité věci do aut a – v sobotu ráno konečně cesta do švédského Malmö, kynologické Mekky...
Taky to vašemu psovi tolik chutná? A smutně kouká? A nezaslouží si jíst pořád dokola to samé? A proto dostane něco dobrého tu z ledničky, tu pod stolem? Jeden lichý argument za druhým. Jediný důvod, proč pořád dokola slyšíme, že se to nemá, je ten, že...