Historie kočky domácí I. - starověk

Kočka je společníkem člověka už po 12 000 let. A za tu dobu si toho s námi prošla spoustu. Od uctívání a nošení na rukou až po pronásledování a kruté vyvražďování. Pojďme se tedy nejdřív podívat na začátky soužití člověka a kočky. 

Kočka domácí je pravděpodobně domestikovanou formou kočky divoké, konkrétně jejích poddruhů africké kočky plavé, kočky divoké evropské a asijské kočky stepní.

Průvodcem člověka je již po tisíciletí. Nejstarší dochované záznamy o existenci ochočených koček pocházejí z doby před 8 000 lety z Turecka, jejich domestikace ale začala už s prvními lidskými trvalými sídly, přibližně před 12 000 lety. Kočku domácí člověk rozšířil po celém světě. Na mnoha místech však zas zpětně zdivočela.

Egypt

Největší slávu kočka prožila v Egyptě, kde se kolem roku 3 000 př. n. l. stala významnou součástí lidského života. Staří Egypťané kočky uctívali jako božstvo. Podle nich měly moc chránit člověka před zlem. Proto bylo zabití kočky trestáno smrtí a mrtvé kočky se balzamovaly. Nejposvátnější byly černé kočky chránící egyptské chrámy. Měly i vlastní bohyni Baset. Ačkoli byl vývoz koček z Egypta zakázán, díky obchodníkům se tito ochránci úrody stejně rozšířili do celého Středomoří.

Čína

V Číně začal chov koček kolem roku 1 000 př. n. l. a byly zde pod ochranou buddhismu. Nechyběly snad v žádném klášteře. Měly údajně chránit před chudobou. Ovšem z Číny také pochází pověra, že černé kočky nosí smůlu. Dodnes se zde kočky chovají i pro maso a kožešinu. Do Evropy byl ale dovoz takovýchto kožešin roku 2007 zakázán.

Indie

V Indii se kočky začaly chovat na přelomu letopočtu a byly zde uctívány v podobě bohyně plodnosti Sasthi. Věřili tu, že vypadlé kočičí chlupy mohou člověka rituálně znečistit.

Řecko

První doklady o kočkách v Evropě pocházejí právě z Řecka, z 5. století př. n. l., kdy se kočky začaly objevovat zobrazené na vázách. Kočka zde byla spojována s bohyní Afroditou a Artemis.

Řím

Do Říma se kočky dostaly taktéž na přelomu letopočtu a staly se tu ozdobou paláců. Brzy se ale rozšířily i do nižších vrstev. Ačkoli Římané od Řeků převzali kult bohyně Artemis (sami jí nazývali Diana), ke kočkám chovali spíše praktický přístup jako k lovcům hlodavců.

Skandinávie

Zde měli bohyni čarodějnictví a lásky Freyu, která měla kočár tažený divokými kočkami. Ještě v 19. století se tu věřilo, že aby se dívka šťastně vdala, musí dobře pečovat o svou kočku, Freyino zvíře.

Anglie, Skotsko

Sem kočky přišly s římskými legionáři při jejich vojenských taženích a stejně jako ve zbytku Evropy tu byly chráněny přísnými zákony a jejich zabití bylo pokutováno.

Japonsko

Do Japonka se kočky dostaly na začátku středověku z Číny. Měly zde za úkol hlídat zámotky bource morušového a chránit staré rukopisy v chrámech před potkany. Japonci také věřili, že kočka, která se dožije sta let, se změní v čarodějnici.

Ačkoli se kočky ve starověku vesměs všude chovaly v úctě, brzy se pohled lidí na ně změní a začne jejich pronásledování. Ale o tom víc až příště.

Související články

Jak na dogfrisbee aneb Základy aportu

Také stále hledáte nové výzvy? Tak to jste na tom stejně jako já a můj čtyřnohý psí parťák. Už jsme zkoušeli běhat i zdolávat překážky na agility tréninkovém hřišti a ačkoli musíme ještě pilovat nově nabyté dovednosti, rozhodli jsme se rozšířit si...

S kočkou na procházku? Proč ne ...

Venčit kočku v parku, na louce či v lese? Proč ne. Nejen psi, ale i kočky a další zvířata potřebují pro svůj zdravý tělesný i duševní vývoj dostatek pohybu. V případě takzvaných “bytových” koček jim ho ne vždy můžeme doma zaručit. Řešením může být...

Se psem do práce

Téměř každý pejskař řeší otázku, co se psem, když jde do práce. Ty velké smutné oči, které mne pozorují, jak se ráno připravuji k odchodu, mě drtí. Většina majitelů nechává své psy doma. Jiní je svěřují například sousedům či příbuzným na hlídání,...

Klíšťata? Psí nepřítel č. 1!

Pokud rádi trávíte čas se svým psem v přírodě, ať už procházkou na louce či v lese, nastala pro vás i vaše zvíře takzvaná „klíštěcí“ sezóna. Všude tam, kde je trocha zelené trávy, jsou i tito miniaturní parazité. V letních měsících, kdy je jejich...

Kdo rád běhá, ten se s canicrossem neztratí

Konečně je krásně a můžu si s radostí vyrazit do přírody se svým mým čtyřnohým přítelem:-) Pokudt milujete stejěně jako já pohybu, můžete si ho užívat společně s vašimi mazlíčky například při terénním psím sportu zvaném cannicross neboli běhu v zápřahu...

Zvířecí rekordmani z Guinessovy knihy rekordů

Sem tam internetem či televizí prolétne zpráva o tom, že se na jednom či druhém konci světa objevil nový kandidát na titul nejvyšší pes světa, popřípadě že máme novou kočičí rekordmanku v kategorii nejdéle žijící kočky. Nedalo mi to a jala jsem se...

Kočičí chlupy, kam se podívám

Každý, kdo je hrdým majitelem nějakého kočičího tvora, určitě moc dobře zná, že kočičí srst vznášející se v malých i větších chomáčcích všude po bytě či domě, je naprosto standardní záležitost. Jak se ale z těch chloupků nezbláznit a mít všechno...

Junior agility

Protože mě téma děti a psi nějak ne a ne pustit, rozhodla jsem se dnes mrknout na téma  Junior agility, jinými slovy řečeno psí agility pro děti. Téma je o to víc aktuální, protože se nezadržitelně blíží hned dvoje závody - ČMKU Junior Open 2015 –...

Malý pán, šikovný pes

Dnes bych se s vámi ráda podělila o krátkou úvahu na téma děti a psi. Ne všichni jsou nadšenými pejskaři a už vůbec ne všichni jsou jimi od malička. Já osobně o psa pečuji a starám se od svých čtyř let a věřím, že mi to soužití se psem dalo mnoho...

Malý a ušatý společník – králík zakrslý

Kdo by neznal Boba a Bobka? A kdo by po zhlédnutí tohoto českého večerníčku nechtěl taky jednoho takového mít doma :-)? Pokud o jeho pořízení uvažujete, dovolila jsem si pro vás zjistit pár základních informací, aby se vám s králíkem žilo co nejlépe.

Pár faktů o psech, které jste nevěděli

Nedávno jsem se brouzdala během zamračeného víkendu různými články o psech a narazila na pár zajímavých faktů, o které se s vámi chci podělit. Je zajímavé, co všechno o našich čtyřnohých přátelích mnohdy vůbec nevíme, i když s nimi trávíme téměř...