O tom, jak si kočka našla cestu do života člověka a jak byla ve starověku chována v úctě, jsme si řekli minule. Pojďme se teď tedy podívat na to, co dalšího ji po boku člověka čekalo, než se zhostila role domácího mazlíčka.
O tom, jak si kočka našla cestu do života člověka a jak byla ve starověku chována v úctě, jsme si řekli minule. Pojďme se teď tedy podívat na to, co dalšího ji po boku člověka čekalo, než se zhostila role domácího mazlíčka.
Středověká Evropa
I ve středověku byly kočky na území Evropy velmi ceněny. Karel Veliký dokonce v 9. století vydal nařízení, že se má kočka chovat na každém selském či klášterním dvoře. Krádež nebo zabití kočky se velmi přísně trestalo.
Dokonce i křesťané měli zprvu ke kočkám kladný vztah. Podle legendy kočka zahřívala a chránila Ježíška v jesličkách a typická kresba na hlavě mourovatých koček byla pokládána za stopu tří prstů Panny Marie, která ji z vděčnosti pohladila.
Pohled člověka na kočky a vztah k nim se radikálně změnil v 13. století s příchodem inkvizice. Ta je označila za spojence čarodějnic a ďábla a prohlásila je za posedlé zlými duchy. Vše, co na nich lidé doposud obdivovali, jako jejich nezávislost, pružné pohyby nebo možnost vidět ve tmě, se najednou obrátilo proti nim.
Kočky začaly být upalovány společně s čarodějnicemi a černá kočka se stala symbolem ďábla. Vše vyvrcholilo v 16. a 17. století, kdy byly kočky ve velkém věšeny, přibíjeny na vrata nebo upalovány v koších. Dokonce se věřilo, že kočky mají schopnost ovládnout mrtvé tělo a udělat z něj upíra.
V námořnictví se ale přes to všechno vztah ke kočkám nezměnil a i v raném novověku byly používány na lodích pro lov myší a krys. V 18. století dokonce vznikla oficiální funkce lodní kočky a tuto pozici si kočky udržely až do 20. století. Jedna taková se dokonce plavila i na Titanicu. Tímto způsobem se také rozšířily do Severní Ameriky, Austrálie a na Nový Zéland.
Pohled na kočky se opět obrátil s nástupem osvícenství a v průběhu baroka a rokoka se kočky staly ozdobou salonů. Zde někde začíná i jejich šlechtění. V 17. století byly do Evropy dovezeny první dlouhosrsté kočky z Perské říše.
Systematický chov koček existuje v Evropě asi 150 let. Jejich první výstava se konala v Londýně v roce 1871 a roku 1887 zde byl založen Národní klub chovatelů koček. Ve Spojených státech amerických se první výstava konala roku 1895. Následovalo zakládání dalších klubů a spolků, rozšiřování výstav a šlechtění dalších plemen, až jsme se dostali tam, kde jsme dnes.
Momentálně existuje přes 50 plemen uznaných organizací FIFe, hlavní organizací chovatelů koček v Evropě včetně ČR, a dalších 14 plemen, která na uznání teprve čekají.
Při návštěvě některé z asijských zemí si nelze nevšimnout spousty volně se potulujících psů. Většina z nich je navíc ve zbídačeném stavu. Často jsou nemocní a nevrlí. Boj o přežití je pro ně každodenní záležitostí.Díky aktivitám a osvětě místních...
Občanský zákoník z roku 2014 zvýšil ochranu zvířat, když uznal, že smysly nadaní živí tvorové nejsou věci. Přesto stále slýcháme o kauzách týrání hospodářských i domácích zvířat. Co dělat, když se s týráním zvířecích mazlíků setkáte ve vašem okolí?
Ekologové odhadují, že v Česku dnes žije okolo pěti až šesti vlčích smeček. Na naše území se vlci začali vracet zhruba před třiceti roky. A přestože se počet smeček v posledních dvou letech téměř zdvojnásobil, mohou být čeští vlci opět v ohrožení.
Někdy jsou nazýváni „mazlíčci do kapsy“, a to především kvůli jejich malé velikosti. Mezi oblíbené hlodavce doma i ve světě bezpochyby patří křečci syrští, kteří jsou typičtí svou zlatou barvou srsti a její saténovou strukturou.
Jiný kraj, jiný mrav. To platí i pro chov domácích mazlíčků. V některých zemích světa se v několika posledních letech rozmohl nový a rychle rostoucí trend, a sice nechat svého zvířecího miláčka žít věčně.
Asi vás nepřekvapí, že německý ovčák je nejen nejrozšířenějším pracovním plemenem ve světě, ale i nejrozšířenějším psím plemenem vůbec. Jsou to inteligentní, vytrvalí a neohrožení psi, kteří rádi pracují - a jen tak jsou spokojení.
Aby vaše kočka prospívala, byla spokojená a zdravá, je třeba věnovat jí náležitou péči. Krom naší pozornosti a kvalitní stravy se musíme starat i o její kožíšek, drápky, uši, oči a chrup. A ačkoli potřeby se samozřejmě liší podle plemene, typu srsti i...
Tím nejznámějším a nejrozšířenějším kočičím plemenem ve světě je bezesporu perská dlouhosrstá kočka. Mimo jiné pro její velmi vyrovnanou a přítulnou povahu. Péče o její srst je ale dosti náročná.
Strávit několik dní mimo civilizaci - v lese, na hřebenech hor - daleko od ruchu měst, v divoké přírodě a ideálně se svým psem. Pomyslný návrat k přírodě je trendem, který se nevyhnul ani světu domácích mazlíčků. Co je ale vlastně na divočině tak...
Rozhodnutí pořídit si domácího mazlíčka neznamená pouze koupit mu potřebné věci. Jedná se o změnu v chodu celé rodiny a jejího denního rytmu. Musíme počítat s tím, že každé zvíře má svá specifika a je jedinečné, proto bychom měli mít na paměti, že mu...
Možná si říkáte, že naše země je malá, ne tak bohatá na přírodu nebo hory jako u našich sousedů. Přesto se u nás ale před nedávnem konal už 22. ročník Šediváčkova longu - jednoho z nejtěžších závodů psích spřežení na dlouhé vzdálenosti v Evropě. Víte,...
Je jistě bez pochyb, že labrador patří mezi ta nejznámější a nejoblíbenější psí plemena. Může za to jeho mimořádná všestrannost, přizpůsobivost, inteligence a oddanost. Podobně jako britská krátkosrstá kočka tak dokáže být i labradorský retrívr...
