Toxokaróza je nejčastější vnitřní parazitózou psů a koček. Pokud chceme udržet své mazlíčky i sebe v bezpečí, je třeba pravidelného odčervování. Víte, co za touto nemocí stojí a jak se přenáší?
Za toxokarózou hledejme parazity, především dva druhy oblých červů z rodu Toxocara: škrkavka psí a škrkavka kočičí. Jako zjevná choroba se toxokaróza vyskytuje především u mláďat. Masivní invaze škrkavek je může v extrémních případech dokonce zahubit.
Infikovat se může i člověk. V jeho těle sice larvy škrkavek nedokončí vývoj, mohou ale migrovat do různých vnitřních orgánů či do oka a poškodit je. Proto byste neměli zanedbávat pravidelné odčervování vašich mazlíků i kvůli vlastnímu zdraví.
Škrkavka psí je 9 - 18 cm dlouhý červ. Dospělí jedinci žijí v tenkém střevě psů, kde samičky kladou velké množství vajíček. Ta jsou tak malá, že je nelze vidět pouhým okem. Dozrávají ve vnějším prostředí a infekční se stanou po dvou až čtyřech týdnech. Vajíčka jsou vysoce odolná a infekční zůstávají až několik let, dokonce je nezničí ani běžné dezinfekční prostředky. Uhynou ale vysušením nebo zmrznutím (proto vajíčka obecně špatně prospívají v kočičích záchůdcích, kde rychle vyschnou).
Tato infekční vajíčka jsou zdrojem nákazy nejen pro další psy, ale například i pro člověka. V něm se pak z vajíčka vylíhne larva, která putuje ze střeva do různých orgánů, kde se zapouzdří. Tento proces je podstatou larvální toxokarózy.
V případě pozření vajíčka psem se larvy uvolněné ve střevě mohou stejně jako u člověka dostat krví do různých orgánů kde zapouzdří, nebo cestují do jater a posléze do plic a cestou dospívají. Z plic pronikají do průdušnice, nechají se vykašlat a spolknout, a tak se opět dostanou do tenkého střeva, kde se naposledy svlékají a dospívají v pohlavně zralé škrkavky, které mohou produkovat další vajíčka. Tento proces trvá přibližně deset dní. Proto je důležité každé odčervení po dvou týdnech opakovat, protože funguje pouze na dospělé jedince.
V případě psů škrkavky dospívají především u štěňat do tří měsíců, u starších jedinců se spíše zapouzdří. Není to ale pravidlem.
Škrkavka kočičí je o něco menší, dorůstá asi 10 cm. Jinak se od té psí moc neliší až na to, že nedělá rozdíly ve věku kočky a dospívá u všech jedinců. Je zde tedy riziko další infekce větší.
Díky své odolnosti se vajíčka škrkavky kumulují v půdě a šíří se vodou nebo mechanicky třeba na nohách zvířat, olizováním nebo pozřením přenašeče, kterým může být třeba i žížala nebo hlodavec. Domů si je můžete přinést i na podrážkách a nakazit se tak mohou i lidé, kteří žádné zvíře nemají. Dalším způsobem šíření z jednoho hostitele na dalšího je přímá infekce štěňat a koťat ještě před narozením nebo skrz mateřské mléko.
Jednoduše základní prevence, zejména u mláďat. Štěňata i koťata se poprvé odčervují ve stáří dvou týdnů a opakuje se každých 14 dnů až do věku tří měsíců. Tak se jich ve střevě nenahromadí tolik, aby došlo ke zjevným projevům toxokarózy. Nezapomeňte se u takto mladých jedinců na způsobu odčervení poradit s veterinářem. Dospělé psy stačí odčervovat dvakrát za rok, stejně tak bytové kočky. U koček chodících ven, je třeba odčervení opakovat každé tři měsíce.
Je jasné, že letošní Velikonoce nebudou probíhat tak, jak jsme zvyklí a některých tradic se budeme muset holt vzdát. Svátky budeme trávit doma v kruhu těch nejbližších, tak proč do toho nezapojit i naše kočičí společníky?
V době, kdy musíme trávit většinu času doma, nás i naše mazlíky může lehce přepadnout nuda. Jak nespadnout do stereotypu a volný čas využít smysluplně prací se psím parťákem? Jak pesana unavit i bez dlouhých vycházek venku?
Pobyt v karanténě znamená změnu životního stylu. Najednou je spousta času na koníčky, dodělává se, na co nebyl dříve čas, jen všechno probíhá na omezeném prostoru. S pejskem se najednou potkáváme velmi často a zjišťujeme, že se styl života změnil i...
Jaro je tu a s ním i čas na podporu imunity a detoxikaci těla. V zimě se totiž v těle hromadí nejvíce toxinů a zátěž představuje i změna počasí. Jak psí imunitu zbytečně nezatěžovat, a naopak ji podpořit?
V USA i některých evropských státech si můžete registrovat psa, kočku nebo i jiného mazlíka jako citového společníka. Zvíře s takovým statusem pak má oproti obyčejným mazlíkům některé výhody. Mezi asistenční psy se ale nepočítá.
Nezáleží na tom, v jakém patře bydlíte. Parapety patří mezi oblíbená místa našich kočičích společníků. Neštěstí se tak může stát lehce kdekoli.
https://krmivo-brit.cz/cs/breed-catalog/pincove-kniraci-plemena-molossoidni-a-svycarsti-salasnicti-psi/tibetska-doga Čas od času narazíte na příběh opuštěného psa, co se přidá k člověku při jeho větším či menším dobrodružství. Meře její dobrodružství...
O kočkách se často říká, že jsou velmi empatické a dokáží vycítit, jak se lidé cítí nebo že je něco bolí. Je jasné, že soužití s nimi zlepšuje kvalitu našeho života i naše zdraví. Dokáží ale naši kočičí společníci lidskou bolest cítit a reagovat na ni?
Hoopers je poměrně nová psí sportovní disciplína. Možná, že jste o ní tedy ještě ani neslyšeli. Překážky jsou koncipovány s minimálními nároky na pohybový aparát psa i psovoda. Hodí se tak i pro starší čtyřnohé mazlíčky i psy pohybově ne zcela zdatné.
To, že je spousta pokojových květin pro kočky jedovatá, asi každý z nás ví. Napadlo vás ale někdy přemýšlet i o řezaných květinách, které si přinesete domů?
Je jasné, že o bílou srst je třeba se starat, aby nežloutla, nerezla nebo nehnědla. Napadlo vás ale někdy, že je možné zářivě bílý kožich podpořit i pomocí krmiva a doplňků stravy?
Evropská krátkosrstá kočka má obyčejný vzhled, a navíc ne tak ustálenou povahu jako jiná plemena. Proto není ve světě nijak extra oblíbená, až na Skandinávii, kde si popularitu drží.
