Kočičí genetika
Vlastnosti jako barva a délka srsti nebo třeba stavba těla jsou podmíněné geneticky. Jestliže tedy znáte vlastnosti rodičů a prarodičů plánovaných koťat, lehce určíte i jejich přibližný vzhled.
Kočka je společníkem člověka už po 12 000 let. A za tu dobu si toho s námi prošla spoustu. Od uctívání a nošení na rukou až po pronásledování a kruté vyvražďování. Pojďme se tedy nejdřív podívat na začátky soužití člověka a kočky.
Kočka domácí je pravděpodobně domestikovanou formou kočky divoké, konkrétně jejích poddruhů africké kočky plavé, kočky divoké evropské a asijské kočky stepní.
Průvodcem člověka je již po tisíciletí. Nejstarší dochované záznamy o existenci ochočených koček pocházejí z doby před 8 000 lety z Turecka, jejich domestikace ale začala už s prvními lidskými trvalými sídly, přibližně před 12 000 lety. Kočku domácí člověk rozšířil po celém světě. Na mnoha místech však zas zpětně zdivočela.
Největší slávu kočka prožila v Egyptě, kde se kolem roku 3 000 př. n. l. stala významnou součástí lidského života. Staří Egypťané kočky uctívali jako božstvo. Podle nich měly moc chránit člověka před zlem. Proto bylo zabití kočky trestáno smrtí a mrtvé kočky se balzamovaly. Nejposvátnější byly černé kočky chránící egyptské chrámy. Měly i vlastní bohyni Baset. Ačkoli byl vývoz koček z Egypta zakázán, díky obchodníkům se tito ochránci úrody stejně rozšířili do celého Středomoří.
V Číně začal chov koček kolem roku 1 000 př. n. l. a byly zde pod ochranou buddhismu. Nechyběly snad v žádném klášteře. Měly údajně chránit před chudobou. Ovšem z Číny také pochází pověra, že černé kočky nosí smůlu. Dodnes se zde kočky chovají i pro maso a kožešinu. Do Evropy byl ale dovoz takovýchto kožešin roku 2007 zakázán.
V Indii se kočky začaly chovat na přelomu letopočtu a byly zde uctívány v podobě bohyně plodnosti Sasthi. Věřili tu, že vypadlé kočičí chlupy mohou člověka rituálně znečistit.
První doklady o kočkách v Evropě pocházejí právě z Řecka, z 5. století př. n. l., kdy se kočky začaly objevovat zobrazené na vázách. Kočka zde byla spojována s bohyní Afroditou a Artemis.
Do Říma se kočky dostaly taktéž na přelomu letopočtu a staly se tu ozdobou paláců. Brzy se ale rozšířily i do nižších vrstev. Ačkoli Římané od Řeků převzali kult bohyně Artemis (sami jí nazývali Diana), ke kočkám chovali spíše praktický přístup jako k lovcům hlodavců.
Zde měli bohyni čarodějnictví a lásky Freyu, která měla kočár tažený divokými kočkami. Ještě v 19. století se tu věřilo, že aby se dívka šťastně vdala, musí dobře pečovat o svou kočku, Freyino zvíře.
Sem kočky přišly s římskými legionáři při jejich vojenských taženích a stejně jako ve zbytku Evropy tu byly chráněny přísnými zákony a jejich zabití bylo pokutováno.
Do Japonka se kočky dostaly na začátku středověku z Číny. Měly zde za úkol hlídat zámotky bource morušového a chránit staré rukopisy v chrámech před potkany. Japonci také věřili, že kočka, která se dožije sta let, se změní v čarodějnici.
Ačkoli se kočky ve starověku vesměs všude chovaly v úctě, brzy se pohled lidí na ně změní a začne jejich pronásledování. Ale o tom víc až příště.
Vlastnosti jako barva a délka srsti nebo třeba stavba těla jsou podmíněné geneticky. Jestliže tedy znáte vlastnosti rodičů a prarodičů plánovaných koťat, lehce určíte i jejich přibližný vzhled.
Zima je konečně pryč. Květiny a stromy začínají pomalu kvést a nastává období sluníčka a teplého počasí. Stejně jako pro člověka, tak i pro vašeho pejska nebo kočku začíná nové roční období, se kterým se musí vypořádat každý po svém.
Vlk, který se ale daleko víc chová jako pes. Temperamentní, svérázný, neúnavný, zato oddaný svému pánovi až za hrob. Československý vlčák je vzhledem a povahou podobný vlkovi karpatskému, po německém ovčákovi zdědil hlavně pracovitost a oddanost...
Život bez svého mazlíka si dokáže představit málokterý chovatel. Stejně tak si řada cestovatelů neumí představit život bez nových zahraničních dobrodružství. Co když máte možnost vyrazit na cestu kolem světa, ale zároveň už jste do rodiny přijali...
Více než polovina obyvatel naší planety vlastní nějakého domácího mazlíčka. Nejvíce „mazlíčkofilů“ žije ve Spojených státech amerických, Jižní Americe a Rusku a nejméně naopak v Asii. V Evropě vedou kočky nad psy. V Latinské Americe preferují malé...
Při návštěvě některé z asijských zemí si nelze nevšimnout spousty volně se potulujících psů. Většina z nich je navíc ve zbídačeném stavu. Často jsou nemocní a nevrlí. Boj o přežití je pro ně každodenní záležitostí.Díky aktivitám a osvětě místních...
Občanský zákoník z roku 2014 zvýšil ochranu zvířat, když uznal, že smysly nadaní živí tvorové nejsou věci. Přesto stále slýcháme o kauzách týrání hospodářských i domácích zvířat. Co dělat, když se s týráním zvířecích mazlíků setkáte ve vašem okolí?
Ekologové odhadují, že v Česku dnes žije okolo pěti až šesti vlčích smeček. Na naše území se vlci začali vracet zhruba před třiceti roky. A přestože se počet smeček v posledních dvou letech téměř zdvojnásobil, mohou být čeští vlci opět v ohrožení.
Někdy jsou nazýváni „mazlíčci do kapsy“, a to především kvůli jejich malé velikosti. Mezi oblíbené hlodavce doma i ve světě bezpochyby patří křečci syrští, kteří jsou typičtí svou zlatou barvou srsti a její saténovou strukturou.
Jiný kraj, jiný mrav. To platí i pro chov domácích mazlíčků. V některých zemích světa se v několika posledních letech rozmohl nový a rychle rostoucí trend, a sice nechat svého zvířecího miláčka žít věčně.
Asi vás nepřekvapí, že německý ovčák je nejen nejrozšířenějším pracovním plemenem ve světě, ale i nejrozšířenějším psím plemenem vůbec. Jsou to inteligentní, vytrvalí a neohrožení psi, kteří rádi pracují - a jen tak jsou spokojení.
Aby vaše kočka prospívala, byla spokojená a zdravá, je třeba věnovat jí náležitou péči. Krom naší pozornosti a kvalitní stravy se musíme starat i o její kožíšek, drápky, uši, oči a chrup. A ačkoli potřeby se samozřejmě liší podle plemene, typu srsti i...