Mistrovství světa FCI IPO Švédsko – závěr
Naposledy tímto zdravím všechny ty, kteří drželi pěsti českému týmu – moc všem děkujeme!
Zjistit, které stelivo Vaší kočičce i vám maximálně vyhovuje, je někdy opravdu věda. Víte, z čeho všeho můžete vybírat a jaké výhody a nevýhody jednotlivé druhy steliv mají?
I špatná volba steliva může být příčinou vyprazdňování se mimo kočičí toaletu. A najít takovou variantu, která by vyhovovala vaší kočičce i vám, může být někdy těžší, než se zdá. Proto jsem připravila výčet základních typů steliv s jejich vlastnostmi, které se hodí pro každého milovníka koček.
Hrudkující stelivo se většinou skládá z horninového materiálu bentonitu, který při kontaktu s tekutinou nabobtná. Takto vzniklé hrudky mají pevnou a plochou konzistenci. Tvorba hrudek v kočkolitu usnadňuje jejich odejmutí a tím i čištění kočičí toalety. Tato steliva se také nejvíce podobají písku a jsou tedy pro kočky nejpřirozenější. Velmi často také dobře pohlcují pachy. Můžete si vybrat z několika typů, od jemného písku po větší krystalky. Čím jemnější písek bude, tím více bude prášit. Kočka ho také může vdechovat nebo se jí prach ze steliva může usazovat v srsti. Mojí kočce se po několika typech betonitových steliv, asi právě kvůli prašnosti, vytvořily lysiny na končetinách. Tohle je ovšem ale velmi individuální. Betonitová steliva jsou k dostání i v různých vůních, které ale podle mého soudu nevydrží moc dlouho.
+ vysoká absorbce tekutin
+ většina dobře pohlcuje pachy
+ díky hrudkám snadná údržba
- velká prašnost
Silikátové podestýlky absorbují velké množství tekutiny a perfektně pohlcují i pach. Odpadne Vám tedy každodenní vybírání vzniklých hrudek a ze záchůdku odebíráte jen exkrementy. Stelivo tedy v toaletě vydrží znatelně déle. Silikátové krystalky se ale mohou usazovat v srsti a na tlapkách kočky a může tak docházet k jejich roznášení po pokoji. Některým kočkám může vadit hrubší struktura a velikost tvrdých krystalků. Z toho důvodu u nás doma toto stelivo neuspělo.
+ delší životnost steliva
+ nutnost uklízet jen exkrementy
+ výborně pohlcuje pachy
+ malá prašnost
- roznášení steliva po pokoji
- struktura steliva může být kočkám nepříjemná
Přírodní steliva
Tento kočkolit je 100% biologicky odbouratelný a skládá se většinou ze dřeva nebo jiných rostlinných materiálů. Vhodná likvidace je vhozením do toalety a můžete ji i kompostovat. Má dobrou absorbční schopnost, většinou mezi 400 - 700 % oproti vlastnímu objemu. Pachy ale mohou některé druhy absorbovat hůře. U peletek nehrozí, že by je kočka roznášela po pokoji, ale díky jejich velikosti nemusejí některým kočkám vyhovovat.
+ likvidovatelný v toaletě
+ 100% biologicky odbouratelný
+ většina bez vzdušných alergenů
+ bezprašný
- některé druhy se musí častěji vynášet
No a pokud se chcete vynášení kočičí toalety vyhnout úplně, můžete si pořídit robotickou toaletu, kde je ovšem potřeba připojení k vodě a odpadu, nebo papírovou jednorázovou toaletu. Ale o tom víc až příště. Podělte se se mnou o vaše zkušenosti, jaký typ vaší kočce vyhovuje nejlépe?
Naposledy tímto zdravím všechny ty, kteří drželi pěsti českému týmu – moc všem děkujeme!
Včerejší ne úplně ideální den jsme hodili za hlavu a do soboty vstoupili s novými očekáváními a nadějemi. Ráno v 6.54 měla poslušnost Míša Kuncová, a tak jsme posbírali síly, vypotáceli se z vyhřátých postelí a jeli jí fandit na stadion. Studené ráno...
Mezi malým a velkým zvířetem je znatelný rozdíl, to dá rozum. Občas si to ale neuvědomíme a krmíme všechny psy stejně jako sebe, velikost, nevelikost. Jenomže bišonek vyžaduje zcela jiný způsob stravování, než třeba vlčák, a jeho potřebám je při volbě...
Pokud budeme vzpomínat na páteční den na Mistrovství světa ve Švédsku, tak asi jako na smolný, poznamenaný především stopami Petra Foltyna a Jirky Čejky. Bohužel Péťův Auzzy dostal 45 bodů, Jirka 0, nicméně postupně…
Na stopách mi bude stačit „tolik a tolik“, slyšela jsem sem tam z našeho týmu v předchozích dnech. Ovšem to ještě všichni počítali s hlínou, resp. uvláčenou podmítkou, a tak hypotetické odhady závodníků nebyly nijak nereálné. Ovšem skutek utek aneb...
Středa byla prvním dnem, kdy už se toho opravdu hodně dělo. A začala pro mne telefonátem z kanceláře závodu, že se mění program, a to posunem zkušebního psa na 14.30 a porady vedoucích týmu na 15.30. Čekala jsem, kdy se co dalšího ještě změní, nicméně...
Zase jednou jsem narazila na něco nového. Slyšeli jste někdy o „domestikačním syndromu“? Jestli ne, můžete si přečíst aspoň můj stručný překlad článku, ze kterého tuto informaci mám.
Včera jsem zmiňovala, že k nám má večer přijet na návštěvu slovenský tým, a tak se i stalo. Takže jsme sestěhovali stoly z teras, usadili se okolo nich, nachystali něco dobrého k jídlu a k tomu si nalili dobré pití. Vašek Kejř mě požádal, ať dojdu do...
Druhá noc na švédských matracích už byla pro některé členy naší výpravy malinko neklidnější, jednak za to mohou příliš měkké matrace, a pak se nám začíná krátit čas do samotného závodu... Nicméně atmosféra je stále uvolněná a pohodová. Dnes jsem s...
Konečně jsme se s Lukášem prokousali nezbytnými technickými základy focení a můžeme se věnovat postřehům z praxe psího fotografa. Někteří psi se fotí sami, s jinými je to trochu těžší. Lukáš pro vás napsal, jak hodnotí své modely on (a předpokládám, že...
Je to tu! V pátek vyvrcholily poslední naše přípravy na cestu, dostali jsme s sebou skvělé dárky od sponzorů, zadali kódy do navigace, přestěhovali své životně důležité věci do aut a – v sobotu ráno konečně cesta do švédského Malmö, kynologické Mekky...
Taky to vašemu psovi tolik chutná? A smutně kouká? A nezaslouží si jíst pořád dokola to samé? A proto dostane něco dobrého tu z ledničky, tu pod stolem? Jeden lichý argument za druhým. Jediný důvod, proč pořád dokola slyšíme, že se to nemá, je ten, že...