Když se vám rodina rozroste o nového (lidského) člena, nemusí to být radostná událost pro všechny. Nejeden pes se s takovou situací jen těžko srovnává, a proto je lépe ho na ni začít připravovat ještě před narozením miminka. Pejskovi to tak ulehčíte a dítěti zajistíte bezpečí.
Když se vám rodina rozroste o nového (lidského) člena, nemusí to být radostná událost pro všechny. Nejeden pes se s takovou situací jen těžko srovnává, a proto je lépe ho na ni začít připravovat ještě před narozením miminka. Pejskovi to tak ulehčíte a dítěti zajistíte bezpečí.
Ke kontaktu dítěte se psem by mělo dojít až v momentě, kdy na něj bude pes připravený. Zatímco někteří si na nový přírůstek zvyknou rychle, pro jiné to může být velký problém. Proto je třeba začít na miminko pejska připravovat co nejdříve. Postup jsem sepsala do několika základních bodů:
Pro bezpečí miminka i vašich nervů je důležité, aby pes důsledně ovládal základní povely. Předejdete tak tomu, aby se vám zvíře motalo pod nohama, když se budete věnovat dítěti (třeba ho přebalovat). Krom povelů jako sedni, lehni, zůstaň (u nás třeba ještě zmiz) by měl být pejsek naučený na své místo. Když odložíte miminko na gauč nebo třeba na postel, musíte mít jistotu, že bude před psem v bezpečí. Stejně tak psa odnaučte chodit nebo spát na místech, kde bude dítě odpočívat. To musí mít obzvláště v prvních měsících života na odpočinek klid.
Ještě před příchodem miminka seznamte psa s novými věcmi v bytě, jako je postýlka, kočárek a podobně. Nechte ho je očuchat, ale dejte mu důkladně najevo, že tyto věci jsou pro něj tabu a do příchodu nového přírůstku ho v tom utvrďte. Musíte psa také důkladně naučit rozlišovat mezi jeho hračkami a těmi dětskými. Někteří psi bývají majetničtí a může to u nich dát dost práce. Děti mají ve zvyku vše cucat a kousat, a proto je nežádoucí, aby se dostaly do styku s hračkou, kterou měl v tlamě váš pes. Tyto zákazy je třeba psa naučit opravdu před příchodem miminka, nebude si je tak s ním negativně spojovat.
Někteří psi mohou na dětský pláč nebo výskot reagovat nežádoucím chováním. Mohou se bát nebo štěkat. Proto není od věci je se zvuky seznámit ještě před příchodem oné hlásné trouby. Můžete třeba zakoupit CD s dětskými zvuky a pravidelně mu ho pouštět, případně mu zvuky spojovat s pozitivní zkušeností - pohlazením, pochvalou, hrou nebo pamlskem.
Pokud už víte, že po narození dítěte nebudete moci psa venčit tak jako dosud, nebo ho krmit v naučenou dobu a podobně, snažte se všechny změny v denním režimu zavést, než se miminko narodí.
Pomoci pejskovi může, pokud mu z porodnice přinesete nějakou věc s pachem novorozence, aby se s ním mohl seznámit ještě před samotným kontaktem.
Pokud máte tu možnost, zkuste psa přivézt do kontaktu s dítětem, třeba ke známým na návštěvu. Zjistíte tak jeho reakce na různé situace a budete mít větší představu o tom, na čem je třeba před narozením vašeho vlastního miminka se psem pracovat.
Máte nějaké další rady, jak psa na miminko připravit ještě před jeho narozením? Já toto za sebou zatím ještě nemám, tak uvítám postřehy z praxe.
Příště se pokusím shrnout, jak psa s miminkem seznámit a jaká pravidla mu dále nastavit.
Nakrmit psa rozhodně není totéž jako nakrmit kočku. A nejde jen o to, komu je snazší se jídlem zavděčit. Složení jejich krmiv a rituály krmení se v mnohém liší. O nejzásadnějších rozdílech jsem si popovídala s odborníkem na výživu Ing. Martinem Kvášem:
Podzim je asi nejfotogeničtější roční období, proto jsem požádala Lukáše Skalického, aby se s fanoušky Britu podělil o svoje bohaté zkušenosti se zachycováním psů uprostřed barevného listí. Tady jsou jeho postřehy:
Že vlk a pes nejsou stejní, je známá věc a leckdo by si řekl, že už není potřeba ji dál „rozmazávat“. Mě osobně ale sledování oněch drobných nuancí, které je dělají jiným druhem po psychické stránce, zkrátka baví. Díky výzkumům, které provádějí dámy...
Jel jsem s Michalem a bylo to fajn, jelikož řídil tam i zpět (samozřejmě nejen kvůli tomu). Není vůbec špatný se nechat vozit. To z práce fakt neznám.
Dnes nemám chuť na odborná témata. Nemám myšlenky na výživu, výchovu nebo péči o zvířata. Tentokrát se chci věnovat vzpomínání.
Počasí je na nás přísné, tak jsem tentokrát zvolila trošku odlehčenější téma: spánek a pohoda. Určitě to sami dobře znáte – občas se v pohodlné posteli převalujete, ne a ne usnout, a když se odevzdaně vydáte strávit zbytek noci u televize, zaberete na...
Bílá zvířata s nadýchaným kožíškem jsou krásná – ovšem jen pokud se o ně dobře staráte. Každodenní česání a mytí nejeden pejskař vyřeší praktickým ostříháním. Jak se ale vypořádat s nažloutlými a načervenalými skvrnami, které se psům a kočkám objevují...
Podávání krmiva je obřad, který slouží k budování vztahů mezi člověkem a psem. Pokud člověk ví, jak na to, je jídlo významným nástrojem upevňování jeho pozice ve smečce, tedy vůči jeho psovi. Detaily o vhodném krmení mi prozradil výživový odborník...
Už několikrát jsem se setkala s tvrzením, že chůze ze schodů může být pro štěňata, a pro malá plemena i v dospělosti, nezdravá. Prý je náročná pro jejich páteř a může způsobit trvalé následky zapříčiněné skřípnutým nervem, zablokovaným obratlem a tak...
Podzim a línání přicházejí ruku v ruce. Výměna srsti se ale u psů změnila v závislosti na jejich soužití s člověkem. Může se zdát, že probíhá celý rok nebo naopak téměř vůbec. A snadno ji lze zaměnit i s nemocí. Pokud se vám zdá, že se letošní...
Vycvičit loveckého psa můžete, i když s ním na skutečný hon třeba nikdy nevyrazíte. Je to zábavný způsob výchovy a navíc v přírodě. O svých začátcích mi vyprávěla Irena Schneiderová, hrdá majitelka německé krátkosrsté ohařky Arlety. Když začala působit...
Život v teráriu může být pro hlodavce dokonce příjemnější než „divočina“. Zvlášť pokud uděláte všechno pro jejich spokojenost – to se týká i péče o jejich sociální vyžití. Ne všechny druhy hlodavců žijí ve volné přírodě o samotě a bez vhodné...
