20 let Britu
Rok 2014 je rokem oslav – máme za sebou krásných 20 let!
Na tom, jestli správně vytáhnete klíště z psího nebo kočičího kožichu, může záviset, jestli se zvíře nakazí lymskou boreliózou nebo jiným zákeřným onemocněním přenášeným klíšťaty. Máte na to tu správnou techniku a pomůcky?
Ačkoli se princip nijak neliší od vytahování klíštěte člověku, odstraňování klíštěte zvířeti je o to složitější, že pacient často nespolupracuje nebo nezůstane dlouho v klidu. Pro co největší snížení rizika nákazy je ale vytáhnutí klíštěte co nejdříve a správným způsobem velmi důležité.
Když jsem byla malá, klíště se zpravidla před vytažením mazalo krémem nebo olejem. Dnes už ale víme, jak kontraproduktivní to bylo. Tímto se totiž klíště přidusí a může do ranky vyvrhnout obsah střev a tedy i bakterie způsobující například lymskou boreliózu nebo encefalitidu.
Takže i kdybychom infikované klíště detekovali a vyndali včas, k nákaze by nejspíš stejně došlo, ještě k tomu naším zaviněním.
Ačkoli se běžně na vyndávání klíšťat prodávají speciální pinzety, nejde o nejlepší způsob. I takovou pinzetou můžete klíště zmáčknout. V takovém případě může dojít k vytlačení střev do ranky a výsledek je stejný jako v předešlém bodu. I bez toho můžete manipulací spustit obrannou reakci, při které dochází k vyprázdnění potenciálně infekčního obsahu střev do ranky. Navíc manipulace s ní, alespoň pro mě, není nejjednodušší a nejrychlejší.
Tím správným nástrojem pro vyndávání klíštěte je buď háček, nebo speciální karta. Oba dva mají výřez ve tvaru V, do kterého se parazit zahákne. Karta má tu výhodu, že má dva výřezy různé velikosti, podle velikosti klíštěte a v rohu ještě lupu.
Ať už zvolíme jakýkoli z těchto nástrojů, přiložíme ho těsně ke kůži, táhneme směrem ke klíštěti tak, abychom ho nabrali do zářezu, a pak buď v tahu pokračujeme až se pustí, případně mu pomůžeme vikláním. Pak už stačí místo vkusu jenom pořádně vydezinfikovat. Pro to radím zvolit dezinfekci, která tolik nepálí, jako je třeba Ajatin.
Takovouto manipulací nevznikne žádná možnost, že by se klíště zmáčklo a jeho vnitřnosti se vytlačily do rány (v místě přisátí se někdy může objevit zarudlá boulička - jde o lokální reakci, která časem zmizí, nemusí se jednat o infekci).
Pokud v rance zůstala kusadla, nemusíte se bát. Jimi žádná následná infekce nehrozí a tělo si s nimi poradí jako třeba se zadřenou třískou. Je třeba ranku pouze pár dní kontrolovat, aby se nezanítila.
Po proceduře si nezapomeňte umýt ruce. Klíště také za žádnou cenu nemačkejte mezi prsty, mikrokapénky infikované krve by se vám mohly dostat do očí, nosu nebo úst. Bezpečným způsobem likvidace klíštěte je jeho spláchnutí do záchodu.
A pokud si chcete být jistí, že klíště nebylo nakažené a nemohlo tedy za žádnou cenu dojít k infikování chlupáče, můžete ho poslat do laboratoře na test nebo donést na sběrné místo v Praze. Máte na výběr, na co všechno mají parazita testovat (standardní balíček zjišťující přítomnost lymské boreliózy, encefalitidy a ehrlichiózy vás vyjde na 1 990 korun). Jak si takové vyšetření klíštěte objednat, se dozvíte tady.
Při vyndávání klíštěte si můžete pomoci i dvěma přípravky. Prvním z nich je Atix. Jde o kriogenní sprej, který po nastříkání klíště okamžitě zamrazí. Tím účinně eliminuje další možnou nákazu. Pak už stačí klíště odstranit, což by mělo být po použití tohoto přípravku snadné a rychlé.
Druhým přípravkem je Klíšťák Ixoderm. Jde o gel, kterým se klíště zakápne. Tak se parazit okamžitě zneschopní bez vyvolání jakékoli obranné reakce. Přípravek dezinfikuje ránu, klíště znehybní, usmrtí, vysuší, zpevní a naruší tzv. cementovou vrstvu, díky které klíště pevně drží v kůži.
Při použití u zvířat je problém, že zaschlý gel nejde dobře ze srsti. Ničemu ale nevadí, pokud odstraníte klíště a zbytek gelu na chlupech necháte odrolit.
Já tento přípravek používám třetím rokem jak na sebe, tak na psa a odstranění vždy proběhlo bez problému. Gel schne asi pět minut, tak musíte jen ohlídat, aby si ho mezitím zvíře neolízalo. Možná ale, pokud bude potřeba, letos vyzkouším i Atix, třeba s ním bude vyndání ještě jednodušší.
Rok 2014 je rokem oslav – máme za sebou krásných 20 let!
Včerejší ne úplně ideální den jsme hodili za hlavu a do soboty vstoupili s novými očekáváními a nadějemi. Ráno v 6.54 měla poslušnost Míša Kuncová, a tak jsme posbírali síly, vypotáceli se z vyhřátých postelí a jeli jí fandit na stadion. Studené ráno...
Mezi malým a velkým zvířetem je znatelný rozdíl, to dá rozum. Občas si to ale neuvědomíme a krmíme všechny psy stejně jako sebe, velikost, nevelikost. Jenomže bišonek vyžaduje zcela jiný způsob stravování, než třeba vlčák, a jeho potřebám je při volbě...
Pokud budeme vzpomínat na páteční den na Mistrovství světa ve Švédsku, tak asi jako na smolný, poznamenaný především stopami Petra Foltyna a Jirky Čejky. Bohužel Péťův Auzzy dostal 45 bodů, Jirka 0, nicméně postupně…
Středa byla prvním dnem, kdy už se toho opravdu hodně dělo. A začala pro mne telefonátem z kanceláře závodu, že se mění program, a to posunem zkušebního psa na 14.30 a porady vedoucích týmu na 15.30. Čekala jsem, kdy se co dalšího ještě změní, nicméně...
Na stopách mi bude stačit „tolik a tolik“, slyšela jsem sem tam z našeho týmu v předchozích dnech. Ovšem to ještě všichni počítali s hlínou, resp. uvláčenou podmítkou, a tak hypotetické odhady závodníků nebyly nijak nereálné. Ovšem skutek utek aneb...
Zase jednou jsem narazila na něco nového. Slyšeli jste někdy o „domestikačním syndromu“? Jestli ne, můžete si přečíst aspoň můj stručný překlad článku, ze kterého tuto informaci mám.
Druhá noc na švédských matracích už byla pro některé členy naší výpravy malinko neklidnější, jednak za to mohou příliš měkké matrace, a pak se nám začíná krátit čas do samotného závodu... Nicméně atmosféra je stále uvolněná a pohodová. Dnes jsem s...
Včera jsem zmiňovala, že k nám má večer přijet na návštěvu slovenský tým, a tak se i stalo. Takže jsme sestěhovali stoly z teras, usadili se okolo nich, nachystali něco dobrého k jídlu a k tomu si nalili dobré pití. Vašek Kejř mě požádal, ať dojdu do...
Konečně jsme se s Lukášem prokousali nezbytnými technickými základy focení a můžeme se věnovat postřehům z praxe psího fotografa. Někteří psi se fotí sami, s jinými je to trochu těžší. Lukáš pro vás napsal, jak hodnotí své modely on (a předpokládám, že...
Je to tu! V pátek vyvrcholily poslední naše přípravy na cestu, dostali jsme s sebou skvělé dárky od sponzorů, zadali kódy do navigace, přestěhovali své životně důležité věci do aut a – v sobotu ráno konečně cesta do švédského Malmö, kynologické Mekky...
Taky to vašemu psovi tolik chutná? A smutně kouká? A nezaslouží si jíst pořád dokola to samé? A proto dostane něco dobrého tu z ledničky, tu pod stolem? Jeden lichý argument za druhým. Jediný důvod, proč pořád dokola slyšíme, že se to nemá, je ten, že...