Mistrovství světa FCI IPO Švédsko – závěr
Naposledy tímto zdravím všechny ty, kteří drželi pěsti českému týmu – moc všem děkujeme!
Příběh udatného Bamsyho se začal psát v norském Oslu v roce 1937. Jako štěně ho koupil lodní kapitán Erling Hafto, který z něj začal vychovávat pravého námořníka. Už od útlého štěněčího věku se tak Bamsy plavil na lodích a seznamoval se s životem na moři.
Příběh udatného Bamsyho se začal psát v norském Oslu v roce 1937. Jako štěně ho koupil lodní kapitán Erling Hafto, který z něj začal vychovávat pravého námořníka. Už od útlého štěněčího věku se tak Bamsy plavil na lodích a seznamoval se s životem na moři.
Poklidná léta však příchod druhé světové války zahalil do tmy a Bamsy byl 9. února 1940 zapsán jako oficiální člen posádky pobřežní hlídkové lodě. Během tvrdých bojů se ukázal jako ten nejlepší parťák, kterého lodník může mít. Neohroženě zachránil mladého velitele, který byl napaden ozbrojeným mužem, nebo jindy vytáhl námořníka, který spadl přes palubu.
Jeho výkony však nekončily jen na úrovni chrabrosti v boji. Ukázal se totiž jako skvělý parťák, který nenechá kamarády ve štychu. Naučil se jezdit autobusem do námořníky oblíbeného baru Bodega, aby je hezky spořádaně dovedl do svých postelí. Už během války se stal z Bamsyho symbol norské svobody a posel pozitivní energie. Norové si ho dodnes připomínají, jak nosil norskou námořní čepici, která se pro něj stala symbolem a rozpoznávacím znakem. Použitá byla jak na vlasteneckých velikonočních kartách, tak i na vánočních kartách během války. Svým charakterem si vysloužil dokonce i post oficiálního maskota spojeneckých sil.
Pokud byste se chtěli s Bamsym potkat tváří v tvář, stačí zajít do ulice Montrose's Wharf, kde najdete jeho bronzovou sochu v nadživotní velikosti. V případě, že patříte mezi opravdové milovníky historie a silných příběhů, doporučujeme přečíst knihu Námořní pes Bamsy, která mapuje Bamsyho život od předválečných dnů v Honningsvågu, přes pět let války, až po jeho smrt.
Bamsyho posledním dnem se stal 22. červenec 1944, kdy mu selhalo srdce. Královské norské námořnictvo si ho připomíná pravidelně dodnes, pořádá pamětní ceremonie za Bamsyho každých deset let. Tak silný příběh se dostal rychle za hranice Norska a v roce 2006 se Bamsy dočkal jako jediné zvíře druhé světové války zlaté medaile za galantnost a oddanost povinnosti.
Naposledy tímto zdravím všechny ty, kteří drželi pěsti českému týmu – moc všem děkujeme!
Včerejší ne úplně ideální den jsme hodili za hlavu a do soboty vstoupili s novými očekáváními a nadějemi. Ráno v 6.54 měla poslušnost Míša Kuncová, a tak jsme posbírali síly, vypotáceli se z vyhřátých postelí a jeli jí fandit na stadion. Studené ráno...
Mezi malým a velkým zvířetem je znatelný rozdíl, to dá rozum. Občas si to ale neuvědomíme a krmíme všechny psy stejně jako sebe, velikost, nevelikost. Jenomže bišonek vyžaduje zcela jiný způsob stravování, než třeba vlčák, a jeho potřebám je při volbě...
Pokud budeme vzpomínat na páteční den na Mistrovství světa ve Švédsku, tak asi jako na smolný, poznamenaný především stopami Petra Foltyna a Jirky Čejky. Bohužel Péťův Auzzy dostal 45 bodů, Jirka 0, nicméně postupně…
Středa byla prvním dnem, kdy už se toho opravdu hodně dělo. A začala pro mne telefonátem z kanceláře závodu, že se mění program, a to posunem zkušebního psa na 14.30 a porady vedoucích týmu na 15.30. Čekala jsem, kdy se co dalšího ještě změní, nicméně...
Na stopách mi bude stačit „tolik a tolik“, slyšela jsem sem tam z našeho týmu v předchozích dnech. Ovšem to ještě všichni počítali s hlínou, resp. uvláčenou podmítkou, a tak hypotetické odhady závodníků nebyly nijak nereálné. Ovšem skutek utek aneb...
Zase jednou jsem narazila na něco nového. Slyšeli jste někdy o „domestikačním syndromu“? Jestli ne, můžete si přečíst aspoň můj stručný překlad článku, ze kterého tuto informaci mám.
Druhá noc na švédských matracích už byla pro některé členy naší výpravy malinko neklidnější, jednak za to mohou příliš měkké matrace, a pak se nám začíná krátit čas do samotného závodu... Nicméně atmosféra je stále uvolněná a pohodová. Dnes jsem s...
Včera jsem zmiňovala, že k nám má večer přijet na návštěvu slovenský tým, a tak se i stalo. Takže jsme sestěhovali stoly z teras, usadili se okolo nich, nachystali něco dobrého k jídlu a k tomu si nalili dobré pití. Vašek Kejř mě požádal, ať dojdu do...
Konečně jsme se s Lukášem prokousali nezbytnými technickými základy focení a můžeme se věnovat postřehům z praxe psího fotografa. Někteří psi se fotí sami, s jinými je to trochu těžší. Lukáš pro vás napsal, jak hodnotí své modely on (a předpokládám, že...
Je to tu! V pátek vyvrcholily poslední naše přípravy na cestu, dostali jsme s sebou skvělé dárky od sponzorů, zadali kódy do navigace, přestěhovali své životně důležité věci do aut a – v sobotu ráno konečně cesta do švédského Malmö, kynologické Mekky...
Taky to vašemu psovi tolik chutná? A smutně kouká? A nezaslouží si jíst pořád dokola to samé? A proto dostane něco dobrého tu z ledničky, tu pod stolem? Jeden lichý argument za druhým. Jediný důvod, proč pořád dokola slyšíme, že se to nemá, je ten, že...