Když se vám rodina rozroste o nového (lidského) člena, nemusí to být radostná událost pro všechny. Nejeden pes se s takovou situací jen těžko srovnává, a proto je lépe ho na ni začít připravovat ještě před narozením miminka. Pejskovi to tak ulehčíte a dítěti zajistíte bezpečí.
Když se vám rodina rozroste o nového (lidského) člena, nemusí to být radostná událost pro všechny. Nejeden pes se s takovou situací jen těžko srovnává, a proto je lépe ho na ni začít připravovat ještě před narozením miminka. Pejskovi to tak ulehčíte a dítěti zajistíte bezpečí.
Ke kontaktu dítěte se psem by mělo dojít až v momentě, kdy na něj bude pes připravený. Zatímco někteří si na nový přírůstek zvyknou rychle, pro jiné to může být velký problém. Proto je třeba začít na miminko pejska připravovat co nejdříve. Postup jsem sepsala do několika základních bodů:
Pro bezpečí miminka i vašich nervů je důležité, aby pes důsledně ovládal základní povely. Předejdete tak tomu, aby se vám zvíře motalo pod nohama, když se budete věnovat dítěti (třeba ho přebalovat). Krom povelů jako sedni, lehni, zůstaň (u nás třeba ještě zmiz) by měl být pejsek naučený na své místo. Když odložíte miminko na gauč nebo třeba na postel, musíte mít jistotu, že bude před psem v bezpečí. Stejně tak psa odnaučte chodit nebo spát na místech, kde bude dítě odpočívat. To musí mít obzvláště v prvních měsících života na odpočinek klid.
Ještě před příchodem miminka seznamte psa s novými věcmi v bytě, jako je postýlka, kočárek a podobně. Nechte ho je očuchat, ale dejte mu důkladně najevo, že tyto věci jsou pro něj tabu a do příchodu nového přírůstku ho v tom utvrďte. Musíte psa také důkladně naučit rozlišovat mezi jeho hračkami a těmi dětskými. Někteří psi bývají majetničtí a může to u nich dát dost práce. Děti mají ve zvyku vše cucat a kousat, a proto je nežádoucí, aby se dostaly do styku s hračkou, kterou měl v tlamě váš pes. Tyto zákazy je třeba psa naučit opravdu před příchodem miminka, nebude si je tak s ním negativně spojovat.
Někteří psi mohou na dětský pláč nebo výskot reagovat nežádoucím chováním. Mohou se bát nebo štěkat. Proto není od věci je se zvuky seznámit ještě před příchodem oné hlásné trouby. Můžete třeba zakoupit CD s dětskými zvuky a pravidelně mu ho pouštět, případně mu zvuky spojovat s pozitivní zkušeností - pohlazením, pochvalou, hrou nebo pamlskem.
Pokud už víte, že po narození dítěte nebudete moci psa venčit tak jako dosud, nebo ho krmit v naučenou dobu a podobně, snažte se všechny změny v denním režimu zavést, než se miminko narodí.
Pomoci pejskovi může, pokud mu z porodnice přinesete nějakou věc s pachem novorozence, aby se s ním mohl seznámit ještě před samotným kontaktem.
Pokud máte tu možnost, zkuste psa přivézt do kontaktu s dítětem, třeba ke známým na návštěvu. Zjistíte tak jeho reakce na různé situace a budete mít větší představu o tom, na čem je třeba před narozením vašeho vlastního miminka se psem pracovat.
Máte nějaké další rady, jak psa na miminko připravit ještě před jeho narozením? Já toto za sebou zatím ještě nemám, tak uvítám postřehy z praxe.
Příště se pokusím shrnout, jak psa s miminkem seznámit a jaká pravidla mu dále nastavit.
Často se nás v poradně Brita ptáte, čím to je, že dobře krmený a pravidelně odčervovaný pejsek ne a ne přibrat. Po zdravotní stránce je v pořádku, ale je mlsný. Nebo jí s chutí, ale stejně je jen kost a kůže. Řešíte stejný problém? Máme pro vás hned...
Lukáš, zkušený fotograf psů, pro vás připravil další díl miniseriálu o focení psů – neváhejte si ho přečíst, ať vaše album z dovolené stojí za to :) Hlavní pravidla přípravy k focení podle Lukáše zní následovně:
Říká se, že je horší stěhovat se s kočkou než se psem. Že se kočka vrací na místo, kde bydlela dřív, a ujde třeba i stovky kilometrů. Nevím, co je na tom pravdy, ale za sebe to potvrdit nemůžu. Naše Racy vyrůstala v panelákovém bytě a po přestěhování...
Granule jsou sice suché a tváří se, že vydrží všechno, ale záleží i na tom, jak s nimi nakládáte.
Snad každý, kdo má doma psa, by chtěl mít jeho fotky, nejlépe pořízené vlastní rukou. Slíbila jsem vám proto sérii článků o focení psů, takže hurá do toho. S tím, jak zaujmout psa při focení, aby se hezky tvářil, jak ho na focení připravit, jak vybrat...
Itálii si pejskaři obecně dost chválí.
Sotva to začalo chodit, už to milovalo balóny. Ještě to nemělo tlamku dost velkou ani na golfový míček, ale odhodlaně se to snažilo zakousnout tenisák. To je celá Kulajda. Jenomže tahle zprvu roztomilá vášeň postupně přerostla v nepříjemný zlozvyk.
Houbařská sezóna začala, je na čase vyrazit do lesa a podívat se, jestli už rostou. Pokud máte jistotu, že vám pes neuteče za zvěří a že se nikde v okolí nepotulují myslivci s nabitými puškami, vezměte si ho na pomoc. Jestli utíká, zkuste ho nejprve...
Pokud cestujete, nemáte nikoho, kdo by byl ochotný pohlídat vám psa nebo kočku a hotel pro zvířata není to pravé pro vás, je tu ještě jedno řešení. Obyčejní lidé :) Takovým řešením jsem se pro Radku stala i já.
Ne vždy si můžete vzít psa s sebou na dovolenou a ne každý z nás má příbuzné nebo známé, kteří se nám o něho postarají. Jsou destinace, kam bych s sebou Kulajdu ani brát nechtěla, třeba kvůli nebezpečným parazitům nebo náročným podmínkám, jako jsou...
Zahrádky už ožily a všechen ten rybíz, jahody, ředkvičky a spousty dalších dobrot lákají nejen nás, ale i naše psy. Něco z naší sklizně jim prospívá a něco naopak vyloženě škodí. Připravila jsem pro vás stručný přehled toho, co by pes mohl v divočině...
Líbí se vám Kulajda na úvodní fotce tady na blogu? Mně moc. Hlavně proto, že si pokaždé, když ji vidím, vzpomenu na to divadýlko okolo.
