Nikoho už dnes asi nepřekvapí, že pes nebo kočka se mohou stát certifikovanými terapeuty a pomáhat s léčbou psychických i fyzických problémů lidí. Věděli jste ale, že pomáhat léčit může i morče?
Pozitivní vliv zvířat na lidskou psychiku a potažmo i zdraví je už celkem známý. Proč by se tedy do léčebných procedur nemohli zapojit i terapeuti z řad hlodavců?
Průkopníkem caviaterapie byl Peter Gurney, který s morčaty denně navštěvoval dětské onkologické oddělení v londýnské nemocnici sv. Tomáše. V jeho stopách se u nás rozhodla jít Pavla Zemanová a v roce 2008 začala se svým morčetem docházet do domova sv. Karla Boromejského pro věkem pokročilé a nemocné lidi, kde spolu sklidili velký úspěch.
Hlavně pro seniory může být morčecí terapeut prospěšný. Kromě radosti z kontaktu se zvířetem jim také prostřednictvím hlazení pomáhá morčátko procvičit jemnou motoriku.
Samotná přítomnost zvířátka navíc pomáhá navázat komunikaci. Morče tak může usnadnit i navázání kontaktu s autistickými, mentálně postiženými nebo týranými dětmi.
Morčata dále pomáhají jako rozptýlení a motivace při rehabilitacích nebo při logopedii. Mazlení s morčetem může také pomoci rozptýlit osamělost, zahnat špatnou náladu a odvést pozornost od bolesti.
Kromě dobrovolníků mohou caviaterapii provázet i samotní fyzioterapeuti či psychologové v rámci své praxe. Organizovaně u nás zatím tato forma terapie neprobíhá, ale sdružení Anitera, které se zabývá zvířecí terapií obecně, plánuje začít se školením caviaterapeutů a zavést i zkoušky pro morčata, po jejichž absolvování dostane chlupáč vlastní certifikát.
Terapeutem se tedy samozřejmě nemůže stát jakékoli morče. Musí jít o klidného zdravého jedince, který se rád mazlí, neutíká nebo nekouše. Musí být zvyklý na cestování a na cizí lidi.
Tak co říkáte na takové kapesní terapeuty? :)
Je jasné, že letošní Velikonoce nebudou probíhat tak, jak jsme zvyklí a některých tradic se budeme muset holt vzdát. Svátky budeme trávit doma v kruhu těch nejbližších, tak proč do toho nezapojit i naše kočičí společníky?
V době, kdy musíme trávit většinu času doma, nás i naše mazlíky může lehce přepadnout nuda. Jak nespadnout do stereotypu a volný čas využít smysluplně prací se psím parťákem? Jak pesana unavit i bez dlouhých vycházek venku?
Pobyt v karanténě znamená změnu životního stylu. Najednou je spousta času na koníčky, dodělává se, na co nebyl dříve čas, jen všechno probíhá na omezeném prostoru. S pejskem se najednou potkáváme velmi často a zjišťujeme, že se styl života změnil i...
Jaro je tu a s ním i čas na podporu imunity a detoxikaci těla. V zimě se totiž v těle hromadí nejvíce toxinů a zátěž představuje i změna počasí. Jak psí imunitu zbytečně nezatěžovat, a naopak ji podpořit?
V USA i některých evropských státech si můžete registrovat psa, kočku nebo i jiného mazlíka jako citového společníka. Zvíře s takovým statusem pak má oproti obyčejným mazlíkům některé výhody. Mezi asistenční psy se ale nepočítá.
Nezáleží na tom, v jakém patře bydlíte. Parapety patří mezi oblíbená místa našich kočičích společníků. Neštěstí se tak může stát lehce kdekoli.
https://krmivo-brit.cz/cs/breed-catalog/pincove-kniraci-plemena-molossoidni-a-svycarsti-salasnicti-psi/tibetska-doga Čas od času narazíte na příběh opuštěného psa, co se přidá k člověku při jeho větším či menším dobrodružství. Meře její dobrodružství...
O kočkách se často říká, že jsou velmi empatické a dokáží vycítit, jak se lidé cítí nebo že je něco bolí. Je jasné, že soužití s nimi zlepšuje kvalitu našeho života i naše zdraví. Dokáží ale naši kočičí společníci lidskou bolest cítit a reagovat na ni?
Hoopers je poměrně nová psí sportovní disciplína. Možná, že jste o ní tedy ještě ani neslyšeli. Překážky jsou koncipovány s minimálními nároky na pohybový aparát psa i psovoda. Hodí se tak i pro starší čtyřnohé mazlíčky i psy pohybově ne zcela zdatné.
To, že je spousta pokojových květin pro kočky jedovatá, asi každý z nás ví. Napadlo vás ale někdy přemýšlet i o řezaných květinách, které si přinesete domů?
Je jasné, že o bílou srst je třeba se starat, aby nežloutla, nerezla nebo nehnědla. Napadlo vás ale někdy, že je možné zářivě bílý kožich podpořit i pomocí krmiva a doplňků stravy?
Evropská krátkosrstá kočka má obyčejný vzhled, a navíc ne tak ustálenou povahu jako jiná plemena. Proto není ve světě nijak extra oblíbená, až na Skandinávii, kde si popularitu drží.
