Kočka je společníkem člověka už po 12 000 let. A za tu dobu si toho s námi prošla spoustu. Od uctívání a nošení na rukou až po pronásledování a kruté vyvražďování. Pojďme se tedy nejdřív podívat na začátky soužití člověka a kočky.
Kočka domácí je pravděpodobně domestikovanou formou kočky divoké, konkrétně jejích poddruhů africké kočky plavé, kočky divoké evropské a asijské kočky stepní.
Průvodcem člověka je již po tisíciletí. Nejstarší dochované záznamy o existenci ochočených koček pocházejí z doby před 8 000 lety z Turecka, jejich domestikace ale začala už s prvními lidskými trvalými sídly, přibližně před 12 000 lety. Kočku domácí člověk rozšířil po celém světě. Na mnoha místech však zas zpětně zdivočela.
Největší slávu kočka prožila v Egyptě, kde se kolem roku 3 000 př. n. l. stala významnou součástí lidského života. Staří Egypťané kočky uctívali jako božstvo. Podle nich měly moc chránit člověka před zlem. Proto bylo zabití kočky trestáno smrtí a mrtvé kočky se balzamovaly. Nejposvátnější byly černé kočky chránící egyptské chrámy. Měly i vlastní bohyni Baset. Ačkoli byl vývoz koček z Egypta zakázán, díky obchodníkům se tito ochránci úrody stejně rozšířili do celého Středomoří.
V Číně začal chov koček kolem roku 1 000 př. n. l. a byly zde pod ochranou buddhismu. Nechyběly snad v žádném klášteře. Měly údajně chránit před chudobou. Ovšem z Číny také pochází pověra, že černé kočky nosí smůlu. Dodnes se zde kočky chovají i pro maso a kožešinu. Do Evropy byl ale dovoz takovýchto kožešin roku 2007 zakázán.
V Indii se kočky začaly chovat na přelomu letopočtu a byly zde uctívány v podobě bohyně plodnosti Sasthi. Věřili tu, že vypadlé kočičí chlupy mohou člověka rituálně znečistit.
První doklady o kočkách v Evropě pocházejí právě z Řecka, z 5. století př. n. l., kdy se kočky začaly objevovat zobrazené na vázách. Kočka zde byla spojována s bohyní Afroditou a Artemis.
Do Říma se kočky dostaly taktéž na přelomu letopočtu a staly se tu ozdobou paláců. Brzy se ale rozšířily i do nižších vrstev. Ačkoli Římané od Řeků převzali kult bohyně Artemis (sami jí nazývali Diana), ke kočkám chovali spíše praktický přístup jako k lovcům hlodavců.
Zde měli bohyni čarodějnictví a lásky Freyu, která měla kočár tažený divokými kočkami. Ještě v 19. století se tu věřilo, že aby se dívka šťastně vdala, musí dobře pečovat o svou kočku, Freyino zvíře.
Sem kočky přišly s římskými legionáři při jejich vojenských taženích a stejně jako ve zbytku Evropy tu byly chráněny přísnými zákony a jejich zabití bylo pokutováno.
Do Japonka se kočky dostaly na začátku středověku z Číny. Měly zde za úkol hlídat zámotky bource morušového a chránit staré rukopisy v chrámech před potkany. Japonci také věřili, že kočka, která se dožije sta let, se změní v čarodějnici.
Ačkoli se kočky ve starověku vesměs všude chovaly v úctě, brzy se pohled lidí na ně změní a začne jejich pronásledování. Ale o tom víc až příště.
Nakrmit psa rozhodně není totéž jako nakrmit kočku. A nejde jen o to, komu je snazší se jídlem zavděčit. Složení jejich krmiv a rituály krmení se v mnohém liší. O nejzásadnějších rozdílech jsem si popovídala s odborníkem na výživu Ing. Martinem Kvášem:
Podzim je asi nejfotogeničtější roční období, proto jsem požádala Lukáše Skalického, aby se s fanoušky Britu podělil o svoje bohaté zkušenosti se zachycováním psů uprostřed barevného listí. Tady jsou jeho postřehy:
Že vlk a pes nejsou stejní, je známá věc a leckdo by si řekl, že už není potřeba ji dál „rozmazávat“. Mě osobně ale sledování oněch drobných nuancí, které je dělají jiným druhem po psychické stránce, zkrátka baví. Díky výzkumům, které provádějí dámy...
Jel jsem s Michalem a bylo to fajn, jelikož řídil tam i zpět (samozřejmě nejen kvůli tomu). Není vůbec špatný se nechat vozit. To z práce fakt neznám.
Dnes nemám chuť na odborná témata. Nemám myšlenky na výživu, výchovu nebo péči o zvířata. Tentokrát se chci věnovat vzpomínání.
Počasí je na nás přísné, tak jsem tentokrát zvolila trošku odlehčenější téma: spánek a pohoda. Určitě to sami dobře znáte – občas se v pohodlné posteli převalujete, ne a ne usnout, a když se odevzdaně vydáte strávit zbytek noci u televize, zaberete na...
Bílá zvířata s nadýchaným kožíškem jsou krásná – ovšem jen pokud se o ně dobře staráte. Každodenní česání a mytí nejeden pejskař vyřeší praktickým ostříháním. Jak se ale vypořádat s nažloutlými a načervenalými skvrnami, které se psům a kočkám objevují...
Podávání krmiva je obřad, který slouží k budování vztahů mezi člověkem a psem. Pokud člověk ví, jak na to, je jídlo významným nástrojem upevňování jeho pozice ve smečce, tedy vůči jeho psovi. Detaily o vhodném krmení mi prozradil výživový odborník...
Už několikrát jsem se setkala s tvrzením, že chůze ze schodů může být pro štěňata, a pro malá plemena i v dospělosti, nezdravá. Prý je náročná pro jejich páteř a může způsobit trvalé následky zapříčiněné skřípnutým nervem, zablokovaným obratlem a tak...
Podzim a línání přicházejí ruku v ruce. Výměna srsti se ale u psů změnila v závislosti na jejich soužití s člověkem. Může se zdát, že probíhá celý rok nebo naopak téměř vůbec. A snadno ji lze zaměnit i s nemocí. Pokud se vám zdá, že se letošní...
Vycvičit loveckého psa můžete, i když s ním na skutečný hon třeba nikdy nevyrazíte. Je to zábavný způsob výchovy a navíc v přírodě. O svých začátcích mi vyprávěla Irena Schneiderová, hrdá majitelka německé krátkosrsté ohařky Arlety. Když začala působit...
Život v teráriu může být pro hlodavce dokonce příjemnější než „divočina“. Zvlášť pokud uděláte všechno pro jejich spokojenost – to se týká i péče o jejich sociální vyžití. Ne všechny druhy hlodavců žijí ve volné přírodě o samotě a bez vhodné...
