O tom, jak si kočka našla cestu do života člověka a jak byla ve starověku chována v úctě, jsme si řekli minule. Pojďme se teď tedy podívat na to, co dalšího ji po boku člověka čekalo, než se zhostila role domácího mazlíčka.
O tom, jak si kočka našla cestu do života člověka a jak byla ve starověku chována v úctě, jsme si řekli minule. Pojďme se teď tedy podívat na to, co dalšího ji po boku člověka čekalo, než se zhostila role domácího mazlíčka.
Středověká Evropa
I ve středověku byly kočky na území Evropy velmi ceněny. Karel Veliký dokonce v 9. století vydal nařízení, že se má kočka chovat na každém selském či klášterním dvoře. Krádež nebo zabití kočky se velmi přísně trestalo.
Dokonce i křesťané měli zprvu ke kočkám kladný vztah. Podle legendy kočka zahřívala a chránila Ježíška v jesličkách a typická kresba na hlavě mourovatých koček byla pokládána za stopu tří prstů Panny Marie, která ji z vděčnosti pohladila.
Pohled člověka na kočky a vztah k nim se radikálně změnil v 13. století s příchodem inkvizice. Ta je označila za spojence čarodějnic a ďábla a prohlásila je za posedlé zlými duchy. Vše, co na nich lidé doposud obdivovali, jako jejich nezávislost, pružné pohyby nebo možnost vidět ve tmě, se najednou obrátilo proti nim.
Kočky začaly být upalovány společně s čarodějnicemi a černá kočka se stala symbolem ďábla. Vše vyvrcholilo v 16. a 17. století, kdy byly kočky ve velkém věšeny, přibíjeny na vrata nebo upalovány v koších. Dokonce se věřilo, že kočky mají schopnost ovládnout mrtvé tělo a udělat z něj upíra.
V námořnictví se ale přes to všechno vztah ke kočkám nezměnil a i v raném novověku byly používány na lodích pro lov myší a krys. V 18. století dokonce vznikla oficiální funkce lodní kočky a tuto pozici si kočky udržely až do 20. století. Jedna taková se dokonce plavila i na Titanicu. Tímto způsobem se také rozšířily do Severní Ameriky, Austrálie a na Nový Zéland.
Pohled na kočky se opět obrátil s nástupem osvícenství a v průběhu baroka a rokoka se kočky staly ozdobou salonů. Zde někde začíná i jejich šlechtění. V 17. století byly do Evropy dovezeny první dlouhosrsté kočky z Perské říše.
Systematický chov koček existuje v Evropě asi 150 let. Jejich první výstava se konala v Londýně v roce 1871 a roku 1887 zde byl založen Národní klub chovatelů koček. Ve Spojených státech amerických se první výstava konala roku 1895. Následovalo zakládání dalších klubů a spolků, rozšiřování výstav a šlechtění dalších plemen, až jsme se dostali tam, kde jsme dnes.
Momentálně existuje přes 50 plemen uznaných organizací FIFe, hlavní organizací chovatelů koček v Evropě včetně ČR, a dalších 14 plemen, která na uznání teprve čekají.
Často se nás v poradně Brita ptáte, čím to je, že dobře krmený a pravidelně odčervovaný pejsek ne a ne přibrat. Po zdravotní stránce je v pořádku, ale je mlsný. Nebo jí s chutí, ale stejně je jen kost a kůže. Řešíte stejný problém? Máme pro vás hned...
Lukáš, zkušený fotograf psů, pro vás připravil další díl miniseriálu o focení psů – neváhejte si ho přečíst, ať vaše album z dovolené stojí za to :) Hlavní pravidla přípravy k focení podle Lukáše zní následovně:
Říká se, že je horší stěhovat se s kočkou než se psem. Že se kočka vrací na místo, kde bydlela dřív, a ujde třeba i stovky kilometrů. Nevím, co je na tom pravdy, ale za sebe to potvrdit nemůžu. Naše Racy vyrůstala v panelákovém bytě a po přestěhování...
Granule jsou sice suché a tváří se, že vydrží všechno, ale záleží i na tom, jak s nimi nakládáte.
Snad každý, kdo má doma psa, by chtěl mít jeho fotky, nejlépe pořízené vlastní rukou. Slíbila jsem vám proto sérii článků o focení psů, takže hurá do toho. S tím, jak zaujmout psa při focení, aby se hezky tvářil, jak ho na focení připravit, jak vybrat...
Itálii si pejskaři obecně dost chválí.
Sotva to začalo chodit, už to milovalo balóny. Ještě to nemělo tlamku dost velkou ani na golfový míček, ale odhodlaně se to snažilo zakousnout tenisák. To je celá Kulajda. Jenomže tahle zprvu roztomilá vášeň postupně přerostla v nepříjemný zlozvyk.
Houbařská sezóna začala, je na čase vyrazit do lesa a podívat se, jestli už rostou. Pokud máte jistotu, že vám pes neuteče za zvěří a že se nikde v okolí nepotulují myslivci s nabitými puškami, vezměte si ho na pomoc. Jestli utíká, zkuste ho nejprve...
Pokud cestujete, nemáte nikoho, kdo by byl ochotný pohlídat vám psa nebo kočku a hotel pro zvířata není to pravé pro vás, je tu ještě jedno řešení. Obyčejní lidé :) Takovým řešením jsem se pro Radku stala i já.
Ne vždy si můžete vzít psa s sebou na dovolenou a ne každý z nás má příbuzné nebo známé, kteří se nám o něho postarají. Jsou destinace, kam bych s sebou Kulajdu ani brát nechtěla, třeba kvůli nebezpečným parazitům nebo náročným podmínkám, jako jsou...
Zahrádky už ožily a všechen ten rybíz, jahody, ředkvičky a spousty dalších dobrot lákají nejen nás, ale i naše psy. Něco z naší sklizně jim prospívá a něco naopak vyloženě škodí. Připravila jsem pro vás stručný přehled toho, co by pes mohl v divočině...
Líbí se vám Kulajda na úvodní fotce tady na blogu? Mně moc. Hlavně proto, že si pokaždé, když ji vidím, vzpomenu na to divadýlko okolo.
