O tom, jak si kočka našla cestu do života člověka a jak byla ve starověku chována v úctě, jsme si řekli minule. Pojďme se teď tedy podívat na to, co dalšího ji po boku člověka čekalo, než se zhostila role domácího mazlíčka.
O tom, jak si kočka našla cestu do života člověka a jak byla ve starověku chována v úctě, jsme si řekli minule. Pojďme se teď tedy podívat na to, co dalšího ji po boku člověka čekalo, než se zhostila role domácího mazlíčka.
Středověká Evropa
I ve středověku byly kočky na území Evropy velmi ceněny. Karel Veliký dokonce v 9. století vydal nařízení, že se má kočka chovat na každém selském či klášterním dvoře. Krádež nebo zabití kočky se velmi přísně trestalo.
Dokonce i křesťané měli zprvu ke kočkám kladný vztah. Podle legendy kočka zahřívala a chránila Ježíška v jesličkách a typická kresba na hlavě mourovatých koček byla pokládána za stopu tří prstů Panny Marie, která ji z vděčnosti pohladila.
Pohled člověka na kočky a vztah k nim se radikálně změnil v 13. století s příchodem inkvizice. Ta je označila za spojence čarodějnic a ďábla a prohlásila je za posedlé zlými duchy. Vše, co na nich lidé doposud obdivovali, jako jejich nezávislost, pružné pohyby nebo možnost vidět ve tmě, se najednou obrátilo proti nim.
Kočky začaly být upalovány společně s čarodějnicemi a černá kočka se stala symbolem ďábla. Vše vyvrcholilo v 16. a 17. století, kdy byly kočky ve velkém věšeny, přibíjeny na vrata nebo upalovány v koších. Dokonce se věřilo, že kočky mají schopnost ovládnout mrtvé tělo a udělat z něj upíra.
V námořnictví se ale přes to všechno vztah ke kočkám nezměnil a i v raném novověku byly používány na lodích pro lov myší a krys. V 18. století dokonce vznikla oficiální funkce lodní kočky a tuto pozici si kočky udržely až do 20. století. Jedna taková se dokonce plavila i na Titanicu. Tímto způsobem se také rozšířily do Severní Ameriky, Austrálie a na Nový Zéland.
Pohled na kočky se opět obrátil s nástupem osvícenství a v průběhu baroka a rokoka se kočky staly ozdobou salonů. Zde někde začíná i jejich šlechtění. V 17. století byly do Evropy dovezeny první dlouhosrsté kočky z Perské říše.
Systematický chov koček existuje v Evropě asi 150 let. Jejich první výstava se konala v Londýně v roce 1871 a roku 1887 zde byl založen Národní klub chovatelů koček. Ve Spojených státech amerických se první výstava konala roku 1895. Následovalo zakládání dalších klubů a spolků, rozšiřování výstav a šlechtění dalších plemen, až jsme se dostali tam, kde jsme dnes.
Momentálně existuje přes 50 plemen uznaných organizací FIFe, hlavní organizací chovatelů koček v Evropě včetně ČR, a dalších 14 plemen, která na uznání teprve čekají.
Tito majestátní psi s dlouhou historií na první pohled budí respekt. Při správné socializaci a výchově jsou to však příjemní a oddaní společníci. Vynikají vysokou inteligencí a samostatností. Blíže vám je představit mi pomohli chovatelé Antonín Kadlec...
Elektrický obojek může být skvělou pomůckou k výcviku ale i zajištění bezpečnosti psa. Musíme ovšem vědět, jak ho správně nastavit a používat. Ve výsledku k samotnému výboji pak ani nikdy nemusí dojít. Na základní principy jeho bezpečného používání...
Tento čas je krom užívání si sluníčka a probouzející se přírody pro mnohé spojený i s nepříjemnými alergickými reakcemi. Napadlo vás ale někdy, že na pyl může být alergický i váš psí parťák? Jak to poznat a co dělat?
Přemýšlíte, že byste začali s agility, ale hlavou se vám místo rozhodnutí honí jen samé otázky? Hodí se můj pesan pro tento sport? A hodím se pro něj vůbec já? Jak a kdy začít? Na tohle všechno a ještě víc jsem se zeptala trenéra agility Juraje Ružu.
Kočky tohoto plemene jsou inteligentní, komunikativní a hlavně velmi společenské. Na člověka si vytváří vazbu opravdu velmi silnou. Přízeň si krom milé povahy dokáží lehce získat i svým exotickým a vznešeným vzhledem.
V současné době dbáme na zvýšená hygienická opatření. Jakmile přijdeme z venku, sundáváme svršky, zujeme boty a umýváme si ruce. Pokud s námi přichází také psí společník, nesmíme zapomínat ani na něj. Hrozí totiž, že nám vir zanese domů. Jak se o psa v...
Jaro je tu a na svět začínají přicházet koťata. Pro mnoho z nás to může být novou zkušeností. Pojďme se proto podívat s chovatelkou sibiřských koček Helenou Rückerovou na to, co koťata ve svých prvních chvílích života potřebují a jak kočce můžeme...
Je jasné, že letošní Velikonoce nebudou probíhat tak, jak jsme zvyklí a některých tradic se budeme muset holt vzdát. Svátky budeme trávit doma v kruhu těch nejbližších, tak proč do toho nezapojit i naše kočičí společníky?
V době, kdy musíme trávit většinu času doma, nás i naše mazlíky může lehce přepadnout nuda. Jak nespadnout do stereotypu a volný čas využít smysluplně prací se psím parťákem? Jak pesana unavit i bez dlouhých vycházek venku?
Pobyt v karanténě znamená změnu životního stylu. Najednou je spousta času na koníčky, dodělává se, na co nebyl dříve čas, jen všechno probíhá na omezeném prostoru. S pejskem se najednou potkáváme velmi často a zjišťujeme, že se styl života změnil i...
Jaro je tu a s ním i čas na podporu imunity a detoxikaci těla. V zimě se totiž v těle hromadí nejvíce toxinů a zátěž představuje i změna počasí. Jak psí imunitu zbytečně nezatěžovat, a naopak ji podpořit?
V USA i některých evropských státech si můžete registrovat psa, kočku nebo i jiného mazlíka jako citového společníka. Zvíře s takovým statusem pak má oproti obyčejným mazlíkům některé výhody. Mezi asistenční psy se ale nepočítá.
