Kočka je dokonalým nástrojem pro lov. Vděčí za to desítkám let evoluce. Zatímco u psů byly jejich tělesné znaky zdůrazněny nebo potlačeny, kočkám zůstaly krom několika výjimek jejich hlavní rysy stavby těla nezměněny. Krom smyslů je právě stavba těla tím, co z nich dělá bezkonkurenční lovce.
U psů se šlechtěním podle jednotlivých plemen některé tělesné znaky (jako je například rychlost u chrtů nebo vytrvalost u ovčáků) zdůraznily, jiné byly zas potlačeny. Kočkám naproti tomu zůstaly hlavní rysy stavby těla beze změny (samozřejmě až na některé výjimky jako je třeba plemeno manx nebo japonský bobtail).
Jen si vezměte, ve srovnání se psy tělesná váha koček kolísá jen poměrně málo, přibližně mezi 3 – 7 kg. Všechny domácí kočky mají prostě zhruba stejný tvar i velikost, což se o psech rozhodně říct nedá. U koček rozlišujeme jen tři typy stavby těla:
Zavalitý typ – krátké a kompaktní tělo s krátkou a kulatou hlavou, plochým obličejem, širokými rameny a zády a krátkýma nohama. Typickým představitelem tohoto tělesného typu je britská krátkosrstá kočka.
Svalnatý typ – zástupci této tělesné stavby mají oproti zavalitému typu méně kulatou hlavu, mají středně široká ramena a záda i středně dlouhé nohy. Patří sem například cornish rex.
Útlý typ – sem patří kočky s protáhlou klínovitou hlavou, dlouhýma a tenkýma nohama a úzkými rameny i zády. Zařadit sem můžeme třeba siamskou kočku.
Tělo kočky je tvořeno kostrou z 245 kostí - mají tedy o 39 kostí víc než my lidé! Tento rozdíl je dán především větším počtem obratlů, které tvoří páteř a jež u téměř všech plemen přechází v dlouhou ocasní část.
Nejnápadnějším znakem kostry kočky je pružnost páteře. Můžou za to volnější spojení mezi jednotlivými obratli. Dalším klíčem k obratnosti jsou spoje mezi páteří a lopatkami a mezi páteří a pánví, absence klíčních kostí a spoj stehenní kosti zadních končetin s pánví kulovitým kloubem. Díky tomu všemu mohou kočky tak perfektně skákat, udržovat rovnováhu, šplhat, chodit po úzké římse a protáhnout se jakoukoli štěrbinou, kam se jim vejde hlava.
Kosti jsou pevné ale lehké. Perfektně se tedy hodí k obratnému a dokonale ovládanému pohybu. Další aspekt napomáhající tomuto lovci jsou velké čelisti, ze kterých vyčnívají dýkovité špičáky. Ty se perfektně hodí k uchopení a usmrcení kořisti a k trhání masa.
Kočky jsou (stejně jako psi) prstochodci – došlapují tedy na rozdíl od lidí jen na prsty. Proč je toto typickým znakem aktivního lovce? Prodlužuje se tím krok a zvíře docílí zrychlení, protože se země současně dotýká jen malá plocha nohou.
Kočičí nohy nejsou jen pozoruhodně silné. V případě nutnosti se dokáží pohybovat i nesmírně jemně. Navíc dokáží i naprosto znehybnět, a to i uprostřed kroku. V takto strnulé pozici pak vydrží až do chvíle, kdy vyrazí za kořistí. Psi musejí být naproti tomu v podobné lovecké dovednosti cvičeni. Když budete sledovat při lovu netrénovaného psa a kočku, jistě si všimnete, že psům kočičí vrozená šikovnost pro lov zkrátka chybí.
Abychom psům ale nekřivdili – kočky zas nedokáží udržet rychlost, nemohou tedy kořist štvát jako psi. Odkázány jsou na trpělivost, moment překvapení a smrtelnou přesnost.
Když to shrneme, stavba těla koček jim dává pozoruhodnou pružnost, obratnost a ladnost, kterou bychom jinde ve světě zvířat jen těžko hledali, co tříkáte?
Ať už se chystáte vyrazit kamkoli do zahraničí, před odjezdem vždy doveďte psa k veterináři, i když víte, že jste splnili základní požadavky pro cestování a de facto za hranice můžete. Mít v cestovním pasu čerstvé potvrzení o dobrém zdravotním stavu...
Všichni moc dobře víme, jak dovedou být třicetistupňová vedra nepříjemná. A teď si představte, že na sobě máte kožich a vaše tělo na všechno reaguje znatelně rychleji. Já bych v takovém počasí rozhodně nechtěla být v psí kůži. Zeptala jsem se pana...
Nevím, jak vy, ale já klíšťata prostě nesnáším. Miluju všechna zvířata včetně pavouků, hadů a škvorů, ale klíšťata prostě ne. Postrádají smysl. Možná že dřív žil nějaký živočišný druh, který se jimi živil, ale dnes už je ani nic nežere. Takže já důvody...
Já jsem se s vámi podělila o zážitky s Kulajdinou otravou, vy jste se zase podělili o svoje zkušenosti. Moc vám děkuji za rady. Napsala jsem i na jejich základě tento článek. Je určený nejen těm, kdo se starají o malé štěně, ale i ostříleným páníčkům s...
Jestli se letos chystáte na dovolenou k moři, tak vám zaprvé závidím a zadruhé pro vás mám pár užitečných pejskařských rad:
Vážně, není. Kulajdu sprchuji bez boje a naučím to i vás.
Už jsem tady zmiňovala, jak mi jeden veterinář řekl, že v Praze je víc pohotovostí pro zvířata, než pro lidi. Prolétla jsem internet a udělala pro vás seznam nejen pražských nonstop ambulancí seřazený abecedně podle jednotlivých měst z různých koutů...
Už jsem tu jednou naťukla, že beru Kulajdu s sebou do kina. Dělám to jednoduše proto, že nechci, aby celé dny trávila zavřená v bytě a myslela na hlouposti (jako jsou například vymyšlená štěňátka). Když venku prší a ani jedné z nás se nechce běhat v...
Zase jednou jsem se dozvěděla něco nového. Vy jste věděli, že pitbul vlastně vůbec není uznané plemeno?
Vzpomínám si, že když jsme si pořizovali první z našich koček, britskou modrou, chtěli jsme, aby zůstala tak světle stříbrná, jak se narodila. Chovatelka nám tehdy prozradila, že krmiva s mořskou řasou podporují tu správnou tmavě modrou barvu srsti...
Není zas tak neobvyklé, že v období dospívání změní váš pes barvu. Jenomže co když váš dospělý pes přijde domů s barevným přelivem?
Mnozí z vás jistě zaznamenali, že 22. 5. 2014 se v Senátu konala evropská konference Stát a ochrana zvířat. Pořádala ji místopředsedkyně Senátu Miluše Horská. K ústřednímu tématu psích množíren se vyjádřila jasně:
